Globální dezinflace pokračuje, jádrové ceny ale stále budí obavy (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Nejdůležitější statistiky tohoto týdne se budou u nás i v USA týkat březnových spotřebitelských cen. Zatímco celková meziroční inflace se s přispěním poklesu cen energií a vysoké srovnávací základny rychle snižuje, jádrová složka podle nás bude v obou případech dále vykazovat perzistenci, a to i na meziměsíční bázi. Odolnost ekonomiky eurozóny by měla potvrdit únorová průmyslová produkce, která tak podle nás přispěla k solidnímu růstu HDP v letošním prvním čtvrtletí.

Tuzemská meziroční inflace poprvé od dubna 2022 pod 15 %

Domácí spotřebitelské ceny v březnu podle našeho odhadu v průměru meziměsíčně stagnovaly. Po sezonním očištění odhadujeme zpomalení meziměsíčního růstu spotřebitelských cen z únorových 1,0 % na 0,6 %. Směrem dolů inflaci podle nás tlačily především nižší ceny pohonných hmot a potravin. Výrazná podle nás ale na druhou stranu v březnu zůstala jádrová inflace. U meziměsíční jádrové inflace očekáváme nepatrné snížení z 0,8 % na 0,7 % (SA), meziročně pak její pokles z 12,1 % na 11,7 %. Vyšší srovnávací základna podle nás pomůže k nižší meziroční dynamice všech složek inflace. Nejvíce by tento efekt měl být patrný u cen pohonných hmot, které po vypuknutí války na Ukrajině skokově vzrostly. V březnu letošního roku byly podle našeho odhadu pohonné hmoty meziročně levnější o skoro 20 %. Ve výsledku tak očekáváme, že meziroční celková inflace klesla z únorových 16,7 % na březnových 14,8 %. Stejný odhad má i Česká národní banka. Více zde: https://bit.ly/3ZMNjue.

V eurozóně bude ve čtvrtek zveřejněna únorová průmyslová výroba. Národní statistiky v Německu, Francii a Španělsku v únoru ukázaly odraz ode dna, když tamní průmysl rostl o 2,1 %, 1,1 %, resp. 0,6 % m/m. Pozitivně vyznívá nejen vývoj v energetických a energetických náročných odvětvích, jejichž produkce již pravděpodobně dosáhla svého dna, ale zejména pak svižně rostoucí produkce ve farmaceutickém sektoru a výrobě dopravních prostředků, kterým pomáhá zmírňování překážek v dodavatelských řetězcích. Celkově očekáváme, že průmyslová výroba v eurozóně v únoru vzrostla druhý měsíc v řadě, a to o 1,7 % m/m po lednovém zvýšení o 0,7 % m/m. Průmyslový sektor by tak měl přispět k solidnímu růstu HDP eurozóny v Q1 23, který odhadujeme na 0,4 % q/q.

Klíčovou statistikou tohoto týdne je březnová inflace v USA, která je na programu ve středu. Očekáváme, že energie snížily celkový růst cen na 0,2 % m/m a 14,8 % y/y. Jádrovou složku ale stále udržují zvýšenou nájmy. Letos na jaře by sice dynamika této složky indexu spotřebitelských cen měla významně polevit. Tak výrazně, aby Fed snížil sazby ještě letos, to ale podle nás spíše nebude. V dalších měsících navíc vnímáme proinflační riziko ve složce energií, a to v souvislosti s případným dalším omezením těžby ropy kartelem OPEC. Stále se tak přikláníme k tomu, že pokles úrokových sazeb začne v USA až začátkem příštího roku.

Recese v USA znovu tématem

Únorová data z domácí ekonomiky byla smíšená. Maloobchodní tržby potvrdily vysokou míru volatility této statistiky v poslední době. Tržby bez prodejů aut meziměsíčně klesly o 0,4 %, zatímco měsíc před tím zaznamenaly nárůst o 0,8 %. Na zmírnění meziročního poklesu tržeb z lednových -6,8 % na -6,4 % (zatímco tržní konsenzus činil -7,0 %) se výrazně podepsala revize dat v předchozích měsících. Předstihové indikátory přesto z našeho pohledu stále ukazují spíše na mírné oživení spotřeby domácností v Q1 23. Více zde: http://bit.ly/40LyhX2.

Svým výkonem neoslnil ani tuzemský průmysl. Produkce po ostrém lednovém poklesu o 3 % m/m v únoru meziměsíčně vzrostla o mírných 0,4 %. Exporty automobilů spolu s menší hodnotou dovážených energií současně pomohly zahraničnímu obchodu k lehkému přebytku. Dynamika mezd v průmyslu byla i v únoru silná, když meziročně průměrná hrubá mzda vzrostla o 10,8 %. Navíc dle dostupných informací by v následujících měsících mzdový růst v průmyslu mohl dále zrychlit. Více zde: http://bit.ly/3zA3Ua4. Zklamal i domácí březnový PMI. Navzdory očekávanému růstu index stagnoval na únorové hodnotě. Patrný byl další pokles subindexu nových objednávek. Poprvé po více než třech letech byl reportován pokles cen na straně vstupů (podrobněji zde: http://bit.ly/3zvcZ41).

Státní rozpočet ke konci března vykázal schodek ve výši 166,2 mld. Kč, což je historicky nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Částečně se na tom ale podílel nesoulad mimořádných výdajů a příjmů. Více zde: https://bit.ly/3GdvhdX.

V Německu naopak průmyslová produkce na začátku letošního roku silně oživovala. V únoru vzrostla o 2 % m/m (konsenzus -0,1 %) po lednovém růstu o 3,7 %. Ekonomika našeho hlavního obchodního partnera se tak technické recesi (po mezičtvrtletním poklesu tamní ekonomiky v Q4 22) pravděpodobně vyhnula. Německý PMI ve zpracovatelském průmyslu v březnu sice poněkud oslabil, ale vzhledem k postupnému oživení spotřeby domácností v prostředí zrychlujícího mzdového růstu a zpomalující inflace očekáváme do budoucna mírný ale stabilní růst tamní ekonomiky.

Na globální trhy se vrátilo téma recese v USA. Negativně překvapil jak ADP report (145 tis. nových pracovních míst, konsenzus 210 tis.), tak počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti (228 tis., konsenzus 200 tis.). Zklamání přinesl také ISM ze služeb, v rámci kterého výrazně poklesla složka nových objednávek. Páteční payrolls sice překvapily lehce nahoru, celkově ale data z uplynulého týdne podle nás ukazují, že příběh o výrazně odolném trhu práce v USA začíná mít trhliny. Trhy stále sází na letošní obrat měnověpolitického kormidla ze strany Fedu. Americké tržní úrokové sazby s kratší splatností se v minulém týdnu snížily (po částečné korekci v pátek) o necelých 10 bb. Do konce roku byl trhem zaceněn pokles klíčové sazby Fedu na 4,25-4,50 %. Dolar v páru s eurem v uplynulém týdnu ztratil 0,6 %, když oslabil na 1,090 USD/EUR. Česká koruna si k euru do pátku připsala ve srovnání se začátkem týdne 0,4 %, když se poprvé od začátku března dostala těsně pod 23,40 CZK/EUR.