Vláda podpoří zapojování českých expertů do institucí EU a vyřadila covid-19 ze seznamu nakažlivých nemocí

Stát od příštího roku uvolní 80 milionů korun ročně na financování stáží zaměstnanců české státní správy v institucích Evropské unie, aby podpořil širší zapojování národních expertů z české státní správy do strategických pozic v unijních institucích. Vláda Petra Fialy na jednání ve středu 5. dubna 2023 rozhodla také vyřadit covid-19 ze seznamu nakažlivých nemocí, jejichž úmyslné šíření je trestné.

Ačkoliv se v posledních letech podařilo zvýšit počet českých expertů zapojených do práce v institucích Evropské unie, přesto Česká republika spolu s dalšími čtrnácti členskými státy vykazuje nedostatečné zastoupení v unijních institucích.

„Naše vláda dlouhodobě pracuje na tom, aby byli Češi více zastoupeni v Evropských institucích. Je to úloha, kterou jsme si dali do programového prohlášení a děláme konkrétní kroky právě proto, že Česko v této oblasti dlouhodobě zaostávalo a předchozí vlády se moc nestaraly, abychom dostatečné zastoupení našich lidí v evropských institucích měli. Výsledkem toho je, že to zastoupení je nižší a hůře se nám potom pracuje s evropskou legislativou už ve fázi, kdy teprve vzniká v jednotlivých orgánech. Máme teď dost unikátní příležitost využít lidí se zkušenostmi z evropského předsednictví, kteří mají schopnosti, předpoklady a kompetence pro práci v Evropské komisi a dalších orgánech a zároveň nám pak mohou poskytovat potřebné informace a přenášet své zkušenosti,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

V souladu s přijatou Strategií podpory Čechů v institucích EU chce vláda i nadále podporovat české zájemce o tuto práci a jejich zapojování především do těch pozic a oblastí, které Česká republika považuje za strategické, jako jsou například energetika, Národní plán obnovy či oblast migrace. Vláda se rozhodla navýšit částku na financování stáží zaměstnanců české státní správy v institucích Evropské unie od roku 2024 na 80 milionů korun ročně. „Samozřejmě kromě toho se budeme já i moji kolegové z vlády nadále snažit neformálně pracovat na tom, aby se nám zastoupení Čechů v evropských institucích i kvalitativně zvýšilo,“ doplnil předseda vlády.

Kabinet také jmenoval nové vedení Národní sportovní agentury. Na základě novely zákona o podpoře sportu, která vstoupila v platnost od 1. dubna, se změnil způsob řízení Národní sportovní agentury. Tvoří ji teď tříčlenná rada ve složení předseda, místopředseda a člen rady.

„Už v prvním roce naší vlády se nám podařilo Národní sportovní agenturu stabilizovat. Přijali jsme také zákon o podpoře sportu, což byl jeden z důležitých úkolů pro naši vládu,“ připomněl premiér. „Předsedou zůstává Ondřej Šebek, kterého jsme jmenovali už podle staré úpravy v minulém roce a kterému se už podařila řada důležitých kroků směrem ke stabilizaci sportovního prostředí a lepší činnosti Národní sportovní agentury. Díky spolupráci Národní sportovní agentury a jejího předsedy Ondřeje Šebka s vládou a se sportovními kluby se podařilo zvládnout období vysokých cen energií a jsem rád, že sportovní svazy mají v panu Šebkovi spolehlivého partnera a do značné míry i oporu. Proto jsme neměli vůbec žádné pochybnosti o tom, že má pokračovat ve vedení Národní sportovní agentury,“ uvedl premiér. Místopředsedou NSA bude Roman Brandýs a členem rady František Horák.

Vláda přijala také novelu nařízení vlády, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin. Změna spočívá ve vyřazení onemocnění covid-19 ze seznamu nakažlivých lidských nemocí. Důvodem je skutečnost, že oproti jaru 2020, kdy byl covid-19 na tento seznam zařazen, mají lékaři o této nemoci mnohem více poznatků a také možností, jak ji léčit nebo předcházet jejím závažným projevům. Vynětí ze seznamu bude znamenat, že vědomé šíření této nemoci již nebude trestné. Díky tomu bude také moci Ministerstvo zdravotnictví ukončit praxi ukládání povinné sedmidenní izolace pro covidové pacienty.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o zdravotnické záchranné službě, která umožní Ministerstvu zdravotnictví hradit provozovatelům letecké záchranné služby náklady na zajištění a provoz jednotného informačního systému v letecké záchranné službě. Tento informační systém, který byl spuštěn až po schválení současné verze zákona, je jedním z nejvýznamnějších nástrojů pro zvýšení kvality a bezpečí letecké záchranné služby a proplácení nákladů na tuto službu dosud probíhalo složitě například prostřednictvím dotačních programů.

Vláda projednala a schválila také dokument Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2023 až 2026. Jedná se o střednědobý strategický protikorupční dokument vlády, který shrnuje základní východiska vládní protikorupční politiky. Nová koncepce redefinuje protikorupční politiku tak, aby nedocházelo k vyprázdnění obsahu boje proti korupci a důležité protikorupční normy byly důsledně prosazovány v Parlamentu. Prioritu budou mít ta protikorupční opatření, ke kterým se Česká republika zavázala na mezinárodní úrovni, respektive která jí byla ze strany mezinárodních organizací, hodnotících mechanismů či platforem uložena. Klíčovými oblastmi na další roky budou výkonná a nezávislá veřejná moc, transparentnost a otevřený přístup k informacím, hospodárné nakládání s majetkem státu a rozvoj občanské společnosti.

Ministři a ministryně se zabývali také návrhem novely zákoníku práce a dalších souvisejících zákonů. Novela především zapracovává do české legislativy změny, které souvisejí s přijatými evropskými směrnicemi o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Rozšiřuje například povinnosti zaměstnavatelů v oblasti poskytování informací zaměstnancům, nově upravuje problematiku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr či mění podmínky pro výkon práce na dálku. Nad rámec transpozice pak návrh například upravuje v zákoně o vojácích z povolání problematiku odškodňování služebních úrazů a nemocí z povolání a v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vykazování údajů o zaměstnavateli. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila rovněž Akční plán politiky v oblasti závislosti 2023–2025. Nový akční plán reaguje na aktuální situaci a stanovuje témata, kterým by se Česká republika měla v tomto období prioritně věnovat, aby dosáhla cílů obsažených v Národní strategii prevence snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027. Akční plán přináší mimo jiné revizi modelů regulace trhu s návykovými látkami a hazardními hrami podle míry jejich škodlivosti, vytváří půdu pro přípravu návrhu přísně regulovaného trhu s konopím v prostředí České republiky a chce efektivně nastavit výběr daní podle různé míry škodlivosti produktů se závislostním potenciálem, což by přineslo do státního rozpočtu ročně 11 až 15 miliard korun. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě národního koordinátora pro protidrogovou politiku.