Restrukturalizace ČEZ - dopady na financování státu a korunu

Očekávaná restrukturalizace energetické společnosti ČEZ může teoreticky výrazně hýbat nejen Pražskou burzou, ale může mít i své makroekonomické dopady. V tuto chvíli není ještě v zásadě nic jasného - víme, že se ministerstvo financí zabývá různými variantami budoucího fungování ČEZ s tím, že stát chce získat větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Pokud by se stát nakonec rozhodl odkoupit od minoritních akcionářů zhruba 30% podíl, může to mít (kromě jiného) dopad zejména na potřebu financování českého státu a na devizový trh.

Při současných cenách na trhu teoreticky náklady na odkup 30 % mohou překonat 200 miliard korun, a to může výrazně ovlivnit potřebu financování českého státu v tomto roce. Dodatečné výdaje státu se sice pravděpodobně (podle metodiky ESA) nemusí projevit ve vyšším deficitu veřejných financí, vedly by však v každém případě k vyšší potřebě financování českého státu (a rychlejšímu růstu zadlužení). Letošní rok je přitom poměrně výjimečný tím, že se český stát potýká s velkými splátkami dluhopisů (přes 350 mld. korun). A pokud bychom vzali v potaz plánovaný deficit pro tento rok (295 mld. CZK) a přičetli dalších 200 mld. CZK za odkup společnosti ČEZ, znamenalo by to, že si český stát bude muset letos na trzích půjčit přibližně 11,5 % HDP. To je více než v rekordně deficitním roce 2021 a tentokrát bohužel za podstatně méně výhodných podmínek.

Z pohledu devizového trhu je dopad eventuální restrukturalizace společnosti ČEZ méně čitelný. Pokud by se mělo jednat o výše zmiňovaný odkup 30 % z trhu (od minoritních akcionářů), mohou být samotné sázky na takový postup pro korunu pozitivní jednoduše tím, že budou na český kapitálový trh přitahovat spekulativní hráče ze zahraničí. Samotný prodej společnosti však potom může vést k odlivu značné části zainvestovaného zahraničního kapitálu zpět. Navíc, i když zobchodované objemy s akciemi ČEZ rostou, celkově výrazně zaostávají za denními objemy zobchodovanými na devizovém trhu. A proto dál předpokládáme, že pro korunu bude v tomto roce klíčové sledovat na jednu stranu celkovou náladu na globálních trzích (aktuálně stále příznivá) a pak velikost pozitivního úrokového diferenciálu a ochotu ČNB dál držet v platnosti svůj “závazek na podporu” koruny.

Okomentovat na Facebooku