Poslanci EP podpořili plány na klimaticky neutrální budovy do roku 2050

Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov klade před odvětví budov v EU následující cíle: výrazně nižší emise skleníkových plynů a spotřebu energie do roku 2030 a úplnou klimatickou neutralitu do roku 2050. Usiluje také o častější renovace energeticky neefektivních budov a lepší sdílení informací o energetické náročnosti.

Cíle snižování emisí

Od roku 2028 by měly mít všechny nové budovy nulové emise. Přísnější pravidla se pak chystají pro nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné orgány veřejné moci: ty by měly být bez emisí již v roce 2026. Všechny nové budovy by navíc měly být do roku 2028 vybaveny solárními technologiemi, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky proveditelné. Obytné budovy procházející větší renovací mají tuto lhůtu posunutou až na rok 2032.

Obytné budovy by navíc měly do roku 2030 dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E a do roku 2033 pak třídy D (na stupnici od A do G, přičemž G označuje 15 % energeticky nejnáročnějších budov daného členského státu). Nebytové a veřejné budovy mají tyto lhůty posunuty již na roky 2027 (minimální třída E) a 2030 (minimální třída D). Ke snížení energetické náročnosti budovy (například díky izolování nebo zlepšení topného systému) by mělo dojít při prodeji budovy či její větší renovaci. V případě pronajatých budov pak při podpisu nové smlouvy.

Členské státy ve svých vnitrostátních plánech renovací stanoví, jak těchto cílů dosáhnou.

Podpůrná opatření proti energetické chudobě

Součástí vnitrostátních plánů renovací by měly být i podpůrné režimy pro zlepšení přístupu ke grantům a financování. Členské státy musí zavést bezplatná informační místa a nákladově neutrální renovační programy. Finanční podpora by měla významně přispívat na rozsáhlé renovace, zejména těch energeticky nejnáročnějších budov. Počítá se také s granty a dotacemi pro zranitelné domácnosti.

Výjimky

Nová pravidla se nevztahují na památky. Země EU se mohou rozhodnout vyloučit i další chráněné budovy se zvláštní architektonickou nebo historickou hodnotou, technické stavby, dočasně používané budovy, kostely a místa pro konání bohoslužeb. Kromě toho mohou státy z pravidel vyjmout veřejné sociální bydlení, pokud by renovace vedla ke zvýšení nájemného, které nelze kompenzovat úsporami na účtech za energii.

Poslanci také chtějí členským státům umožnit, aby nové cíle u omezeného podílu budov přizpůsobily podle toho, zda jsou renovace ekonomicky a technicky proveditelné a je dostatek kvalifikované pracovní síly.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj pro směrnici o energetické náročnosti budov Ciarán Cuffe (Zelení/EFA, IE) uvedl: „Prudce rostoucí ceny energie kladou důraz na energetickou účinnost a úsporná opatření. Zlepšení výkonnosti evropských budov sníží účty a naši závislost na dovozu energie. Chceme, aby směrnice snížila energetickou chudobu, snížila emise a zajistila lepší vnitřní prostředí pro zdraví lidí. Jedná se o strategii růstu pro Evropu, která přinese statisíce kvalitních a místních pracovních míst ve stavebnictví, renovacích a v odvětví obnovitelných zdrojů a zároveň zlepší životní podmínky milionů lidí žijících v Evropě".

Další postup

Parlament text schválil 343 hlasy pro, 216 bylo proti a 78 se zdrželo hlasování. Poslanci nyní zahájí jednání s Radou, aby se s ní dohodli na konečném znění právního předpisu.

Souvislosti

Podle Evropské komise budovy v EU spotřebovávají 40 % energie a produkují 36 % emisí skleníkových plynů. Dne 15. prosince 2021 přijala Evropská komise legislativní návrh na revizi směrnice o energetické náročnosti budov v rámci klimatického balíčku „Fit for 55“. Nový evropský právní rámec pro klima z července 2021 stanovil evropské cíle pro roky 2030 i 2050 jako právně závazné.