ČEZ loni za vydobyté nerosty odvedl státu meziročně o čtvrtinu více

Skupina ČEZ plně ovládá Severočeské doly, tedy společnost zaměřenou primárně na těžbu uhlí. Výrazná nadpoloviční část produkce firmy se přitom využije v elektrárnách skupiny. Podobně pak co se týká vápence využívaného v odsiřovacích zařízeních elektráren, který na Berounsku těží společnost Lomy Mořina. V té ČEZ vlastní 51% podíl, zbytek společnost Českomoravský cement, potažmo tedy nadnárodní skupina HeidelbergCement. Jak poodkryla zveřejněná zpráva, stát si od zmiňovaných dvou společností loni přišel v souhrnu na více než 604 mil. Kč. V roce 2021 to bylo o zhruba 130 mil. Kč méně, loni nicméně do výsledku také promluvila mimořádná platba za důlní infrastrukturu státnímu podniku DIAMO.

Do celkových hodnot svým rozsahem tradičně promlouvají především zmiňované Severočeské doly. Hlavní položkou bývá obvykle úhrada za vydobyté nerosty, tedy hnědé uhlí. Konkrétně tyto platby směřují státnímu Českému báňskému úřadu a jsou určovány vlastně v návaznosti na výhřevnost vytěženého uhlí. A to částkou 1,18 Kč za každý GJ (gigajoul). V tomto ohledu byl loni odvod státu vyčíslen na téměř 230 mil. Kč, tedy meziročně na asi o 35 mil. Kč více.

Zmiňovaný odvod však svým rozsahem tentokrát překonala daň z příjmu. Zatímco v roce 2021 Severočeské doly zaplatily 173 mil. Kč, loni téměř 321 mil. Kč. Společnost pak dále platí za dobývací prostor, daň z pevných paliv či za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu při rozšiřování těžby. Loni nicméně k žádnému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nedošlo, o rok dříve firma v dané záležitosti zaplatila nadprůměrných skoro 49 mil. Kč. Tedy v rámci příprav rozšíření povrchové těžby jak u Dolu Bílina, tak Dolu Nástup Tušimice. Úhrada z dobývacího prostoru loni zůstala meziročně nezměněna na necelých 10 mil. Kč.

V platbách státu se jako novinka objevilo 31,7 mil. Kč za protiplnění za úplatný převod důlní infrastruktury, včetně všech jejích součástí a příslušenství, sloužící dříve převážně k těžbě cínových a wolframových rud, jež se nachází v prostoru chráněného ložiskového území v lokalitě Cínovec. Zda Severočeské doly zařízení pořídily v souvislosti ve skupině s připravovanou možnou těžbou lithia na Cínovci, není úplně zřejmé. ČEZ nicméně před nedávnem zmiňoval, že připravuje pilotní linku na zpracování vytěžené lithiové rudy.

Připomenout lze, že ČEZ se vlastně po politickém tlaku stal nakonec v roce 2020 majoritním 51% majitelem firmy GEOMET, která je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska na Cínovci. Rozhodnutí, zda se vůbec bude lithium v Krušných horách těžit by se po vlastně řadě odkladech mělo rozuzlit letos. Australská společnost European Metals Holdings, která byla původně 100% vlastníkem zmiňované GEOMET, při prezentaci u nás v roce 2017 ústy svého šéfa Keitha Coughlana přitom hovořila v případě optimistické varianty o těžbě již v roce 2021. Sám ČEZ pak naposledy zmiňoval start těžby v roce 2026, potažmo dosažení plné těžební kapacity o 2 až 3 roky později.

Zpět ale k odvodům. Zmiňované Lomy Mořina pak odvedly státu v porovnání téměř zanedbatelné částky. V souhrnu totiž sotva 3,7 mil. Kč, oproti roku 2021 ani ne desetinu. V roce 2021 však své primárně sehrála platba téměř 36 mil. Kč v souvislosti se snížením základního jmění těžební společnosti. Každopádně i ostatní standardní platby meziročně dále o něco málo klesly.

Závěrem možno zmínit, že od roku 2016 z hlediska pravidelně zveřejňovaných údajů skupina ČEZ vlastně nejvíce státu ve výše popisovaném segmentu těžby nejvíce zaplatila v roce 2018. Tehdy na 840 mil. Kč. Od té doby platby až do loňska jen klesaly. Nejméně tedy výše zmiňované firmy státu odvedly v roce 2021, kdy platby činily necelých 474 mil. Kč.

Okomentovat na Facebooku