Distribuční síť není připravená na komunitní energetiku aneb když vás odmítnou připojit

Rychlý nárůst střešních fotovoltaik v loňském roce odhalil nepřipravenost distribuční soustavy v některých regionech. Nejpostiženější je aktuálně jižní Morava, kde síť závažně utrpěla kvůli tornádu z roku 2021. Pro zájemce o fotovoltaiku to znamená komplikace a menší úspory. V Columbus Energy zaznamenali, že lidé proto spěchají s pořízením fotovoltaiky, aby se vyhnuli situaci, kdy sousedi distribuční síť vytěží, a na ně už nezbude místo. Síť bude potřeba radikálně posílit, a to zejména v souvislosti s chystanou komunitní energetikou. Co dělat, když vás odmítnou připojit, a jak je to s technickými přetoky do sítě?

Nejefektivnější je přímá spotřeba

Jednoznačně nejvýhodnější je co největší množství vyrobené elektřiny rovnou spotřebovat. Znamená to ale zásadní změnu fungování domácnosti. „Do teď jsme byli zvyklí využívat výhodný noční proud. Nově si členové domácnosti musí zvyknout na to, že se vyplatí pouštět myčku, pračku, sušičku a další spotřebiče během dne, kdy fotovoltaika vyrábí nejvíce energie. Stejně tak je možné dům odpoledne předvytopit a přes noc nechat teplotu pozvolna klesat,“ vysvětluje Petr Částek, člen představenstva Columbus Energy.

Nevyužitá energie se pak uloží do baterie. V letních měsících však výroba často převýší spotřebu, mnoho domácností chce proto přetoky posílat zpět do sítě. A tady může nastat problém. Distributor v určitých lokalitách žádosti odmítá, nebo umožňuje jen omezené přetoky.

Částečné nebo úplné zamítnutí připojení

Ke schválení částečného připojení dochází spíše u větších elektráren nad 20 kWp. Distributor pak většinou vyžaduje spoluinvestici pro navýšení kapacity sítě. Jedná se například o výměnu trafa. Čekací doba se však pohybuje v řádu let. „Našim klientům v takovém případě doporučujeme zvýšit kapacitu akumulátorů a optimalizovat spotřebu vyrobené energie třeba do ohřevu vody ,“ uvádí odborník.

Úplné zamítnutí se v současné době týká především obcí na jihu Čech a Moravy. V takovém případě distributor posune termín připojení zhruba o rok. Zájemci si tak většinou nechají fotovoltaickou elektrárnu nainstalovat a jejich střídač zajistí nulové přetoky do sítě. Vlastní elektřinu mohou využívat v tzv. ostrovním režimu, kdy ji rovnou spotřebovávají, případně ukládají do baterie. I v takovém případě lze získat dotaci. Ta bude vyplacena po ukončení realizace stejně, jako by instalace byla připojena k distribuční síti. Po dodatečném připojení jen dojde ke změně nastavení střídače.

Právě ten do doby dodatečného připojení hlídá, aby elektřina do sítě nepřetékala. „Technické přetoky v takovém případě distributoři tolerují. Jedná se například o drobný přetok ve chvíli, kdy třeba přestane topit podlahové topení, ale střídač ještě nezareagoval. Pak se trocha do sítě uvolní,“ vysvětluje Částek. O technický přetok se jedná ve chvíli, kdy nepřesahuje 115 W na fázi za zhruba 15 minut.

Virtuální baterie: v Polsku běžné, v Česku nevýhodné

Virtuální baterie funguje na principu uschovávání přebytečné energie přímo v distribuční síti. Elektřinu vyrobenou v létě si tak domácnost uloží na zimu. Není tedy potřeba vlastnit fyzickou baterii a celá instalace je pak mnohem levnější. Speciální střídač a baterie totiž tvoří zhruba polovinu pořizovacích nákladů.

V současné době je na trhu k nalezení několik nabídek virtuální baterie, ale většinou s půlročním, nebo dokonce měsíčním vyúčtováním. „Kvůli tomu si nikdy na zimu nenašetříte. Nakupujete dražší elektřinu, než prodáváte. Při půlročním vyúčtování dostanete na podzim zaplaceno za to, co vám do sítě v létě přeteklo, ale v zimě za odebranou elektřinu platíte mnohem víc,“ upozorňuje Částek. Tento model se tedy zatím příliš nevyplácí a Češi častěji volí fyzickou baterii, která se jim i přes vyšší pořizovací náklady v konečném důsledku vyplatí více. V Polsku jsou naopak poplatky za využívání virtuálních baterií nižší a roční vyúčtování, které je tam běžnou praxí, pomáhá zohlednit reálnou výrobu a spotřebu.