Banky už nejsou, co bývaly - Víkendář. Bankovní regulátoři vždy předpokládali, že bankovní vklady jsou málo flexibilní, ale příchod digitálního bankovnictví situaci výrazně mění.

Bankovní regulátoři vždy předpokládali, že bankovní vklady jsou málo flexibilní, ale příchod digitálního bankovnictví situaci výrazně mění. Na stránkách ProMarket to tvrdí ekonomové Santos, Zingales a Koont, kteří přikládají výsledky své studie zaměřené na toto téma. Poukazují v ní zejména na to, že od dubna roku 2022, kdy Fed začal zvyšovat úrokové sazby, klesly bankovní vklady v USA o 860 miliard dolarů. Pravděpodobně byly přitom přesunuty do fondů peněžního trhu, které nabízely vyšší výnosy.

Ekonomové dále tvrdí, že dvě třetiny zmíněného objemu vkladů byly přesunuty ještě před pádem Silicon Valley Bank. Jde podle nich o „tichý proces“, který nezastaví žádné pojištění vkladů a který může podkopávat stabilitu bankovního systému. Podle ekonomů po pádu SVB řada lidí ukazovala prstem na sociální média, která měla být zodpovědná za urychlení takzvaného runu na banku. Tedy masového vybírání vkladů. Méně pozornosti bylo a je věnováno roli mobilního bankovnictví. A to nejen u SVB, ale také během předchozího „exodu vkladů“ z celého bankovního sektoru.

I když k tomuto odlivu finančních prostředků z bank docházelo pomaleji, je tento proces pro bankovní systém stejněvýznamný, ne-li dokonce více. Regulátoři přitom podle ekonomů předpokládají, že vklady jsou málo flexibilní, jejich majitelé je příliš často nepřesouvají. Pokud by tomu tak bylo, mohly by si banky dovolit utrpět určité ztráty na svých aktivech držených do splatnosti, zejména pokud jsou tyto ztráty způsobeny úrokovým rizikem a nikoli úvěrovým rizikem. V takovém případě totiž aktiva typu dluhopisů přináší očekávaný tok hotovosti.

To je také důvod, proč aktiva držená do splatnosti nejsou v účetnictví oceněna tržní hodnotou. A vzhledem k tomu, že nejsou oceňována podle trhu, nejsou ani zajištěna. Podle ekonomů by totiž takové zajištění generovalo vysokou volatilitu zisků a ztrát. Ve výsledku je pak celá bankovní regulační struktura založena právě na předpokladu, že vklady jsou málo pohyblivé. Následně také na tom, že banky neohrožují určité ztráty na aktivech držených do doby splatnosti, protože nevyvolají odliv vkladů.

Historicky byl podle ekonomů tento předpoklad pravdivý. Ale je to stále pravda? Zingales a jeho kolegové v odpovědi poukazují nejdříve na to, že na toto téma je stále málo studií, jednu z nich tak zpracovali oni sami. Zmiňují v ní nástup digitálního bankovnictví, které představuje jednu z nejdůležitějších strukturálních změn v americkém finančním systému poslední doby. A jaké jsou závěry výzkumu? Viz druhou část článku zítra.