Týden nabitý centrálními bankami a důležitými ekonomickými daty (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Dnešní výsledek tuzemského HDP za Q1 23 by měl ukázat na konec technické recese. Česká ekonomika s přispěním mírného oživení spotřebitelské poptávky podle našeho odhadu mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 %. PMI ze zpracovatelského průmyslu pravděpodobně zůstal i v dubnu výrazně pod 50 body, ovlivněn metodikou zachycení zkracujících se dodavatelských lhůt. ČNB na zítřejším zasedání podle nás ponechá úrokové sazby opět beze změny. Ve stejný den své rozhodnutí o výši úrokových sazeb vyřkne také americký Fed, od kterého je široce očekáváno poslední zvýšení pásma na konečných 5-5,25 %. Trojici tento týden zasedajících centrálních bank ve čtvrtek uzavře ECB. Od té očekáváme zvýšení všech tří měnověpolitických sazeb o dalších 50 bb, zatímco finanční trh zaceňuje zvolnění na +25 bb. Poptávkové tlaky na růst cen jsou v evropské ekonomice nadále silné. Jádrová inflace za duben podle našeho odhadu zůstala nad 5 % y/y, kde ji čekáme až do srpna. K tomu přispívá napětí na trhu práce. To se týká evropské i americké ekonomiky. V případě USA by to měla potvrdit v pátek zveřejněná data o počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru.

Česká ekonomika podle nás v Q1 vzrostla o 0,2 % q/q

Recese tuzemské ekonomiky druhé poloviny loňského roku je podle našeho odhadu již minulostí, když letos čekáme obnovení hospodářského růstu. Odhadujeme, že český HDP vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku o 0,2 % q/q. Podle tržního konsensu však na druhou stranu došlo k v pořadí třetímu mezičtvrtletnímu poklesu, konkrétně o 0,1 % q/q. Náš optimismus se opírá o dosavadní data o vývoji tržeb z oblasti maloobchodu a služeb, která ukazují na mírné oživení spotřeby domácností. Pro březen očekáváme meziměsíční nárůst maloobchodních tržeb bez prodejů aut o 0,5 % (SA), meziročně by ale tržby měly být stále o 6,6 % nižší (WDA). Oživení spotřeby domácností by bylo v souladu také se zlepšením spotřebitelského sentimentu, jenž byl letos v březnu nejvyšší od vypuknutí války na Ukrajině a v dubnu dále rostl. Podporu pro zvyšující se výdaje domácností podle nás na začátku roku poskytlo i další zrychlení růstu mezd a obrat v trendu inflace. Průmysl v prvních dvou měsících roku sice vykazoval slabost danou obnovenými problémy s dodávkami dílů v automobilovém průmyslu, březen byl však podle dat AutoSAPu z hlediska produkce aut nejlepším měsícem od konce roku 2019. PMI z tuzemského zpracovatelského průmyslu ale i tak pravděpodobně v dubnu setrval hluboko pod 50 body. Působit by měl i nadále inverzní způsob zachycení zkracujících se dodavatelských lhůt v metodice výpočtu PMI. Za celý letošní rok očekáváme růst české ekonomiky o 0,6 % a v příštím roce jeho zrychlení na 1,8 %. Více o naší aktuální makroekonomické prognóze píšeme v nových Ekonomických výhledech, které jsme vydali v minulém týdnu: https://bit.ly/CEO_2Q23_CZ.

ČNB bude i přes postupné zhmotňování proinflačních rizik držet úrokové sazby beze změny. Tato rizika se týkají dvouciferného růstu nominálních mezd (letos predikujeme růst v průměru o 10,4 %), oživení poptávky domácností a úvěrové aktivity, s tím souvisejícího pouze pozvolného odeznívání jádrové inflace, a pokračujícího expanzivního charakteru tuzemské fiskální politiky. Ač ani naplnění těchto rizik, která sami centrální bankéři často jako důvod pro další případné zvýšení úroků zmiňují, bankovní radu pravděpodobně nepřinutí úrokové sazby dále zvýšit, tak podle nás povede k tomu, že sazby zůstanou vyšší po delší dobu. To je zároveň i hlavní motto téměř všech dosavadních vyjádření členů bankovní rady. Při příležitosti vydání výše zmíněných nových Ekonomických výhledů, jsme tak naši prognózu úrokových sazeb ČNB revidovali. Nyní očekáváme stabilitu repo sazby na současných 7 % až do září letošního roku, kdy by podle nás mohlo dojít k jejímu prvnímu snížení. Ještě na konci roku 2023 by se ale měla podle naší prognózy repo sazba nacházet na úrovni 6,25 %, na konci roku 2024 by měla klesnout na 4,25 % a rovnovážných 3 % dosáhnout až na konci roku 2025. Námi očekávaná pokračující stabilita úrokových sazeb na květnovém zasedání ČNB je v souladu s tržním konsensem i současnými cenami na forwardovém trhu.

ECB podle nás zvedne sazby více než trh čeká, neboť poptávkové tlaky na růst cen zůstávají silné. Očekáváme, že ECB doručí v pořadí čtvrté zvýšení úrokových sazeb o 50 bb. Finanční trh však zaceňuje pouze +25 bb a stejný je i konsensus analytiků. Vliv na to pravděpodobně mají nedávné problémy v bankovním sektoru, které na evropském trhu vyústily v převzetí banky Credit Suisse další švýcarskou bankou UBS. Evropský bankovní sektor je však podle nás odolný a dílčí problémy se na ekonomice eurozóny dosud nepodepsaly. Ta i nadále generuje relativně silná čísla. Rekordně napjatý trh práce se v kombinaci se stále vysokou inflací promítá do rychlejšího růstu mezd. Domácnosti navíc disponují vysokými úsporami. Dobře z hlediska finanční situace jsou na tom i firmy, které mají dostatek peněžních zdrojů a jsou tak méně závislé na dražších úvěrech. Evropská měnová politika je navíc podle našeho názoru nedostatečně utažená, což dokazuje i nadále objemná bilance centrální banky. Celková inflace v eurozóně podle našeho odhadu v dubnu s přispěním levnějších energií dále zpomalila z 6,9 % na 6,6 % y/y. K mírnému snížení by mělo dojít i v případě jádrové inflace, když odhadujeme pokles z březnového rekordu 5,7 % na dubnových 5,5 % y/y. Nad 5 % y/y by ale jádrová inflace měla podle naší prognózy zůstat až do letošního srpna a její ústup tak bude kvůli robustní poptávce jen velmi pozvolný (na konci letošního roku odhadujeme 4 % y/y). Jde tudíž o kvalitativně podobný cenový vývoj, který čekáme i v případě české ekonomiky. Evropská ekonomika se podle nás recesi vyhnula úplně, když pro letošní rok očekáváme její růst. Další zvýšení všech tří sazeb ECB čekáme v červnu, už však pouze o standardních 25 bb. V září by pak podle nás mělo dojít ke zvýšení jen depozitní sazby, a to o 25 bb na konečná 4 %. Rizika však vnímáme vychýlená ve směru potřeby ještě většího utažení měnové politiky.

Americká centrální banka by na květnovém zasedání měla završit současný cyklus zvyšování úrokových sazeb. My v souladu s tržním konsensem a zhruba i s tržním oceněním očekáváme, že Fed zvýší pásmo měnověpolitických úrokových sazeb na 5,00-5,25 %. Nejistota kolem vývoje americké ekonomiky je nyní vyšší. Problémy v tamním více zranitelném bankovním sektoru pokračují. Banku First Republic, o jejímž konci se spekulovalo od samého začátku problémů v bankovním sektoru, pod dohledem regulatorních orgánů převezme největší americká banka JPMorgan Chase. Zhoršení navíc zaznamenaly i předstihové měsíční indikátory z reálné ekonomiky. Trh práce ale podle nás zůstává v USA napjatý. Za duben očekáváme nárůst počtu pracovních míst v nezemědělském sektoru o 260 tis., výrazně více než tržní konsensus. Nárůst by se měl týkat hlavně sektoru služeb, který je v USA významným zdrojem tlaků na růst cen. Fed tak podle nás bude vlivem více nejisté hospodářské situace a pokračujícího pozvolného ústupu inflace po květnovém zvýšení držet sazby ve zbytku roku beze změny. V jejich opětovné snižování, tak jak jej nyní zaceňuje finanční trh, však neměříme. My šanci na první snížení sazeb Fedu vidíme až začátkem příštího roku.

Slabší růst HDP i spotřebitelských cen

Předběžné výsledky ekonomik za první čtvrtletí letošního roku převážně zklamaly. HDP eurozóny mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 % oproti trhem predikovanému růstu o 0,2 % q/q. Směrem dolů byl navíc revidován údaj za poslední čtvrtletí loňského roku, kdy ekonomika eurozóny mezičtvrtletně klesla o 0,1 %, zatímco původně data ukazovala na její stagnaci. Z velkých evropských ekonomik za odhady zaostalo Německo, jehož HDP v Q1 23 mezičtvrtletně stagnoval, když byl očekáván růst o 0,2 % q/q. I v případě Německa byl údaj za Q4 22 revidován směrem dolů (z -0,4 % na -0,5 % q/q). K tomu, že ekonomika eurozóny mírně zaostala za odhady přispěla rovněž slabá data z Irska, kde HDP klesl o 2,7 % q/q. Irské statistiky standardně vykazují vyšší míru volatility. Po vyloučení irských dat by růst HDP eurozóny činil 0,2 % q/q. Ekonomika Francie se naproti tomu vyvíjela v souladu s očekáváními (růst o 0,2 % q/q), zatímco výsledky Itálie a Španělska pozitivně překvapily (v obou případech došlo k nárůstu HDP o 0,5 % q/q). Struktura vývoje jednotlivých ekonomik v Q1 23 prozatím známa není. Očekáváme však, že k mírnému mezičtvrtletnímu růstu HDP eurozóny přispěl vyšší čistý vývoz. Spotřeba domácností se naopak pod tlakem vyšších cen pravděpodobně snížila. Velkou nejistotou je pak vývoj zásob. Ty stály za zklamáním, které přišlo z USA. Tamní ekonomika totiž v Q1 23 podle předběžného odhadu vzrostla v mezičtvrtletním anualizovaném vyjádření jen o 1,1 % (konsensus činil 1,9 %). Čtvrtletí předtím přitom rostla o 2,6 %. Za zpomalením růstu amerického HDP stál právě pokles zásob. Růst americké spotřeby domácností naopak výrazně zrychlil z 1,0 % na 3,7 % mezičtvrtletně anualizovaně, což bylo jen nepatrně pod tržním konsensem (+4,0 % q/q). Až struktura vývoje evropské ekonomiky tak napoví, zdali výsledky za Q1 23 by měly vzbuzovat obavy, či zdali šlo jako v případě USA spíše o zakolísání způsobené vývojem běžně volatilní položky zásob. Zatímco americké předstihové indikátory na jisté zpomalení růstu ekonomiky USA ukazují, v případě Evropy tomu tak není a spíše je naopak indikován potenciál zrychlujícího růstu.

Inflace v eurozóně byla v dubnu pravděpodobně nižší, než se původně čekalo. Ukazují na to předběžné odhady z jednotlivých členských zemí. V Německu harmonizovaná inflace v meziročním vyjádření zpomalila z březnových 7,8 % na dubnových 7,6 %, oproti očekávané stagnaci na 7,8 % y/y. Ještě více pak růst spotřebitelských cen za odhady zaostal ve Španělsku (3,8 % y/y oproti konsensu ve výši 4,1 %). Vyšší cenový růst naproti tomu vykázala Francie (6,9 % y/y vs 6,7 %). Zejména v důsledku nižší inflace v Německu jsme revidovali náš odhad na výše zmíněných 6,6 % y/y (z původních 6,8 %).

Kurz eura k americkému dolaru nakonec skončil v mezitýdenním srovnání zhruba beze změny (poblíž 1,10 USD/EUR), po většinu minulého týdne se ale společná evropská měna pohybovala na silnějších úrovních. Předstihové měsíční indikátory z Evropy totiž i v minulém týdnu měly tendenci pozitivně překvapovat (německý IFO index podnikatelské důvěry a spotřebitelský sentiment od společnosti GfK), v USA naopak spíše za odhady zaostávaly (v minulém týdnu hlavně spotřebitelská důvěra podle Conference Boardu). Zpět ke slabším úrovním tak nakonec společnou evropskou měnu pravděpodobně stáhla nižší německá inflace. Stejně tak i koruna uzavírala minulý týden tam, kde v pondělí začínala (poblíž 23,50 CZK/EUR).