Inflace v únoru klesla, dynamika cen ale zůstává pořád silná (Analýza makroindikátorů)

Česká inflace v únoru klesla na meziročních 16,7 % z lednových 17,5 %. Oproti tržnímu konsensu (16,6 % y/y) tak byl únorový růst spotřebitelských cen nepatrně vyšší, ve srovnání s naší prognózou (16,9 % y/y) naopak mírně nižší. ČNB očekávala 16,5 % y/y.

V meziměsíčním vyjádření růst spotřebitelských cen výrazně zpomalil z 6,0 % v lednu na únorových 0,6 % (+0,8 % m/m po sezonním očištění). V lednu směrem vzhůru ceny tlačilo především odeznění vlivu úsporného tarifu a další silné zdražení energií, které se však již v únoru neopakovalo. Ceny elektřiny a plynu pravděpodobně na přelomu roku dosáhly vládou stanovených stropů a na jejich další růst nevyvíjely tlak ani ceny na velkoobchodních trzích. Ty se totiž výrazně snížily na předválečné úrovně. Zatímco tak regulované ceny jako celek v lednu zaznamenaly raketový nárůst (+30,9 % m/m), v únoru v podstatě stagnovaly (+0,1 % m/m). My jsme v naší prognóze počítali s mírně vyšším růstem regulovaných cen.

Potraviny v únoru opět zdražily, oproti našim odhadům však méně. V průměru byly ceny potravin meziměsíčně vyšší o 0,7 %, ceny alkoholu a tabáku pak o 0,6 %. V souladu s naší prognózou se vyvíjely ceny pohonných hmot. Ty po třech předchozích poklesech v řadě v únoru meziměsíčně vzrostly, a to v průměru o 1,2 %.

Jádrová inflace byla ve srovnání s naší prognózou naopak vyšší. ČNB uvádí, že v meziročním vyjádření došlo ke snížení jádrové inflace z lednových 12,3 % na 12,1 % v únoru, zatímco my jsme počítali s poklesem na 11,7 %. To podle našeho odhadu znamená, že meziměsíční jádrová inflace mírně zrychlila z 0,55 % na 0,73 % a v anualizovaném vyjádření se tak v únoru pohybovala mírně pod 9 %. Z komentáře centrální banky však vyplývá, že vývoj jádrové inflace byl v souladu s prognózou ČNB.

Meziroční inflace by měla klesat i v dalších měsících, avšak pouze pozvolným tempem. Poptávkové inflační tlaky indikované jádrovou inflací zatím zůstávají v tuzemské ekonomice poměrně silné a perzistentní. Vliv na to má nadále významně napjatý trh práce projevující se v akceleraci mzdového růstu. Podobná je situace i v ostatních evropských ekonomikách, či v USA. Ač tedy odeznívání růstu volatilnějších složek inflace, jako jsou energie, pohonné hmoty a potraviny může být rychlejší, jádrová inflace by mohla zůstat vyšší po delší dobu. Ve stejném směru působí i zvýšená inflační očekávání. Růst jádrových cen by ale na druhou stranu měla brzdit slabá poptávka, i když podle předstihových indikátorů by mohlo docházet k jejímu postupnému oživení.

Po velkou část letošního roku očekáváme, že inflace zůstane dvouciferná a její celoroční průměr přesáhne 10 %.