Změna nároků v důsledku přecenění dosahuje částky +181 mld. Kč u invalidních,  resp. +270 mld. Kč u pozůstalostních důchodů. 

Změna nároků v důsledku změn objemu (řádek 9 v tabulce 29) vyplývá ze změny v počtu vyplacených důchodů a změny jejich průměrné výše v jednotlivých věkových kohortách, což ovlivňuje výši průměrného důchodu připadajícího na jednoho reprezentanta počítané generace, ze kterého se pak penzijní závazky modelují. 

Dopad těchto změn na celkovou hodnotu penzijních závazků z titulu invalidních, resp. pozůstalostních důchodů dosáhl výše +111 mld. Kč v invalidních důchodech, resp. +98 mld. Kč v pozůstalostních důchodech.

Významný dopad měly změny v počtu vyplacených důchodů, změny jejich průměrné výše a změny počtu obyvatel v jednotlivých věkových kohortách ve starobních důchodech. Tam dosáhla hodnota změny nároků v důsledku změn objemu -1 396 mld. Kč (z toho -1 053 mld. Kč u žen, 

-343 mld. Kč u mužů). Jak u mužů, tak u žen, zde mnohem významněji, lze sledovat posun odchodu do důchodu do vyššího věku. U žen bylo v roce 2020 vyplaceno o více jak 21 tisíc důchodů méně ve věkových kohortách 57 až 61 let, ve věkových kohortách nad 61 let je naopak nárůst počtu vyplacených důchodů o více jak 94 tisíc. Ve věkové kohortě 57-61 let navíc došlo ke snížení průměrné výše vyplaceného důchodu a k přesunu početnějších ročníků do těchto kohort, což mělo za následek významný pokles penzijních závazků.

Změny v přecenění vedly ke zvýšení penzijních závazků z titulu starobních důchodů o 555 mld. Kč, z toho 55 % připadá na muže a 47 % na ženy.

Použitá diskontní sazba je stejná jako ve výpočtu závazku k 31. 12. 2019 a odpovídá, dle metodického pokynu Eurostatu, diskontní sazbě stanovené Technical compilation Guide for

Pension Data in National accounts pro výpočet roku 2018 na úrovni 4 % v základní podobě modelu (base case). 

Průměrný věk odchodu do důchodu se bude postupně zvedat, až dosáhne 65 let u mužů i žen v roce 2030. Hodnotu, kterou používáme ve výpočtovém modelu, stanovujeme na základě dat České správy sociální zabezpečení (dále jen ČSSZ) jako průměrný věk důchodců s nově přiznaným starobním důchodem v základním roce.

Obr. 1 – Penzijní závazky prvního důchodového pilíře – podíl jednotlivých typů důchodu, ČR, 2020

Zdroj: ČSÚ 

Pokud jde o poměry výše důchodových závazků připadající na muže, resp. ženy, pro invalidní důchody je poměr více méně vyvážený (51 % muži, 49 % ženy), ve starobních důchodech jde větší podíl závazku za ženami (45 % muži, 55 % ženy) a u pozůstalostních a sirotčích důchodů je tradičně větší část závazku vůči ženám (ženy 83 %, muži 17 %), toto nerovnoměrné rozložení souvisí s delší dobou dožití u žen. 

Rozložení penzijních závazků dle věku odpovídá statistice vyplacených penzijních dávek  a s tím spojeného nejčastějšího období odchodu do penze (obr. 2). Největší podíl závazků  u mužů i u žen tudíž připadá na věkovou skupinu 61–68 let (přibližně 20 % všech závazků). Výše penzijních dávek se počínajícím odchodem do důchodu postupně zvyšuje, zároveň však klesá počet lidí u těchto starších generací, tudíž je patrná klesající tendence od věku 69 let. Pokles či stagnace křivky ve věkové skupině 45–51 let a 56-60 let je způsobena nižším počtem osob  u těchto generací. Výše penzijních závazků je zde ovlivněna především budoucími penzisty, tudíž menší počet osob v budoucnu dosáhne na budoucí dávky.  

Z hlediska pohlaví pozorujeme podobný vývoj trendu. U žen jsou patrné vyšší hodnoty ve všech věkových skupinách, což je především způsobené početnějšími generacemi. 

Míra inflace 2 % použitá v modelu je na úrovni inflačního cíle ČNB z roku 2010, což odpovídá příručce pro sestavení penzijních závazků. Přestože ČNB usiluje o to, aby se inflace nacházela na 2 %, skutečná inflace se od inflačního cíle odchyluje, a to především v důsledku nepředvídatelných šoků, které ekonomiku průběžně zasahují. Přirozenou kolísavost inflace zachycuje toleranční pásmo o šíři jednoho procentního bodu oběma směry okolo inflačního cíle. Průměrná míra inflace v roce 2020 byla 3,2 %, tedy lehce nad toleranční pásmo. V současné době se míra inflace pohybuje významně mimo toleranční pásmo v důsledku pandemie covid-19 a válečného konfliktu na Ukrajině, nicméně tento nárůst nespadá do referenčního období, za které jsou aktuálně penzijní závazky odhadovány. 

Obr. 2 – Penzijní závazky dle věku v % HDP; ČR; 2020

Zdroj: ČSÚ 

Senzitivní analýza

Výše penzijních nároků je velmi citlivá na hodnotu diskontní sazby používané v modelu. Senzitivní analýza, která je součástí publikace na webu, ukazuje vliv pohybu diskontní sazby  o ±1 % na celkovou výši penzijních nároků a na jeho podíl na HDP.

Změny dříve publikovaných dat 

V rámci publikování penzijních nároků k 31. 12. 2020 nedošlo k žádné změně dříve publikovaných dat. 

Závěr

Tento dokument shrnuje analýzu výsledků za publikovaný rok 2020. Jeho cílem je prezentovat konkrétní hodnoty spolu s popisem pro lepší pochopení a orientaci v problematice. Pro názornost a co nejjednodušší interpretaci jsou využita grafická zobrazení. Jak je patrné z výše uvedeného textu i samostatného souboru s popisem metodického postupu, ve výpočtu se objevuje mnoho faktorů, které se v jednotlivých letech liší. Praxe také ukazuje, že v takto rozsáhlém výpočtu je možné i zpětně nalézt chybu, proto se v takovém případě vracíme i ke starším výpočtům a snažíme se maximálně zpřesnit výsledek. 

Problematika penzijních závazků je široce obsáhlá a opírá se o mnoho projekcí a parametrů. Budoucí analýza bude dále zpřesňovat stávající postupy a zohlední nové poznatky a aktuální demografické či ekonomické projekce. Modelovaná hodnota penzijních závazků není součástí státního dluhu ani dluhu vládních institucí, ale představuje předpokládané budoucí nároky domácností v důchodovém věku. Jak bylo zmíněno v úvodu - hodnota penzijních nároků stanovená modelem ADL není a nemůže být indikátorem udržitelnosti penzijního systému. V penzijním systému ČR jsou zavedeny pouze dva důchodové pilíře, avšak většina států EU disponuje daleko variabilnějším důchodovým systémem. Zavedení nových penzijních schémat (např. zaměstnaneckých) by vedlo k dalšímu navýšení penzijních nároků. Vliv na hodnotu penzijních závazků nemusí mít jen politická rozhodnutí, ale významný dopad může mít i současné dění ve světě. Zde lze zmínit např. pandemii covid-19 a její vliv na demografické ukazatele či válečný konflikt na Ukrajině a s tím spojená migrační situace.

Kontaktní osoby: 

Eliška Starostová                                                            Daniela Strnadová                                                  

Oddělení finančních účtů                                                Oddělení finančních účtů                                               

Tel.: 27405 4355                                                               Tel.: 27405 4237

E-mail: eliska.starostova@czso.cz                                  E-mail: daniela.strnadova@czso.cz

Jakub Vincenc

Vedoucí oddělení finančních účtů

Tel.: 27405 4363

E-mail.: jakub.vincenc@czso.cz