Deficit státního rozpočtu se dále prohlubuje a za Q1 roku 2023 přesahuje 165 mld. Kč

Po čtvrtině letošního roku dosáhl deficit vládních financí 166,2 mld. Kč. Pro březen jde o historicky nejhorší výsledek, v loňském roce deficit dosahoval necelých 60 mld. Kč, v covidovém roce 2021 pak 125 mld. Kč. Nadále se v rozpočtu negativně projevují prohlubující se výdaje v sociální oblasti a zároveň výdaje vynakládané na zastropování cen elektřiny a plynu. Na druhé straně rozpočtu se čeká na připsání peněz z daně z neočekávaného zisku, kde Ministerstvo financí počítá s dodatečným příjmem ve výši 85 mld. Kč. K tomu v březnu ještě nedošlo, stát již ale vybral zhruba 8 miliard korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Zde zákon o státním rozpočtu předpokládá celkový výběr ve výši 15mld. Kč.

Při pohledu na celkový výsledek je znatelný zejména prudký nárůst výdajů, kdy srovnávací základna je zčásti ovlivněna i rozpočtovým provizoriem ze začátku loňského roku. Zatímco příjmy meziročně vzrostly o 13,0 % (+46,2 mld. Kč), výdaje rostly proti loňskému březnu o 36,9 % (+153,3 mld. Kč). I pokud by již v březnu došlo k připsání daně z neočekávaných zisků v celé naplánované výši, deficit by stále zůstal ve srovnání s loňským rokem vyšší.

Na straně příjmů přináší i dále největší meziroční přírůstek výběr příspěvků z pojistného na soc. zabezpečení, kde došlo k meziročnímu nárůstu o 15,6 mld. Kč (+10,5 %). Pozitivní impuls přinesl zmiňovaný odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+8,2 mld. Kč) a nadále pomáhá i vyšší výběr u inkasa daně z přidané hodnoty. Zde se povedlo vybrat o 9,7 % více (+7,0 mld. Kč), kdy výběr na jednu stranu reflektuje nadále vysokou inflaci, na druhou stranu je ponižován kvůli odhadem 7% reálnému meziročnímu poklesu maloobchodních tržeb.

Na straně výdajů jsou problémy i nadále jasné, kdy o třetinu rostly běžné výdaje (+133,2 mld. Kč). Část jde na vrub vyšším výplatám důchodů (+20,9 %, +29,7 mld. Kč), kvůli kompenzacím cen energií pak výrazně vzrostly i transfery podnikatelům (+232,0 %, +30,9 mld. Kč), skrze které je zastropování cen realizováno.

Celkový obrázek státního rozpočtu je tak nadále spíše pesimistický, kdy i při započtení mimořádných příjmů a faktorů plynoucích z loňského rozpočtového provizoria se nezdá, že by rozpočet byl na výrazně lepší cestě než v loňském roce. Tehdy deficit dosáhl 360 miliard Kč. Zásadní kromě vývoje výdajů nyní bude i finální výše výnosů daně z neočekávaných zisků, pozitivně patrně přispěje také dividenda z ČEZ a čerpání evropských peněz pro Národní plán obnovy. Dosažení plánovaného 295miliardového deficitu tak není nereálné, současné výsledky ale naznačují prostor pro spíše vyšší celoroční deficit.