Pomalejší odeznívání inflace v USA a předem avizovaný 50bodový hike ECB (Týdenní zpráva z finančního trhu)
Námi předpovídaný meziměsíční růst spotřebitelských cen v USA o 0,4 % by měl potvrdit, že odeznívání inflace bude poměrně pomalé. Spolu se středečními maloobchodními tržbami by měly oba údaje rozklíčovat, zdali americký Fed opět přitlačí a zvýší sazby o 50 bb. po předchozím návratu ke standardním 25bodovým hikům. Na cestě k námi předpokládanému vrcholu depozitní sazby na 4 % v září by měla ECB pokračovat 50bodovým zvýšení na čtvrtečním zasedání. Meziměsíční růst tuzemských maloobchodních tržeb v lednu by měl reflektovat zlepšený spotřebitelský sentiment a solidní růst mezd na přelomu roku. Na začátku týdne budou zřejmě ještě rezonovat dopady kolapsu jedné z větších amerických bank, Silicon Valley Bank.
Únorová inflace v USA a zasedání ECB v hledáčku investorů.
Na začátku týdne je makroekonomický kalendář prakticky prázdný, nicméně nouze o kurzotvorné informace nebude. Na trzích bude zřejmě ještě rezonovat kolaps americké Silicon Valley Bank (SVB), za kterým stál odliv depozit klientů, kterými byly zejména technologické společnosti v rané fázi. K uspokojení klientských pohledávek přesahujících pojištěné vklady americké autority spustily program skrze, který si banky mohou za výhodnějších podmínek půjčit od americké centrální banky. To výrazně přispělo k uklidnění situace, což indikuje i dnešní asijská obchodní seance.
Nápovědy pro rozhodnutí mezi 25 a 50bodovým zvýšením sazeb na březnovém zasedání Fedu nabídnou zítřejší inflace a středeční maloobchodní tržby v USA za únor. Inflace podle nás jen nepatrně zpomalí, když meziměsíčně ceny vzrostly o 0,4 % po lednových 0,5 %. Kromě nadále silného příspěvku cen spojených s bydlením k pomalému odeznívání inflace přispěly v předcházejících měsících i ostatní ceny služeb, jako ceny pojištění a opravy aut či osobní péče, které jsou však poměrně volatilní, a ne tak perzistentní jako prvně zmíněná položka. Právě nájmy by měly být klíčem k výraznějšímu zpomalení inflace během jara a léta. Po silném meziměsíčním růstu o 3 % v lednu podle nás maloobchodní tržby v únoru klesly o 0,8 %, resp. 0,6 % bez aut. K tomu by měly přispět meziměsíčně nižší tržby prodeje aut a v restauracích, které v lednu zaznamenaly silný růst o 5,9 % m/m, resp. 7,2 % m/m. Bez ohledu na případné zrychlení tempa utahování měnové politiky na březnovém zasedání čekáme, že klíčová sazba vzroste v půlce roku do rozmezí 5,50-5,75 %, to ještě donedávna implikovalo i tržní ocenění (viz níže).
Na čtvrtečním zasedání ECB zřejmě zvýší depozitní sazbu o 50 bb. na 3 %, jak již předem avizovala. Tento krok zároveň podpořily i poslední vyjádření a data z eurozóny. I proto bude pozornost soustředěna především na vyhlídky ECB a nově zveřejněnou prognózu, která zřejmě ukáže zlepšený výhled pro ekonomický růst a nižší inflaci v letošním roce díky levnějším energiím, ale zase vyšší jádrovou inflaci na straně druhé. V souvislosti s tím bude podle nás klíčové vnímání představitelů ECB současného napětí na trzích práce v návaznosti na přetrvávající jádrové inflační tlaky. S ohledem na sníženou pravděpodobnost recese ekonomiky eurozóny a perzistentní jádrovou inflaci čekáme, že depozitní sazba dosáhne vrcholu na 4 % v září. Rizika jsou však vychýlená k ještě utaženější měnové politice. Středeční údaj průmyslové výroby v eurozóně by měl ukázat pokračující slabší produkci zejména vlivem sektorů energetiky a s vyšší energetickou náročností. Postupně by však mělo docházet ke zlepšení s ohledem na nižší ceny energií a zlepšující se situaci v dodavatelských řetězcích.
Tuzemské maloobchodní tržby za leden by měly reflektovat výrazné zlepšení spotřebitelského sentimentu a meziměsíčně vzrůst o 0,7 %, resp. 0,6 % v případě tržeb bez aut. K mírnému lednovému oživení poptávky domácností by měl přispět i solidní růst mezd na přelomu roku spolu s plněním předchozích objednávek aut s ohledem na finalizaci výroby. Nicméně v meziročním vyjádření očištěném o efekt pracovních dní byly podle nás celkové tržby nižší o 4,9 %, resp. 7,1 % bez aut. Pokračující silný růst mezd, značný polštář úspor a ustupující inflace by letos měly vést k pozvolnému oživení spotřeby domácností. V týdnu se ještě dočkáme vývoje tuzemských průmyslových cen za únor a lednové bilance běžného účtu.
V závěru týdne zachvátila trhy vlna nervozity.
Únorový vývoj tuzemských spotřebitelských cen skončil mírně nad tržním konsensem, když meziroční růst zpomalil z lednových 17,5 % na 16,7 %. Meziměsíčně tak ceny vzrostly o 0,6 %, resp. 0,8 % po sezonním očištění, a to po lednových 6 % poznamenaných odezněním vlivu úsporného tarifu. Meziměsíční dynamika jádrových cen v únoru zrychlila o necelých 0,2 pb. na 0,73 % a implikuje tak stále robustní poptávkové inflační tlaky v tuzemské ekonomice. Ve směru pomalejšího odeznívání těchto tlaků budou zřejmě i nadále působit napjatý trh práce a zvýšená inflační očekávání. To povede k tomu, že inflace podle nás po většinu roku zůstane dvojciferná a v průměru bude letos činit více jak 10 %. Detailněji jsme se tomu věnovali zde: https://bit.ly/CPI_Feb23_CZ.
Tuzemská průmyslová produkce v lednu zaostala silně za očekáváními, když výroba aut meziměsíčně klesla o téměř 8 %, v meziročním vyjádření však stále přispívá nejvýznamněji k průmyslové výrobě, resp. brání hlubšímu poklesu (-1,4 % y/y WDA). Vyhlídky pro únor navíc v souvislosti se zhoršenou dostupností výrobních komponentů nejsou nijak zářivé. Více najdete zde: http://bit.ly/3T3tYn0. Z řady tuzemských dat dále tuzemský vývoj průměrné mzdy ve Q4 22 ukázal mezičtvrtletní růst kupní síly průměrné mzdy (+1,1 %). Více jsme se tomu věnovali zde: https://bit.ly/41PRgkg.
Česká koruna v minulém týdnu konzistentně oslabovala a vcelku vůči euru ztratila 0,7 %. Korunové sazby se značným přispěním zahraničního vývoje v závěru týdne klesly o 34-39 bb. dle splatnosti oproti předcházejícímu týdnu. Podobně jako česká koruna na tom byl i maďarský forint, který oslabil o 1 %. Polský zlotý naopak posílil o 0,6 % i díky komentářům tamních centrálních bankéřů, dle kterýchdebata ohledně snižování sazeb je stále předčasná s ohledem na přetrvávající silné inflační tlaky v ekonomice. Středeční rozhodnutí polské centrální banky (NBP) zároveň ponechalo klíčovou úrokovou sazbu na 6,75 %.
Americká ekonomika v únoru přidala 311 tis. nových pracovních míst v nezemědělském sektoru, což bylo o více jak dvě standardní odchylky nad konsensem analytiků. Míra nezaměstnanosti však mírně vzrostla o 0,2 pb. i vlivem vyššího počtu uchazečů o práci, zatímco meziměsíční růst mezd o 0,2 % mírně zklamal. Smíšený obrázek ohledně stále napjatého trhu práce přidal na volatilitě na trzích, které se v závěru týdne ocitly v menším chaosu s ohledem na dění kolem SVB. S ohledem na smíšený signál bude zřejmě více směrodatným údajem pro Fed až zítra zveřejněná americká inflace.
Impulsem pro globální trhy bylo uprostřed týdne také dvoudenní vystoupení šéfa americké centrální banky J. Powella, jehož silně jestřábí rétorika, byť svá vyjádření v druhém dni mírně zředil, vedla ke stupňování sázek na další zvyšování sazeb Fedu. Tržní ocenění v průběhu týdne implikovalo terminální sazbu až na 5,7 %, nicméně po událostech v závěru týdne, které na trzích vyvolaly značnou míru nejistoty, tyto sázky dramaticky klesly. Nyní tržní kontrakty implikují vrchol lehce pod 5,3 %. K největšímu posunu však došlo v očekáváních po dosažení vrcholu během léta, kde budoucí kontrakty implikují následný pokles až na 4,7 % již na začátku příštího roku (oproti v týdnu dosaženém vrcholu na 5,4 %).
V závěru týdne zachvátila trhy vlna nervozity v souvislosti s obavami ohledně solventnosti jedné z větších amerických bank(SVB).Investoři ve velkém začali utíkat do náruče relativně bezpečných státních dluhopisů.Dolarové sazby klesly a výrazně tak korigovaly nárůst z průběhu týdne a v týdenním srovnání byly o zhruba 30 bb. níže dle splatnosti. Eurové sazby zaznamenaly mírnější pokles o 18-20 bb. dle splatnosti. Dolar po americkém NFP reportu výrazně oslabil vůči euru a odevzdal tak všechny zisky z průběhu týdne. Následné oslabení ještě stihl z části korigovat a oproti otevírací úrovni ze začátku týdne tak skončil beze změny.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?