Česko a Slovensko mají stále mnoho společného
1. února 2023
Od rozdělení Československa v lednu 1993 vzrostl počet obyvatel Česka a Slovenska shodně o zhruba dvě procenta a obě země čelí zřetelnému stárnutí populace. Nezaměstnanost je nyní v tuzemsku oproti Slovensku o polovinu nižší a celková ekonomická výkonnost Česka je o třetinu vyšší. Obě země jsou silně závislé na průmyslu, který tvoří více než čtvrtinu přidané hodnoty jejich ekonomiky.
„I po třiceti letech samostatné existence Česka a Slovenska mají oba státy stále mnoho společného, přetrvávají však i některé rozdíly. Podobný je například jejich demografický vývoj, orientace na průmysl, zvláště automobilový, a otevřenost ekonomik. Dlouhodobé odlišnosti byly mimo jiné v úrovni nezaměstnanosti, vývoji inflace, výkonnosti ekonomik, míře zadlužení vládních institucí či obecně velikosti regionálních rozdílů,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
V lednu 2022 žilo v Česku 10,52 milionu obyvatel, na Slovensku 5,43 milionu. Oproti roku 1993 jejich populace posílila o 1,8 %, resp. 2,3 %. V Česku k tomu přispěla kladná bilance zahraničního stěhování, na Slovensku spíše přírůstek přirozenou měnou. Mezi lety 1993 a 2021 se věkový medián v Česku navýšil z 35,8 na 43,3 let, na Slovensku z 31,9 na 41,4 let. Míra nezaměstnanosti osob ve věku 15-74 let činila v roce 2021 v Česku 2,8 %, na Slovensku 6,8 %.
V úhrnu za posledních 30 let vzrostla cenová hladina pro spotřebitele na Slovensku dynamičtěji než v Česku, a to hlavně vlivem období let 1999 až 2006, kdy bylo průměrné meziroční tempo inflace na Slovensku (7,0 %) skoro třikrát vyšší než v Česku (2,5 %). Celková ekonomická výkonnost měřená HDP v paritě kupní síly na obyvatele dosáhla v roce 2021 v Česku 92 % úrovně EU, na Slovensku 69 %.
Česko společně se Slovenskem patří dlouhodobě k nejprůmyslovějším zemím v rámci EU. V roce 2021 vytvářel průmysl v Česku 28 % přidané hodnoty celé ekonomiky, obdobný podíl měl rovněž na celkové zaměstnanosti. Na Slovensku šlo analogicky o 26 %, resp. 23 %, v celé Evropské unii pak jen o 20 %, resp. 16 %. Mezi průmyslovými obory v obou zemích dlouhodobě posiluje výroba automobilů. Klíčová role průmyslu i podniků pod zahraniční kontrolu v Česku i na Slovensku se odráží v silné otevřenosti obou ekonomik.
Česko i Slovensko vstupovaly do prvních let své existence se srovnatelně nízkým dluhem. Míra zadlužení sektoru vládních institucí činila v roce 1995 v Česku 13,6 % HDP, na Slovensku 21,6 % HDP. Zatímco míra zadlužení v Česku se i přes rozpočtové schodky ve 2. polovině 90. let zvyšovala jen mírně, na Slovensku již na přelomu milénia přesáhla 50 % HDP. Vstup do EU a následné konjunkturní období vedly ke zlepšení hospodaření. V roce 2021 vystoupalo zadlužení na Slovensku na rekordních 62,2 % HDP a bylo tak o polovinu vyšší než v Česku. Podrobné informace přináší publikace ČSÚ Česká republika od roku 1989 v číslech a Štatistického úradu SR Slovenská republika v číslach 2022.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Přílohy
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři