Dozvuky německých parlamentních voleb tématem tohoto týdne (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Finanční trhy budou tento týden sledovat dozvuky včerejších voleb do německého Bundestagu. Ty v souladu s předvolebními průzkumy přinesly vítězství konzervativní strany CDU/CSU. Do Bundestagu se však kvalifikoval větší počet stran a až povolební vyjednávání ukáží, jak složité bude sestavit vládní koalici. V centru pozornosti zůstane také téma amerických cel a dění kolem možného ukončení války na Ukrajině. Na programu jsou schůzky ve Washingtonu a při příležitosti třetího výroční války na Ukrajině rovněž v Kyjevě. Z ekonomických dat se dočkáme zpřesněných statistik HDP za Q4 24. Německá ekonomika mezičtvrtletně klesla a zhoršená hospodářská situace se již promítá v nárůstu tamní nezaměstnanosti. Česká a americká ekonomika naproti tomu svižně rostly. Evropské předstihové indikátory zůstávají na nízkých úrovních a významnější oživení evropské ekonomiky tak podle všeho na obzoru není. Sledovány budou i předběžné odhady únorové inflace ze čtyřech největších ekonomik eurozóny.

Česká ekonomika odolává německému poklesu

Zatímco česká ekonomika v závěru loňského roku pokračovala ve svižném růstu, výkon průmyslu zůstal utlumený. A to by mělo platit i pro růst průmyslových cen. Předběžný odhad ČSÚ ukázal, že ekonomika v Q4 24 mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %, tedy stejným tempem jako čtvrtletí před tím. Druhé loňské pololetí tak pravděpodobně bylo ve znamení překvapivě silného ekonomického růstu, i když vidíme jistou šanci na to, že v budoucnu dojde k revizím směrem dolů. Podle měsíčních indikátorů výsledek za Q4 24 zachránil především silný prosinec, ve kterém došlo k výraznému nárůstu maloobchodních tržeb bez aut (+1,2 % m/m) i produkce zpracovatelského průmyslu (+1,9 % m/m). Navzdory tomu produkce ve zpracovatelském průmyslu v Q4 24 mezičtvrtletně klesla o 0,6 %, když prosincový nárůst pouze kompenzoval listopadový pokles. Vzhledem k tomu očekáváme, že příspěvek čistého exportu k mezičtvrtletní dynamice HDP zůstal v Q4 24 záporný. Příspěvek spotřeby domácností by měl naopak zůstat kladný a ta by tak měla pokračovat v oživení, když v Q3 24 za svou předpandemickou úrovní stále zaostávala o 4,6 %. Růst výdajů domácností by měl být nadále tažen hlavně útratami za zboží, jak ukazuje struktura tržeb. Maloobchodní tržby bez aut v Q4 24 vzrostly mezičtvrtletně o 0,8 %, tedy jen mírně slabším tempem než v Q3 24 (+1,1 % q/q). Naopak tržby za prodej služeb třetí čtvrtletí v řadě v podstatě stagnovaly (+0,1 % q/q v Q4 24). Znaménko příspěvku fixních investic je s ohledem na zvýšenou ekonomickou nejistotu nejisté a nelze tak vyloučit další mezičtvrtletní pokles. Zachránit situaci by ovšem mohly vyšší vládní investice. Ještě větší neznámou je pak vývoj zásob. Jejich příspěvek byl v Q3 24 neobvykle silný (+1,2 pb) a byl hlavním zdrojem rychlého mezičtvrtletního růstu HDP. Kromě zpřesněného odhadu HDP a jeho struktury bude tento týden v tuzemsku zveřejněn také lednový vývoj cen průmyslových výrobců. V tom se podle nás bude zrcadlit slabá poptávka po průmyslovém zboží a s tím související špatná situace v průmyslu. Očekáváme tak, že průmyslové ceny v ČR meziročně vzrostly pouze o 1,1 % a jejich dynamika se tedy nacházela hluboko pod dvouprocentním cílem ČNB.

Průmysl v Německu je na tom hůře než ten český, tamní ekonomika tak v Q4 24 klesla a očekávání ohledně jejího dalšího vývoje zůstávají pesimistická. Podle předběžného odhadu německý HDP v posledním loňském čtvrtletí klesl o 0,2 % q/q a pokles ve stejné výši zaznamenal i za celý rok 2024. Jednalo se přitom již o druhý celoroční pokles v řadě (po -0,3 % v roce 2023). Z hlediska struktury očekáváme, že soukromá spotřeba za Q4 24 vykáže kladný příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP. Ostatní složky budou ovšem pravděpodobně reflektovat špatnou situaci v průmyslu a pesimismus ohledně dalšího vývoje německé ekonomiky. To se zároveň promítá v nárůstu nezaměstnanosti, která se v lednu pohybovala na 6,2 %, tedy již výrazně nad svým posledním minimem z roku 2022 ve výši 5,0 % a zároveň na dosah maxima z pandemického roku 2020 ve výši 6,4 %. Optikou širší historické perspektivy však nezaměstnanost stále zůstává relativně nízká. Pro únor očekáváme stagnaci míry nezaměstnanosti na 6,2 %. V kontextu trápící se ekonomiky a nejistoty spojené s hrozbou cel ze strany USA a výsledkem německých voleb není překvapením, že tamní sentiment zůstává na nízkých úrovních. Indikátor podnikatelské důvěry od Ifo institutu podle našeho odhadu zaznamenal v únoru jen nepatrné zlepšení z 85,1 b na 85,4 b. Stejný závěr by pak měl platit i pro spotřebitelskou důvěru od GfK; tedy mírné meziměsíční zlepšení, avšak stále velmi nízká úroveň indikátoru. Zveřejněn v Německu tento týden bude také první odhad inflace za únor. Očekáváme, že ta podle harmonizovaného ukazatele (HICP) stagnovala na 2,8 % y/y.

V USA bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q4 24, v eurozóně pak především první odhady inflace za únor a indikátor vyjednaných mezd od ECB. Americký HDP by měl potvrdit silný mezičtvrtletní anualizovaný růst ekonomiky o 2,3 %, který byl tažen hlavně nárůstem soukromé spotřeby o zhruba 4 %. Tomu pomáhá přetrvávající robustní trh práce. Zatímco růst osobních příjmů v USA podle nás v lednu pokračoval v ustáleném tempu (+0,5 % m/m), v případě osobních výdajů očekáváme zpomalení z 0,7 % na 0,2 % m/m. Podobně jako u maloobchodních tržeb na to mohly působit dopady extrémního počasí spočívající v kalifornských požárech či v neobvykle chladném počasí v jiných částech USA. Vliv ovšem mohla mít i nižší důvěra amerických spotřebitelů, která po prezidentských volbách zaznamenala pokles a v únoru pravděpodobně na těchto nižších úrovních setrvala. Lednová inflace v eurozóně by měla být potvrzena na 2,5 % y/y, ta jádrová pak na 2,7 % y/y. Spíše než konečný odhad inflace za leden budou ale sledovány únorové předběžné odhady z velkých zemí eurozóny, které napoví o vývoji za celou měnovou oblast. Mimo výše zmíněného Německa bude předběžný odhad inflace za únor tento týden zveřejněn také ve Francii, Itálii a Španělsku. Z hlediska dalšího cenového vývoje bude důležité, jakým tempem v eurozóně porostou mzdy. O tom, jak to z hlediska mzdového vývoje vypadalo v Q4 24, by měl napovědět indikátor vyjednaných mezd od ECB. Důvěra v ekonomiku eurozóny zůstala pravděpodobně nízká, když podle našeho odhadu v únoru došlo k jen nepatrnému nárůstu.

Politická nejistota udržuje ekonomický sentiment nízko

Z hlediska nově zveřejněných ekonomických dat byl minulý týden hlavně o evropských indikátorech sentimentu. Společným rysem jejich vývoje bylo, že podle očekávání setrvaly v blízkosti hodnot z předchozího měsíce, a tedy neukázaly na hmatatelné zlepšení jinak stále relativně nízké důvěry v ekonomiku eurozóny. Spotřebitelský sentiment podle ukazatele od Evropské komise v únoru jen nepatrně vzrostl z -14,2 % na -13,6 %. Jeho úroveň zhruba odpovídala konci roku 2020 a oproti předpandemickému období tak nadále byla výrazně nižší. V případě indikátorů PMI v únoru došlo k mírnému zlepšení nálady v průmyslu, které ovšem bylo kompenzováno zhoršením v oblasti služeb. To se týkalo eurozóny i Německa, a kompozitní PMI tak v prvním případě zůstal zcela beze změny (na 50,2 b.) a v tom druhém jen nepatrně vzrostl (z 50,5 b. na 51,0 b.).

Zveřejněny byly také tuzemské indikátory ekonomické důvěry. Ten souhrnný v únoru jen nepatrně vzrostl z 97,4 b. na 97,8 b., a zůstal tedy pod svým dlouhodobým průměrem. Třetí měsíc v řadě došlo k poklesu spotřebitelského sentimentu, a to z 97,1 b. na 96,6 b. Jeho únorová hodnota byla dokonce nejnižší za poslední rok. K tomu přispěly zejména zvyšující se obavy domácností ohledně vývoje ekonomiky v následující dvanácti měsících. Zároveň s tím narůstají také obavy z vyšší nezaměstnanosti. Tento vývoj není pozitivním signálem pro další zvyšování spotřeby domácností, která by měla být tahounem letošního růstu tuzemské ekonomiky. Pokles spotřebitelského sentimentu byl ale v únoru kompenzován růstem toho podnikatelského, který se zvýšil z 97,5 b na 98,0 b. Pomohly tomu zejména sektory stavebnictví a obchodu. V případě stavebnictví by tak mělo jít o potvrzení probíhajícího obratu k lepšímu, na který ukazuje i rychlý růst stavební produkce v posledních měsících. K němu mimo jiného pravděpodobně přispívá oživení na nemovitostním trhu. Nálada v průmyslu se zlepšila jen nepatrně z 93,2 b. na 93,5 b., zatímco ve službách zůstala meziměsíčně beze změny.

Na finančních trzích přetrvával vliv politické nejistoty týkající se možného zavedení cel ze strany USA, nevyzpytatelných jednání kolem ukončení války na Ukrajině a výsledku německých voleb. Všechny tyto faktory samozřejmě neprospívají ani výše zmíněné náladě spotřebitelů a firem, a jsou významným faktorem přetrvávající nízké úrovně evropského ekonomického sentimentu. Donald Trump minulý týden pokračoval v sérii výroků, čeho všeho se mohou cla na dovoz do USA týkat. Na přetřes tentokrát přišla i cla na osobní automobily, kterých se Evropa obává. Americký prezident uvedl, že tato cla by se mohla pohybovat kolem 25 %, více k tomu ale údajně řekne až začátkem dubna. Hlavní měnový pár eura k americkému dolaru tak v průběhu týdne zaznamenal větší volatilitu, když se pohyboval v rozmezí 1,04-1,05 USD/EUR. Dolar ale nakonec v mezitýdenním srovnání skončil silnější pouze o 0,1-0,2 %. Kromě silných slov Donalda Trumpa totiž dění na politickém jevišti žádné reálné dopady v podstatě nemělo. Zvýšená riziková averze na finančních trzích neprospívala středoevropským měnám. I jejich ztráty však byly spíše malé. Nejvíce vůči euru oslabil maďarský forint (o 0,2-0,3 %), který následovala česká koruna (ztráta ve výši 0,1-0,2 %). Nejlépe dopadl polský zlotý, jehož kurz vůči euru zůstal téměř beze změny. Cena severomořské ropy Brent během týdne vzrostla o přibližně jedno procento, s cenou mírně nad 75 dolarů za barel.

Přečtěte si také