Zamrazilová (ČNB) o možném zvýšení sazeb

V rozhovoru pro Bloomberg zopakovala vice-guvernérka ČNB Eva Zamrazilová dříve už vícekrát zmíněnou tezi, že mezi hlavními proinflačními riziky prognózy jsou uvolněná vládní rozpočtová politika a přetrvávající napětí na trhu práce a z něj plynoucí hrozba příliš rychlého růstu mezd (zde odkázala na vysoké růsty ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví). Varovala, že „případné naplnění těchto inflačních rizik by mohlo ČNB donutit k dalšímu zvýšení sazeb.“


Eva uznala, že z pozorovaného vývoje plynou některé protiinflační tlaky (slabší útraty domácností na konci loňského roku, v poslední době nečekaně silná koruna), nicméně zdůraznila, že odmítá vůbec uvažovat o snižování úrokových sazeb dřív, než inflace klesne na jednocifernou úroveň. Před debatou o prvním snížení sazeb by také ráda viděla data o vývoji mezd a spotřeby domácností ve druhém čtvrtletí (kterážto data budou k dispozici až v září).

Také opět zpochybnila přínosnost manévru plynoucího z poslední prognózy ČNB, tj. z nynějšího zřetelného zvýšení základní úrokové sazby a jejího brzkého snížení zpět. Takovou rychlou a násilnou akcí se trvalé ustálení inflace dosáhnout podle jejího názoru nedá.

Podle jejích slov je relativně silná koruna způsobem, jak docílit měnové restrikce nejen u malých a středních firem, které čerpají (nyní vysoko úročené) úvěry v korunách, ale i u vývozců, kteří mají často možnost získat financování v eurech, kde vysoké úrokové sazby ČNB vidět nejsou.

V návaznosti na nedávné problémy bank v USA a ve Švýcarsku uvedla, že Česko je sice některými účastníky finančního trhu vnímáno jako tranzitivní (a tedy stále ještě riziková) země, nicméně z hlediska kvality aktiv jde o bezpečný přístav. “Takže očekávám, že kurz koruny může toto začít odrážet,“ uzavřela.

Michal Skořepa