Česká vláda zrušením dvou svátků může získat do rozpočtů zhruba 18 mld. Kč, což by jí letos umožnilo důchodcům řádně navýšit penze v rámci mimořádné valorizace bez dalšího zadlužení

Fialova vláda by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou okolností zhruba odpovídá úspoře ze zamýšleného snížení mimořádné červnové valorizace. Tato úspora má činit necelých dvacet miliard korun. Jestliže by se tedy zrušily dva svátky, důchodci by mohli mít valorizován důchod beze změny, aniž by se přitom stát dále zadlužil.

Česko by v tom v EU nebylo samo. Vždyť Dánsko zrušilo svátek „Velký den modliteb“, což jeho rozpočtu zajistí v přepočtu přibližně deset miliard korun.   

Odkud se vlastně bere závěr, že by to české veřejné kase vyneslo osmnáct miliard? Uvažme navíc, že, jak ještě uvidíme, tento závěr má svůj podstatný háček. 

Když se v roce 2016 zaváděl nový státní svátek, Velký pátek, ministerstvo financí tehdy v příslušné důvodové zprávě uvedlo, že den volna navíc připraví ekonomiku o 0,4 procenta hrubého domácího produktu. 

Nominální hrubý domácí produkt činil v roce 2016 celkem zhruba 4800 miliard korun. Podíl 0,4 procenta z této sumy odpovídá 19,2 miliardy korun. Nutno ovšem uvést, že zmíněný odhad ministerstva financí patřil k těm vyšším. Například společnost Deloitte tehdy odhadla ztrátu ze zavedení dalšího svátku na 11,4 miliardy korun. To odpovídá přibližně 0,24 procenta tehdejšího nominálního HDP.

Předpokládejme, že skutečná ztráta se nachází někde mezi těmito dvěma hodnotami, a odpovídá tak 0,35 procenta HDP. V letošním roce má podle nejnovější prognózy ministerstva financí činit nominální HDP přibližně 7310 miliard korun. Z této částky odpovídá podílu 0,35 procenta suma 25,6 miliardy korun. 

V případě zrušení dvou svátků – včetně třeba právě jen nedávno zavedeného volna na Velký pátek – samozřejmě hovoříme naopak o zisku pro ekonomiku, a to v rozsahu nejen 25,6 procenta, odpovídajícím efektu zrušení jednoho svátku, ale až 51,2 miliardy korun, pokud by se tedy rušily svátky dva. To je tedy zisk pro celou ekonomiku. Jenže kolik z toho, z této „sumy navíc“, by připadlo veřejné kase? 

Složená daňová kvóta, která vyjadřuje celkovou daňovou zátěž, včetně odvodů, letos podle návrhu rozpočtu na rok 2023 činí 34,5 procenta HDP. Pokud tuto procentní částku vztáhneme k uvedenému údaji 51,2 miliardy korun, získáváme 17,7 miliardy korun. Tolik by tedy veřejná kasa mohla získat na daních a odvodech v případě zrušení svou svátků. 

Jak již je řečeno, částka zhruba osmnácti miliard korun by přibližně pokrývala výdaje, které chce nyní vláda ušetřit snížením červnové valorizace. Z hlediska letošního roku by tak mohlo být „vystaráno“. Pracující lidé by zkrátka zřeknutím se dvou svátků důchodcům vydělali na „řádné“ uskutečnění mimořádné červnové valorizace. Penzisté by si rozdělili takřka dvacet miliard korun navíc, jež by jim zajistili pracující vyšším pracovním úsilím – a tedy většími daněmi a odvody. 

Zmíněný „háček“ tkví v tom, že „vystaráno“ by bylo jen pro letošní rok. Už v příštím roce důchody dále porostou. A porostou rychleji, pokud se neomezí letošní červnová valorizace. Takže v příštím roce by pak bylo třeba rušit další svátky, nad rámec dvou zrušených letos, aby bylo možné navýšené důchody pokrýt bez dalšího nárůstu zadlužení. 

Důležité je také zvážit, který svátek by se vlastně rušil. Ekonomická ztráta totiž plyne z toho, že lidé mají ve sváteční den, v den pracovního klidu, zpravidla volno, a nejsou tedy ekonomicky aktivní. Jenže dopad této jejich neaktivity do HDP může být částečně tlumen tím, že mají více volného času, třeba i na nákupy, tedy na spotřebu. Takže ztráta ekonomiky ze svátku, při němž zůstávají obchody otevřené, je menší než ze svátku, při němž jsou zavřené. Největší efekt by tedy mělo rušení těch svátků, během nichž lidé ani nemohou nakupovat.  

Ze třinácti svátků jsou však letos obchody (a plochou nad 200 metrů čtverečních) zavřené pouze během osmi z nich.  Z nich si lze hypoteticky představit zrušení Dne české státnosti, jenž připadá na 28. září. Pokud by se rušily svátky, při nichž zůstávají obchody otevřené, zisk ekonomiky, a tedy i veřejné kasy bude o něco nižší, než je uvedený odhad osmnácti miliard.