Počet mrtvých na silnicích je nižší než před pandemií

Evropská komise zveřejnila předběžné údaje o smrtelných nehodách na silnicích za rok 2022. V loňském roce přišlo při silničních nehodách o život přibližně 20 600 lidí, což oproti roku 2021 představuje nárůst o 3 %, neboť po pandemii došlo k oživení dopravy. Ve srovnání s rokem před pandemií, tedy s rokem 2019, však jde o pokles o 2 000 úmrtí (-10 %). Cílem EU a OSN je snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích na polovinu.

Protichůdné trendy v jednotlivých členských státech

Počet úmrtí na silnicích v celé EU se v roce 2022 oproti předchozímu roku zvýšil o 3 % v neposlední řadě proto, že se úroveň dopravy po pandemii zvýšila. Důležité je, že mnohé úspěchy dosažené během pandemie covidu-19 (včetně 17% poklesu mezi lety 2019 a 2020) nebyly ztraceny. Ve srovnání s rokem 2019 se počet úmrtí v roce 2022 snížil o 10 %.

Pokrok je však v jednotlivých členských státech velmi nerovnoměrný. Největší pokles – o více než 30 % – byl zaznamenán v Litvě a Polsku, přičemž 23% pokles zaznamenalo i Dánsko. Naproti tomu v posledních třech letech zůstal počet úmrtí na silnicích beze změny nebo naopak vzrostl v zemích, jako je Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Nizozemsko a Švédsko.

Celkové pořadí jednotlivých zemí z hlediska míry úmrtí se od doby před pandemií výrazně nezměnilo, přičemž nejbezpečnější jsou silnice ve Švédsku (21 úmrtí na milion obyvatel) a v Dánsku (26 úmrtí na milion obyvatel), zatímco Rumunsko (86 úmrtí na milion obyvatel) a Bulharsko (78 úmrtí na milion obyvatel) vykázaly v roce 2022 nejvyšší míru úmrtí. Průměr EU činil 46 úmrtí na silnicích na milion obyvatel.

Nejvíce postižené skupiny

Na základě dostupných údajů za rok 2021 (podrobné údaje za rok 2022 dosud nejsou k dispozici) došlo v celé EU k 52 % úmrtí v silničním provozu na venkovských silnicích oproti 39 % v městských oblastech a 9 % na dálnicích. Tři ze čtyř osob, které zemřely na silnicích, byly muži (78 %). Cestující v automobilech (řidiči a spolujezdci) představovali 45 % všech úmrtí na silnicích, chodci tvořili 18 %, řidiči jednostopých motorových vozidel (motocykly a mopedy) 19 % a cyklisté 9 % celkového počtu úmrtí.

V městských oblastech se však situace velmi liší, neboť téměř 70 % všech úmrtí představují nechránění (zranitelní) účastníci silničního provozu (chodci, cyklisté a řidiči jednostopých motorových vozidel). K úmrtím účastníků silničního provozu ve městech dochází převážně při střetu s osobními automobily a nákladními vozidly, z čehož je zřejmé, že je třeba zlepšit ochranu nechráněných účastníků silničního provozu.

I když je zvýšený podíl cyklistiky ve skladbě mobility v mnoha členských státech velmi vítán, vážným důvodem k obavám je trend v počtu cyklistů usmrcených na silnicích v EU. Jedná se o jedinou skupinu účastníků silničního provozu, která v posledním desetiletí nezaznamenala významný pokles počtu úmrtí; je tomu tak zejména kvůli přetrvávající absenci dobře vybavené infrastruktury. Například předběžné údaje z Francie za rok 2022 ukazují 30% nárůst počtu úmrtí při cyklistice ve srovnání s rokem 2019.

Souvislosti

V roce 2018 si EU stanovila cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích (a poprvé i vážných zranění) o 50 %. Tento cíl byl stanoven ve Strategickém akčním plánu pro bezpečnost silničního provozu, který vypracovala Komise, a v rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021-2030, které rovněž stanoví plány k dosažení cíle pro rok 2050, což je nulový počet úmrtí na silnicích (tzv. „vize nula“). Bezpečnost silničního provozu byla rovněž klíčovým prvkem nedávných iniciativ v rámci politiky mobility EU, včetně Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, návrhu Komise na revizi nařízení TEN-T a rámce městské mobility. EU stojí v čele druhé dekády opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu, kterou OSN vyhlásila na období 2021-2030 v srpnu 2020. Aby dále zvýšila bezpečnost evropských silnic, představí Komise v příštích týdnech soubor návrhů, které se zabývají bezpečností silničního provozu z celé škály perspektiv.

Co na to Centrum dopravního výzkumu?

Podle údajů Evropské komise bylo v České republice v roce 2022 usmrceno 50 osob na 1 milion obyvatel, tj. přibližně o 9 % nad průměrem zemí EU (46). Uvedený stav řadí Českou republiku na dělené 16. místo z 27 zemí EU. Z ostatních zemí V4 bylo v Polsku usmrceno 51, v Maďarsku 56 a na Slovensku 46 osob na 1 milion obyvatel.

V důsledku dopravních nehod bylo na pozemních komunikacích v České republice v roce 2022 usmrceno 454 osob (meziročně -3,4 %), 1 734 osob bylo zraněno těžce (+6,8 %) a 22 452 lehce (+9,1 %). V případě usmrcených osob se jedná o historicky nejnižší počet. Strategie BESIP, která má za cíl snížit počet usmrcených a těžce zraněných osob v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích v ČR mezi rokem 2030 a průměrem let 2017-2019 o 50 %, předpokládala pro rok 2022 maximálně 468 usmrcených a 2 007 těžce zraněných osob. Z výše uvedeného vyplývá, že tyto vytýčené strategické cíle byly splněny. Usmrcených osob bylo oproti předpokladům evidováno o 14 méně (-3 %), těžce zraněných o 273 méně (-14 %). V úvodních dvou letech účinnosti Strategie BESIP bylo v České republice usmrceno 924 a těžce zraněno 3 358 osob, oproti předpokladům bylo evidováno o 46 usmrcených osob méně (-5 %), těžce zraněno pak o 799 osob méně (-19 %).

V úvodních dvou letech účinnosti Strategie se nedařilo stanovené předpoklady v oblasti usmrcených osob plnit ve 4 krajích: Zlínském (+41 %), Královéhradeckém (+28 %), Ústeckém (+9 %) a Středočeském kraji. V případě těžce zraněných osob byly překročeny předpoklady v hl. m. Praze (+18 %) a Karlovarském kraji (+18 %). Pozitivně lze v oblasti usmrcených osob hodnotit Moravskoslezský (-23 %), Libereckém (-20 %) a Jihomoravský (-18 %), v případě těžce zraněných pak Zlínský (-40 %), Liberecký (-39 %) a Pardubický kraj (-38 %). Extrémní případy u Zlínského kraje lze interpretovat tak, že závažné nehody byly, bohužel, četněji zastoupeny v případě smrtelných následků.

V oblasti klíčových ukazatelů se v případě osob usmrcených nedařilo plnit předpoklady zejména u: seniorů, cyklistů, nepřiměřené rychlosti, srážek se stromy, nepřipoutaných osob a motocyklistů. Téměř pětinový relativní rozdíl mezi předpoklady a realitou byl evidován u cyklistů (+19,7 %) a staršími řidiči jako viníky (+19,7 %), naopak pozitivně lze hodnotit bilanci fatálních nehod zaviněných mladými řidiči (-31,4 %). V případě osob těžce zraněných byly téměř všechny ukazatele pod hodnotami předpokladů, vyjma srážek s vlakem (+29,1 %).