Osobní finance | 05.04.2023 06:20:00

Velikonoční zvyky a tradice. Velikonoce 2023 - volno od 7. do 10. dubna.

recept velikonoční věnec Velikonoce jsou považovány za nejvýznamnější svátek křesťanské kultury. Oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento svátek má kolísavé datum, to znamená, že jejich datum je každý rok jiné a závislé na prvním jarním úplňku.

Letos Boží hod velikonoční čili Velikonoční neděle připadá na 9. 4. 2023. Volné dny začínají pro dospělé Velkým pátkem 7. 4. a končí Velikonočním pondělím 10. 4. Děti mají volno ještě o den déle - na čtvrtek 6.4. jsou vyhlášeny prázdniny.

Dny Pašijového týdne 2023

2. 4. (ne) Květná neděle
3. 4. (po) Modré pondělí
4. 4. (út) Šedivé úterý
5. 4. (st) Škaredá středa
6. 4. (čt) Zelený čtvrtek
7. 4. (pá) Velký pátek
8. 4. (so) Bílá sobota
9. 4. (ne) Boží hod velikonoční
10. 4. (po) Velikonoční pondělí

Velikonoční zvyky

Neděle: Posvěcené větvičky se doma zastrčily za kříž na stěně nebo za svatý obrázek, vymetalo se zelenými větvemi stavení (aby se vymetl hřích) a nesmělo se péci (aby byla úroda ovoce).

Pondělí: Tento den se podle tradice nemělo vůbec pracovat.

Úterý: Den vyhrazený úklidu a vymetání pavučin.

Středa: Pečou se jidáše. Lidé by se tento den neměli mračit, aby se nemračili celý rok.

Čtvrtek: Podle zvyků se mají tento den jíst zelená jídla (špenát, zelí, kopřivy), aby byl člověk zdravý po celý rok, sel se len a hrách, protože co se tento den zaselo, mělo dobře prospívat.

Pátek: Nemělo by se v tento den hýbat se zemí (rýt, orat, okopávat, přesazovat), ale ani prát prádlo.

Sobota: Ještě před východem slunce by se mělo stavení vymést novým koštětem, aby bylo čisté celý rok, uklízí se a bílí.

Neděle: Tento den se měl trávit především s rodinou, bez návštěv a hodovat.

Velikonoce datum: Proč se Velikonoce slaví každý rok jindy?

Velikonoce se slaví vždy v neděli po prvním jarním úplňku a tato situace může nastat v období mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Jak dlouho se Velikonoce slaví?

Velikonoce se soustředí na jeden nejpodstatnější den, ale Velikonoční svátky, které nás na ně připravují, jsou delší. Přípravy začínají již 46 dní před Božím hodem Velikonočním, kdy na Popeleční středu začíná doba půstu. Velikonoční půst je čtyřicetidenní období (neděle se nepočítají), kdy se má člověk postit, tedy zejména se vyhýbat masu, rybám, vejcím, mléku a alkoholu.
Svatý neboli Pašijový týden, pak začíná týden před Velikonoční nedělí.

Velikonoční recepty: co o Velikonocích upéct?

Jednou z nejvýznamnějších tradic, je pečení Velikonočního pečiva.

Mezi nejznámější Velikonoční pečení patří tradiční mazance, ne každý však ví, že správný mazanec by se měl před pečením naříznout do kříže, na připomenutí Ježíšova utrpení.

Dalším oblíbeným pečivem je beránek, symbol nevinnosti a čistoty.

Poslední tradičním pečivem jsou jidáše, které se jedí již na Zelený čtvrtek - v den, kdy Jidáš Ježíše zradil - a mají tvar provazu, na kterém se Jidáš oběsil.

Jsou Velikonoce oslavou jara?

Když se řekne Velikonoce, většině dětí i dospělých se vybaví koledování. Tyto tradice, které k Velikonocům neodmyslitelně patří, byly původně spojeny s pohanskými oslavami příchodu jara. Většina pohanských tradic sice po nástupu křesťanství vymizela, ale velikonoční koleda se naopak udržela a v dnešní ateistické společnosti křesťanský aspekt poněkud upozaďuje.

Podoba českých Velikonoc je tedy aktuálně kombinací křesťanských oslav zmrtvýchvstání Ježíše Krista a pohanských oslav příchodu jara.

Šlehat nebo nešlehat?

Tradice šlehání dívek a žen pomlázkou z vrbového proutí výměnou za vajíčka, sladkosti a pro starší i alkohol je velmi u nás silně zakořeněná, i když pro cizince jde o zvyk často zcela nepochopitelný.

Velikonoce s sebou nesou spousty tradic a zvyků, a každý si v nich najde ty, které se mu líbí a chce je dodržovat. A pokud ne, nikomu nic nebrání Velikonoce neslavit vůbec nebo si vytvořit nějaké vlastní tradice, třeba zrovna se ty jeho zvyky stanou tradičními.