Podpora eura před švédským referendem stále kolísá

Krátce: Dva a půl měsíce před švédským referendem o členství v Evropské měnové unii stále není jasné, zda premiér Göran Persson skutečně splní hlavní cíl pro své volební období – přivede Švédsko k přijetí eura. Přestože průzkumy veřejného mínění jednotlivých agentur hovoří o jiných číslech, trend je jasný – počet odpůrců společné měny stále stoupá.

Souvislosti: Podle posledního průzkumu veřejného mínění, ve kterém se Švédi měli vyjádřit, jak by hlasovali, kdyby referendum proběhlo dnes, by hlasovalo 52% proti, 31% pro a 16% ještě nebylo rozhodnuto. Před měsícem byl poměr odpůrců a příznivců 48:37.

Hlavní argumenty odpůrců:

- ohrožení pracovních míst a obecně výdobytků švédského státu blahobytu
- jsme na tom lépe než eurozóna – odpůrci tvrdí, že švédská ekonomika roste rychleji než v eurozóně a země má nižší nezaměstnanost. Příznivci naopak upozorňují na příklad Finska, které euro přijalo a jeho ekonomika roste rychleji.
- Evropská centrální banka – ECB při určování úrokových sazeb nebude brát ohled na švédskou ekonomiku, což zvyšuje riziko zvýšení např. nezaměstnanosti. Odpůrci kritizují, že úrokové sazby nejsou určované podle schopností jednotlivých ekonomik. Příznivci naopak tvrdí, že společná měna zvýší možnosti pro ekonomický růst a vytvoření více pracovních míst.
- Inflační cíle nejsou flexibilní – nízká inflace je podle odpůrců společné měny samozřejmě dobrým cílem, je ovšem nebezpečné řešit ekonomickou politiku pouze na základě cílů. Musí se brát ohled na specifika jakými jsou např. nezaměstnanost a ekonomický růst. Na druhou stranu podle příznivců eura Švédsko tím, že se do EMU zapojí, bude moci ovlivňovat směřování ECB.
- Pakt stability a růstu je zastaralý – podle odpůrců je požadavek na maximálně tříprocentní schodek rozpočtu v poměru k HDP špatný, protože když si to ekonomika žádá, může být nutné hraniční schodek překročit. Příznivci upozorňují, že v akutních případech ECB povolí schodek překročit. Obecně jsou však takto nastavená pravidla podle příznivců pro občany výhodná.

Odbory: V průběhu předreferendové kampaně hrají velkou roli také tradičně silné odbory. Ty se dlouho nevyjádřily, zda vstup Švédska do EMU podporují, či nikoli. Nakonec se rozhodly být v otázce eura neutrální. Minulý týden se odboráři rozhodli, že s Göranem Perssonem zahájí novou diskusi o způsobech vedení aktivní finanční politiky po referendu. Perssonovi by rozhodně velmi pomohlo, kdyby se předsedkyně odborů (LO) Wanja Lundby-Wedinová ujala role garanta toho, že členství v EMU nebude znamenat ztrátu pracovních míst a ohrožení státu blahobytu, jak se obávají odpůrci.

Severská podpora: O víkendu Perssonovi vyjádřil při společné tiskové konferenci podporu i novopečený finský premiér Matti Vanhannen (viz kalendárium 20.6. 2003 – Finská premiérka po dvou měsících vlády rezignovala). Přestože dříve Vanhannen euro kritizoval, na podporu Perssona prohlásil, že ačkoli dříve byl euroskeptikem, může nyní říci, že euro přineslo Finsku ekonomickou stabilitu. Švédský premiér pak společná slova shrnul, že pokud bylo přijetí eura výhodné pro Finsko, bude výhodné i pro Švédsko. Perssona podpořil i dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Dánsko sice nepoužívá euro, nicméně by ho mohlo v případě kladného referenda v budoucnosti zavést. Podle norského premiéra nebude mít výsledek švédského referenda rozhodující vliv na norské úvahy o členství v EU. Pochopitelně by však mělo jistý psychologický efekt, kdyby Švédsko i Dánsko přijaly společnou měnu.

Další kroky: Referendum se bude konat 14. září.

Tereza Hořejšová, redaktorka Integrace