Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 28. únoru 2023 - vykazovala třetí nejnižší údaj 3,08 % ze všech krajů

9. 3. 2023

V rámci měsíční statistiky dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji ke konci února 2023 hodnoty 3,08 %. Nezaměstnanost pod tři procenta neměl žádný z krajů, Pardubický kraj vykazoval třetí nejnižší nezaměstnanost v mezikrajském žebříčku. Podíl nezaměstnaných žen je v kraji nadále vyšší než podíl nezaměstnaných mužů (již od konce března 2021). Oproti konci loňského února navíc vzrostla nezaměstnanost žen více než nezaměstnanost mužů.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci druhého měsíce roku 2023 hodnoty 3,08 %. Zatímco ve srovnání s předchozím měsícem evidujeme v kraji mírný pokles nezaměstnanosti (o 0,02 procentního bodu), oproti konci února 2022 naopak její nárůst (o 0,49 p. b.). Velmi podobný vývoj nezaměstnanosti můžeme zaznamenat také celorepublikově, oproti předchozímu měsíci evidujeme její pokles (o 0,01 p. b.), ve srovnání s koncem února 2022 její růst (o 0,33 p. b.). Podíl nezaměstnaných žen je v kraji od konce března 2021 vyšší než podíl nezaměstnaných mužů. Ke konci února 2023 činila v kraji nezaměstnanost mužů 2,83 % a nezaměstnanost žen 3,34 %. Oproti konci února 2022 více vzrostla nezaměstnanost žen, zatímco její nárůst činil 0,65 p. b., nezaměstnanost mužů vzrostla o 0,34 p. b.

V mezikrajském srovnání se podíl nezaměstnaných osob ke konci února 2023 pohyboval v rozmezí od 3,02 % ve Zlínském kraji po 5,79 % v Ústeckém kraji (průměrná hodnota za celou ČR činila 3,87 %). Druhá nejnižší nezaměstnanost patřila Plzeňskému kraji (3,04 %), třetí nejnižší Pardubickému kraji (3,08 %). Naopak druhým nejvyšším podílem nezaměstnaných osob se stejně jako v předchozích třinácti měsících prezentoval Moravskoslezský kraj (5,20 %).

V meziokresním srovnání v rámci Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci února 2023 pohyboval v rozmezí od 2,54 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,55 % v okrese Svitavy. Mezi všemi 77 okresy ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost nacházela v rozmezí od 1,59 % v okrese Praha-východ po 8,39 % v okrese Karviná. Druhá nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v okrese Praha-západ (1,73 %), druhá nejvyšší pak na Bruntálsku (7,12 %). Okresy Pardubického kraje se v žebříčku okresů s nejnižší nezaměstnaností nacházely mezi 9. až 41. místem.

Ke konci druhého měsíce roku 2023 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 10 776 nezaměstnaných osob, z toho 9 945 patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Přibližně každý šestý uchazeč na úřadech práce v kraji patřil mezi osoby se zdravotním postižením. Těchto uchazečů bylo na úřadech práce v kraji evidováno celkem 1 684, tj. o 32 více než v předchozím měsíci. Nárůst počtu uchazečů evidujeme nejen u této specifické skupiny osob na trhu práce, ale také v rámci všech uchazečů o zaměstnání, jejichž počet se v kraji meziměsíčně zvýšil o 13. Zatímco do evidence úřadů práce v kraji se v únoru nechalo nově zapsat 1 480 uchazečů o zaměstnání, evidence byla ukončena 1 467 osobám, z toho 164 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Nové zaměstnání si našlo 1 012 osob, z toho přibližně polovina ho získala díky úřadům práce (49,2 %).

Ke konci února 2023 bylo v evidenci úřadů práce v kraji 15 239 volných pracovních míst, z toho 11 335 pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání. Pro uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity měly úřady práce v kraji v nabídce 2 771 pracovních míst, pro uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 788 míst a pro uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 345 míst. Ve srovnání s předchozím měsícem poklesl celkový počet pracovních míst v evidenci úřadů práce v kraji o 155, oproti únoru předchozího roku o 3 590.

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci letošního února 1,4 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,9krát. V okrese Ústí nad Orlicí evidujeme oproti uchazečům 1,6krát více pracovních míst. Nejméně příznivou situací se prezentuje Chrudimsko a Svitavsko, kde bylo o 52, respektive o 46 uchazečů více než pracovních míst.