Koruna je opět při síle. I díky pádům Silicon Valley Bank a Credit Suisse, trochu cynické

Koruna je opět plně při síle. Alespoň prozatím. Včera zpevnila vůči dolaru pod úroveň kursu 21,55, tedy na svoji vůbec nejsilnější úroveň od 22. února 2022. Česká měna je tak vůči té americké nejsilnější ještě od doby před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Sílí díky podpůrné rétorice České národní banky. A díky předpokladu světových trhů, že nedávné euroamerické bankovní pády a otřesy donutí centrální banky v čele s tou americkou ukončit utahování své měnové politiky dříve. Přičemž zároveň nebudou až tak závažné, aby vyvolaly hlubší recesi. Budou zkrátka „tak akorát“. Což je hodně optimistický, skoro až naivní, předpoklad.

Bankovní rada ČNB včera podle očekávání ponechala své klíčové úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba se tak dále drží na úrovni rovných sedmi procent, a to už od června loňského roku. Většina bankovní rady ČNB totiž považuje inflační tlaky v české ekonomice sice za poměrně silné, ale ne natolik, aby opodstatňovaly další nárůst úroků. Či, přesněji, aby přínos takovéhoto nárůstu v očích (většiny) bankovní rady převážil jeho náklady v podobě dodatečného ochromení ekonomické aktivity, daného zdražením financování spotřeby či investic.

Nynější cyklus zvyšování úrokových sazeb nicméně již ČNB podle všeho završila. A i z důvodu vývoje posledních týdnů, zejména tedy v důsledku zmíněných pádů a otřesů bank v euroamerickém prostoru a jeho důsledků, teď naopak narůstá pravděpodobnost dřívějšího zahájení debaty o úvodním snížení základní úrokové sazby ČNB. Alespoň tohle si myslí trh.   Ke snižování úroků ČNB by podle něj mělo docházet už od letošního léta. Což je, opět, poměrně optimistický předpoklad. Jednotliví bankovní radní ČNB proto poslední dobou varují, kudy chodí, že trh to vidí příliš optimisticky a že tak rychle úroky dolů nepůjdou. Jak vidno, trhy – tedy investoři – u nás i ve světě nyní zhusta sází na to, že krach Silicon Valley Bank nebo nucené převzetí kolabující Credit Suisse už ve svém důsledku prostě centrálním bankám dále příliš nedovolí utahovat měnové podmínky a zvedat úroky – protože by pak hrozily pády dalších bank a širší bankovní krize.    

Tento optimistický pohled trhů opodstatňuje aktuální dění v USA. Tam právě začala druhá vlna masivního odlivu vkladů z bank, jak říká britská banka Barclays. Tentokrát podle ní američtí střadatelé vyvádějí své peníze z bank zejména do fondů peněžního trhu, tedy třeba do krátkodobých vládních dluhopisů. Ty jsou citelně lépe úročeny než vklady. Banky proto budou muset nahoru s úroky na vkladech. Otázka ale je, zda samy mají na navýšení úročení vkladů kde brát. Může se ukázat, že ne. Potenciálně je proto v USA kolapsem ohroženo bezmála 190 bank, uvádí nová studie tamního Národního úřadu ekonomického výzkumu.

Jeden příklad za všechny. Velký americký finanční dům Charles Schwab v těchto dnech čelí masivnímu odlivu vkladů. Dvakrát silnějšímu, než se předpokládalo. Banka Morgan Stanley mu proto poprvé po sedmi letech zhoršuje hodnocení a citelně snižuje očekávanou cenu jeho akcií. Charles Schwab už zdaleka není jen jedna z největších makléřských firem v USA, ale také plnohodnotná banka, jež se dokonce vejde do první desítky největších amerických. Panuje obava, že finanční dům Schwab bude muset pod tlakem prodat dlouhodobé dluhopisy, které drží, aby měl peníze na výplatu vkladů. Potíž je, že ony dluhopisy nakoupil v čase extrémně nízkých úrokových sazeb. S růstem úroků v režii americké centrální banky cena těch dluhopisů citelně klesá, takže pokud by je Schwab prodal před termínem splatnosti, zaznamená značnou ztrátu. Takovou, jež dost možná masově vyděsí jeho klienty i akcionáře, jako tomu bylo v případě zkrachovalé Silicon Valley Bank.

Paradoxně tak jsou nyní pády a problémy euroamerických bank a finančních institucí pro trhy do značné míry dobrou zprávou, jakkoli to zní i cynicky. Pokud totiž pády bank nebudou tak závažné, aby vedly k výrazné recesi, přičemž zároveň ovšem přimějí centrální banky ukončit utahování své měnové politiky dříve, trhy budou maximálně spokojené. Ostatně, toto optimistické očekávání odráží právě i zmíněný kurs koruny.

Česká měna včera po více než třech týdnech zpevnila nejen vůči dolaru, ale i euru, a to zpět pod úroveň 23,50. Bezprostředně je důvodem středeční zasedání bankovní rady ČNB, jež se jednoznačně a explicitně postavila za silnou korunu coby pilíř svého boje s inflací. A ovšem, koruně svědčí i odeznívání bankovní paniky ve světě, byť možná jen přechodné.

Zatím trh v souhrnu čeká, že základní sazba ČNB zakončí svoji pouť letošním rokem nejpravděpodobněji o jeden procentní bod níže, tedy na úrovni šesti procent. Výraznějšího snížení se pak dočká v příštím roce, kdy by mohla klesnout až k úrovni tří procent. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank