Lituji, že jsem do aktivní zálohy nevstoupil dřív, říká strakonický záložák Pavel Kaas

Autor: kapitánka Jana Samcová

Ve vojenském prostoru cvičí strakonická jednotka aktivní zálohy. S přibližujícím se večerem klesají teploty pod nulu. Vojáci na sebe navlékají další vrstvy oblečení. Jen svobodník Pavel Kaas vyměnil letní nátělník za zimní. Jeden z nejotužilejších strakonických záložáků, který nevynechá téměř žádné cvičení, pracuje v civilu jako překladatel na volné noze. Ovládá totiž čtyři světové jazyky.

Hlavním pracovním jazykem, který tvoří 70 až 80 procent objemu jeho práce, je angličtina. Překládá ovšem i z němčiny a francouzštiny, hovoří také rusky. Nejvíce jej baví překládat dobrodružné romány. „Je to hezká práce. Člověk si čte a je za to navíc placený,“ sdělil s nadsázkou Pavel Kaas, který překládá i smlouvy a technické manuály pro různé firmy.

Jako překladatel na volné noze pracuje od roku 1996. „V roce 1993 jsem ukončil Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích. Zemědělství bylo tehdy v takovém stavu, že o začínajícího zootechnika nikde moc nestáli. Nastoupil jsem tedy na obchodní oddělení v podniku Lachema Kaznějov, později jsem přešel na obchodní oddělení do plzeňské Škodovky,“ zavzpomínal Kaas na své pracovní začátky.

Chytil dobrou dobu

Všechna zaměstnání, která vystřídal, se točila kolem jazyků, jež ho vždycky bavily. V roce 1994 si zařídil živnostenský list na překlady. „Chytil jsem dobrou dobu. V první polovině 90. let zde byl velký hlad po západních jazycích. A práce bylo tolik, že jsem se musel brzy rozhodnout, jestli zaměstnání nebo překlady, oboje se už nedalo stíhat,“ vysvětlil, jak se dostal ke své profesi.

Denně pracuje až 12 hodin. Jak sám přiznává, někdy je to psychicky vyčerpávající. „Ráno brzo vstávám – v létě ve čtyři hodiny, v zimě v půl páté. Jdu si zaběhat nebo zacvičit do posilovny a v osm hodin začínám pracovat. Překládám kolikrát i do devíti hodin večer,“ popsal svůj denní režim.

Miluje kopce a les

Nejvíce si odpočine o víkendu, když sbalí batoh a vyrazí na výšlap do lesa. „Moje úchylka je taková, že musím být v lese již za svítání, abych si to opravdu užil. Nakazil jsem tím už i přítelkyni,“ prozradil Pavel Kaas. „Abych si vyčistil hlavu, potřebuji v lese něco ujít. Někdy ujdeme dvacet, někdy třicet kilometrů, podle toho, jak se nám chce nebo jak si naplánujeme trasu. Líbí se mi všude tam, kde jsou kopce a les,“ doplnil s tím, že mezi jeho oblíbená místa patří lokality severního Plzeňska.

Sám v lese klidně přespí jen pod širákem. „Pod sebe dám igelit a karimatku, když je chladněji, použiji spacák. Stan určitě nestavím a přístřešek jen když je hodně nepříznivé počasí. Mám to rád takzvaně na pankáče,“ podotknul s úsměvem. Na otázku, jestli mu není zima, odpověděl: „Vím o sobě, že termoregulaci mám trochu odlišnou než jiní lidé. V minulém životě jsem asi musel být tuleň,“ dodal se smíchem.

Do aktivní zálohy vstoupil v 49 letech

Zkušenosti z lesa využije i v aktivní záloze, ve které slouží od roku 2019. „Jaký mladý jsem se vojně vyhnul. Ještě na vysoké škole jsem se stal otcem dvou dětí, potřeboval jsem tedy rychle nastoupit do práce,“ přiznal, že byl držitelem modré knížky. „Celý život mě to pak mrzelo. Proto jsem se také přihlásil do aktivní zálohy. Lituji jen toho, že jsem se dlouho rozhoupával a nerozhodl se dříve,“ potvrdil svobodník Kaas.

V jeho rozhodování mu pomohla i akce nazvaná Vojákem na zkoušku, kterou organizuje strakonický 25. protiletadlový raketový pluk a při které si zájemci mohou vyzkoušet, co obnáší služba vojáků. „Samotná akce i zdejší kolektiv se mi natolik zalíbily, že jsem byl rozhodnutý sloužit u strakonické jednotky aktivní zálohy,“ doplnil.

Pomáhal střežit hranice

Službu v aktivní záloze bere skutečně zodpovědně. Důkazem je i to, že patřil mezi vojáky, kteří byli v uplynulých měsících v důsledku nárůstu nelegální migrace nasazeni při dočasném znovuzavedení ochrany na česko-slovenské státní hranici. „Působili jsme ve společných hlídkách s příslušníky Policie ČR. Byla to cenná zkušenost, klidně bych se přihlásil znovu,“ uvedl svobodník Kaas, který byl nasazený během loňského prosince na Hodonínsku v Jihomoravském kraji.

Za dobu služby v aktivní záloze chyběl na jediném cvičení, a sice když se nakazil nemocí Covid-19. „Pokud to má k něčemu být, nestačí přijet na cvičení jednou za rok. Podle mě by si to měl vyzkoušet každý zdravý chlap,“ je přesvědčený svobodník Kaas.

Rodina i blízcí mu podle jeho slov fandí. „Přítelkyně kdysi chtěla studovat vojenskou školu, ale nevyšlo to. Je tak ráda, že má doma alespoň záložáka,“ sdělil svobodník Pavel Kaas, který si do budoucna přeje jediné: „Hlavně aby vydrželo zdraví a mohl jsem dál sloužit.“