Ukrajinci a Rusové v Česku pracují ve vysoce kvalifikovaných profesích i těch málo placených, mzdy podle státního občanství a podíly zaměstnaných v jednotlivých odvětvích
Rusové u nás pracují ve vysoce kvalifikovaných profesích, Ukrajinci spíše v těch málo placených.
Dříve než se analyticky podíváme na tyto dvě cizinecké populace, které u nás žijí, popišme si stručně země, odkud pocházejí. V obou případech jde o státy, které vznikly rozpadem SSSR v roce 1991. Plocha území Ruska je 17 098 242 km2, Ukrajiny jen 603 550 km2 , tedy 28krát menší. Z hlediska počtu obyvatel je ale Ukrajina jen asi třikrát menší, protože před válkou zde žilo téměř 44 milionů lidí, v Rusku 143 milionů. Délka dožití byla zhruba stejná, 66 let u mužů a 76 let u žen.
Podle serveru WorldData dosahoval hrubý domácí produkt na obyvatele za rok 2021 v Rusku 12 380 USD, v Ukrajině 4 570 USD, tedy zhruba 37 % ruského. Odlišnosti vykazovaly struktura hospodářství a rozvoj infrastruktury, přičemž Ukrajina byla v naprosté většině ukazatelů chudší a méně rozvinutou zemí. Rusko těží z dostupných přírodních zdrojů, je především vývozcem ropy a zemního plynu (26 %, resp. 12 % exportu). Ukrajina vyváží hlavně zemědělské plodiny a železnou rudu. Míra nezaměstnanosti byla v Rusku 5,0 % a v Ukrajině 8,9 %. Průměrný roční příjem se v Rusku odhadoval na 11 600 USD a v Ukrajině na 4 120 USD (35 % ruského).
Česká republika má pro srovnání plochu 78 870 km2 (osmina území Ukrajiny) a téměř 11 milionů obyvatel (čtvrtina obyvatel Ukrajiny, resp. třináctina Ruska). V délce dožití předčili muži v Česku své kolegy v obou státech o 9 let, ženy o 5 let. České HDP na obyvatele je více než dvojnásobné ve srovnání s Ruskem, a takřka šestinásobkem ukrajinského. Česko vyváží nejvíce motorová vozidla, včetně součástek, a počítače. Míra nezaměstnanosti se u nás pohybuje mezi dvěma a třemi procenty. Průměrný roční příjem tu byl 24 070 USD, tedy dvojnásobný ve srovnání s Ruskem a skoro šestinásobný oproti Ukrajině.
Nejčastěji žijí v Praze
Ředitelství služby cizinecké policie (ŘSCP) registrovalo v roce 2021 v Česku 196 637 Ukrajinců a 45 154 Rusů. To představovalo první a čtvrté pořadí mezi největšími cizineckými skupinami (na druhém místě byli Slováci a na třetím Vietnamci).
Z časových řad těchto údajů lze vypozorovat, že v každém období od roku 1994 byly počty Ukrajinců v Česku aspoň třikrát vyšší než počty Rusů. U obou státních občanství je zřejmý dlouhodobý růstový trend, ovšem v případě Ukrajinců nepravidelný. Například v období ekonomické krize mezi lety 2009–2014 jejich zastoupení kleslo ze 131 932 na 104 158. Naproti tomu počet Rusů za tuto dobu vzrostl z 30 297 na 34 416. Vcelku bylo v roce 2021 (tedy před započetím války) Rusů v Česku 12,5krát více než v roce 1994, Ukrajinců 13,8krát.
Z hlediska zastoupení pohlaví u Rusů mírně převažovaly ženy (55,7 %), zatímco z Ukrajiny tu žilo více mužů (57 %). O azyl v roce 2021 žádalo 211 občanů Ruska a 238 Ukrajiny.
Nejvíce Rusů i Ukrajinců pobývalo v Praze. Ukrajinců se zde nacházela třetina (34 %) z jejich celkového počtu, Rusů dokonce 62 %. Druhým nejoblíbenějším krajem byl pro obě skupiny Středočeský a třetím Jihomoravský. U Rusů však výrazněji vystupoval Karlovarský kraj, v němž jich bylo evidováno 2 128 (téměř 5 % z jejich celkového počtu). Ukrajince tento nejmenší a nejzápadnější kraj tolik nepřitahoval, žila tam jen 2 % z nich. S výjimkou Ostravy měla obě občanství nízké zastoupení v Moravskoslezském kraji.
Počty pracujících Ukrajinců a Rusů v Česku (stavy k 31. 12.)
Ukrajinci pracují více
V ČR jsou dvě evidence pracujících cizinců: Úřad práce dostává hlášení od zaměstnavatelů o zaměstnaných cizincích a Ministerstvo průmyslu a obchodu eviduje podnikatele. Hrubý celkový přehled získáme součtem obou údajů.
Za posledních sedm let počty pracujících Ukrajinců a Rusů v Česku neobyčejně stoupaly, a v roce 2021 se přiblížily hranici čtvrt milionu osob. Z celku všech pracujících u nás tak tyto skupiny tvořily téměř dvacetinu.
Zároveň je zřetelná neproporcionalita zastoupení občanství, tedy že pracujících Rusů je vždy méně, než by mělo být vzhledem k jejich registrovaným počtům, poměr pracujících Rusů a Ukrajinců v roce 2021 je pouze 1:10. Podíl pracujících z celé zdejší subpopulace Rusů je tak nižší než v případě Ukrajinců.
Uvedené údaje pocházející z různých zdrojů se však obtížně přiřazují k sobě, a počítat z nich přímo míry zaměstnanosti nelze. Dokládají to mj. počty pracujících Ukrajinců, které jsou od roku 2018 vyšší než počty registrovaných od ŘSCP. Pracujících je tedy nad 100 %. Důvodů této disproporce může být několik, včetně využívání pracovních víz z jiných schengenských zemí, či duplicitních evidencí. Jisté je však to, že pracovní aktivita Ukrajinců v Česku je podstatně vyšší než Rusů. To potvrzuje i statistika sledující účel pobytu cizinců v České republice, v níž u Ukrajinců naprosto dominuje „zaměstnání a podnikání“.
Rusové tu více studují
Kromě práce u nás cizinci také hojně navštěvují školy všech stupňů. V mateřských školách ve školním roce 2021/2022 mělo cizí občanství 12 103 dětí, tedy 3,4 %. Z tohoto počtu bylo každé čtvrté dítě ukrajinské (3 053), ruské občanství vykazovalo 777 dětí. Podobnou situaci nalezneme v základních školách, z jejichž žáků tvoří cizinci 3,2 % (30 543). Z toho 9 646 pocházelo z Ukrajiny a 1 775 z Ruska.
Nejnižší podíl cizinců vykazují střední školy (2,3 %), i když i zde se v posledních letech toto číslo rychle zvyšuje. Z celkových 10 053 cizích středoškoláků tvořili Ukrajinci skoro třetinu (3 112) a Rusové desetinu (968).
Zatímco na uvedených stupních českého školství studují zejména děti rodičů cizinců, kteří v Česku trvale bydlí, v případě vysokých škol je situace odlišná. Podle údajů MŠMT studovalo v roce 2021 na českých vysokých školách 52 109 zahraničních studentů, což z celkového počtu tvořilo podíl 17,1 %. Zhruba polovina byli občané EU. V druhé polovině najdeme 8 575 Rusů a jen 4 613 Ukrajinců – poměr je tedy 2 : 1 ve prospěch Ruska, přitom počet ruských studentů se v poslední době výrazně zvyšoval. To je ve srovnání se všemi jinými statistikami zcela neobvyklé, a rozhodně se nejedná pouze o děti Rusů bydlících dlouhodobě v Česku.
Srovnáním s údaji ŘSCP lze odvodit, že takřka každý pátý Rus žijící v České republice byl student vysoké školy, a Česko se v posledních letech stávalo pro Rusy zajímavou destinací pro vysokoškolské studium. V případě Ukrajinců jsme nic podobného nezaznamenali.
Mediánové mzdy v Česku podle státního občanství (tis. Kč)
Rusové pracují na vyšších pozicích
Naši syntézu završíme daty z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV). Jedná se o statistické šetření v gesci MPSV, které sleduje mzdy zaměstnanců s řádnou pracovní smlouvou. V roce 2021 zachytilo 68,1 tisíce záznamů s ukrajinským občanstvím a 6,9 tisíce s ruským. Potvrzuje se tak poměr v pracujících 10 : 1, který je však v nepoměru k počtu registrovaných u ŘSCP. Podíly žen zhruba odpovídají evidenci Úřadu práce: 44 % Ukrajinek a 54 % Rusek.
Rusové a Ukrajinci u nás dosahují výrazně odlišné úrovně výdělků. Mediánové mzdy ruských zaměstnanců převyšovaly úrovně jak Čechů, tak ostatních velkých cizineckých skupin, a odpovídaly zhruba Slovákům. Ukrajinské mzdy byly naopak nižší nejen než mzdy zaměstnanců s českým občanstvím, ale také než rumunské a bulharské. Nižší byly jen mzdy Vietnamců (kterých je však u nás v postavení zaměstnanců velmi málo, typicky pracují jako podnikatelé). Mediánové mzdy Rusů byly tedy po všechny tři sledované roky alespoň o třetinu vyšší než mzdy Ukrajinců.
Z uvedeného ovšem není možné jednoduše odvodit, že by tu Ukrajinci byli mzdově diskriminováni, a Rusové zvýhodňováni. Vysvětlení rozdílů může být v odlišné struktuře pracovních míst, která tyto skupiny obsazovaly. Obrovské rozdíly vidíme hned v jednoduchém třídění na hlavní třídy klasifikace
zaměstnání CZ-ISCO: tři čtvrtiny Ukrajinců vykonávaly dělnické profese (hl. třídy 7–9), jen 0,6 % působilo v manažerských pozicích, 3,7 % byli specialisté a 5,3 % technici. V nejkvalifikovanějších profesích (hl. třídy 1–3) se tedy nacházela méně než desetina ukrajinských zaměstnanců. Naopak Rusů najdeme v dělnických profesích jen 12 %, ale 58,7 % jich pracovalo ve třech nejvyšších hlavních třídách. Konkrétně třetina byli specialisté a 2,1 % manažeři, kteří v roce 2021 vydělávali průměrnou mzdu 166 tis. Kč.
Rusové a Ukrajinci zde také vykonávali práci ve zcela jiných odvětvích. Polovinu ukrajinských zaměstnanců najdeme buďto ve zpracovatelském průmyslu, nebo v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, které zahrnuje agenturní zaměstnávání převážně také v továrnách. Z Rusů v těchto oborech nebyla ani pětina. Zhruba každý sedmý Ukrajinec pracoval ve stavebnictví, zatímco Rusů jen 2,3 %. Naproti tomu takřka polovina Rusů v Česku byla zaměstnána v tržních službách, konkrétně 25,8 % v informačních a komunikačních činnostech, 14,2 % v profesních, vědeckých a technických činnostech, 2,5 % v bankách a pojišťovnách, a každý dvacátý vykonával činnost v oblasti nemovitostí. U Ukrajinců byly odpovídající podíly 1,6 % v ICT, 1,7 % v profesních, vědeckých a technických činnostech, 0,2 % u bank a 1,5 % v oblasti nemovitostí, celkem tedy pouze 5,1 %. Rusové měli také vyšší podíl v platové sféře, resp. v odvětvích s dominancí státu, tedy veřejné správě, zdravotní a sociální péči a vzdělávání.
Uvedeným odlišnostem odpovídají i rozdíly v sociodemografických charakteristikách. Téměř 62 % ukrajinských pracovníků nemělo dle ISPV ani maturitu, vyšší stupeň vzdělání než maturitu mělo pouze 16 % Ukrajinců. Z Rusů mělo vysokou školu 41 % a dalších 24 % vyšší odborné či bakalářské vzdělání. Maturitu neměla jen desetina u nás pracujících občanů Ruska. Zajímavé je, že mediánová mzda ukrajinských pracovníků jen se základním vzděláním byla o 1,8 tisíce Kč vyšší než v případě stejně vzdělaných Rusů, zatímco ve všech kategoriích s vyšším stupněm vzdělání pobírali Rusové vždy vyšší mzdy.
Rusové v Česku jsou také velmi mladí. Podle ISPV se polovina z nich nachází ve věku do 34 let a jen 15 % je starších 50 let. U českých zaměstnanců jsou tyto podíly 23 % a 34 %. Ukrajinští pracovníci jsou rovněž mladší než Češi, ale ne o tolik: věk do 34 let jich má 34 % a starších 50 let je 21 %.
Typický ruský pracovník v Česku je tedy velmi mladý vysokoškolák-informatik, zatímco ukrajinský je dělník bez maturity pracující v továrně u pásu. Desetkrát častěji však potkáte toho druhého. Spojuje je to, že u nás pracují za vyšší mzdu, než by dostali ve své zemi.
Podíly zaměstnanců v odvětvích podle státního občanství (%)
Článek si můžete přečíst v únorovém vydání časopisu Statistika&My.
Více informací na www.czso.cz
Více zpráv k tématu Mzdy
Poslední zprávy z rubriky Z domova:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Průměrná mzda - vývoj průměrné mzdy, 2020, Vývoj výše průměrné mzdy v Kč
- Mzda, mzdy - Aktuální informace ke mzdám a platům
- Státní dluh - Vývoj výše státního dluhu
- Platová tabulka státní zaměstnanci - úředníci ve státní službě 2022
- Čísla účtů pro placení daní v roce 2020
- Předčíslí bankovních účtů finančních úřadů pro placení daní v roce 2020
- Silniční daň v roce 2020, posunutí placení záloh kvůli koronaviru
- Mzda za dovolenou 2020 - Kolik dostanete? Záleží na hrubé mzdě a počtu dnů dovolené.
- Státní svátky
- Jaký je dnes státní svátek?
- Státní svátky 2024
- Platové tabulky úředníků a odborníků ve státní a veřejné správě pro rok 2019
Prezentace
16.12.2024 Vybrali jsme TOP 5 dárků ze světa technologií.
12.12.2024 Český trh zaplavily extrémně zlevněné Samsungy.
05.12.2024 K nejprodávanějšímu telefonu sezony tablet zdarma.
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Inflace v listopadu 2024: Jakou investiční strategii zvolit?
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Černý pátek skončil, spotřebitelé utráceli více přes e-shopy, tržby v kamenných obchodech klesly
Štěpán Křeček, BHS
John J. Hardy, Saxo Bank
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Okénko finanční rady
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Ztráta zaměstnání vás může potkat nejen v předdůchodovém věku
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Oznámení o zvýšení důchodu přijde letos naposledy na papíru zdarma
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
I přes zdražení distribuce mohou domácnosti v roce 2025 ušetřit
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Umíme si chránit svůj majetek pojištěním? Průzkum ukazuje zajímavá čísla
Marek Pokorný, Portu
Jak snížit daně díky DIPu? Zde je návod pro vyplnění daňového přiznání