Článek - Reforma voleb v EU: Poslanci prosazují společná pravidla a nadnárodní kandidátní listiny

Volby do EU určují zástupce Evropanů na unijní úrovni, ale o jejich organizaci se rozhoduje z velké části na vnitrostátním levelu. To znamená, že země volí v různé dny, na hlasovacích lístcích se objevují pouze národní politické strany a volební věk se liší.

Návrh, který připravil ústavní výbor parlamentu, usiluje o reformu evropského volebního zákona, který stanoví některé společné standardy pro organizaci evropských voleb.

Zpráva říká, že je nezbytné přeměnit volby do EU „v jediné evropské volby, [...] na rozdíl od 27 samostatných národních voleb, což je způsob, jakým jsou evropské volby organizovány dnes“.

Nadnárodní volební seznamy a hlavní kandidáti

Europoslanci navrhují zřízení celoevropského volebního obvodu, který by volil 28 europoslanců navíc k europoslancům zvoleným v národních nebo regionálních volebních obvodech.

Evropské politické strany nebo koalice národních stran by mohly navrhovat nadnárodní seznamy kandidátů v čele s preferovaným kandidátem na předsedu Evropské komise. Na nadnárodních seznamech by měla existovat geografická rovnováha, a to zahrnutím kandidátů z velkých, středně velkých a menších zemí ve střídavém pořadí.

Návrh také říká, že vedoucí kandidáti by měli mít možnost kandidovat ve všech členských státech na celoevropských seznamech, což voličům umožní hlasovat pro svého preferovaného kandidáta na předsedu Komise.

Návrh nadnárodních seznamů před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 nezískal podporu od hlav států a vlád EU. Na schůzce v únoru 2018 uvedli, že se k této otázce vrátí „v budoucnu, s ohledem na volby v roce 2024“.

V roce 2014 Evropská rada nominovala Jean-Claude Junckera, vedoucího kandidáta Evropské lidové strany (EPP), evropské politické skupiny, která získala nejvíce hlasů, předsedou Komise. V roce 2019 však vedoucí představitelé EU nesledovali stejný proces.

Poslanci tvrdí, že vytvoření celoevropského volebního obvodu, v němž v čele seznamů stojí kandidáti každé politické skupiny na předsedu Komise, by posílilo evropskou demokracii a dále legitimizovalo volbu předsedy Komise.

Panel evropských občanů na Konferenci o budoucnosti Evropy rovněž doporučil volební seznamy z více členských států.

Společná ustanovení pro volby

Poslanci navrhují, aby byl den voleb v EU stejný pro všechny země EU a aby se konaly vždy 9. května, v Den Evropy.

V současné době se volby konají od čtvrtka do neděle, přičemž každá země se řídí svými národními volebními tradicemi.

Cílem návrhu je sjednotit věk, od kterého mají občané EU právo volit nebo kandidovat ve volbách do EU. Poslanci doporučují, aby všichni Evropané měli právo volit od 16 let a aby každý občan EU starší 18 let měl právo kandidovat ve volbách.

Návrh předpokládá, že všechny země EU by měly zajistit korespondenční hlasování v evropských volbách. Dále uvádí, že rovnost pohlaví na volebních seznamech by měla být zajištěna buď prostřednictvím zipových seznamů, kde se střídají muži a ženy na kandidátkách, nebo prostřednictvím kvót.

Zvláštní postup pro změnu volebních pravidel

Aktualizace Evropského volebního aktu podléhají zvláštnímu rozhodovacímu postupu. Návrh připravuje Evropský parlament. Rada jej může změnit a po získání souhlasu Parlamentu musí text jednomyslně přijmout. Než ustanovení vstoupí v platnost, musí jej schválit všechny země EU.