Fed zvýší sazby o 25 bb, ECB o 50 bb (Komentář,Tématické reporty)

Tento týden patří centrálním bankám. K jednacímu stolu ve středu zasedne americká centrální banka, ve čtvrtek pak ta evropská. Zatímco Fed podle našeho odhadu zvýší úrokové sazby o 25 bb, ECB o rovných 50. Ani tím ale zpřísňování měnové politiky neskončí. V Americe by terminální sazba měla dosáhnout v květnu 5,00-5,25 %, zatímco ECB zvedne podle naší prognózy depozitní sazbu až na 3,75 % (v červenci). V obou případech z našeho pohledu tržní očekávání míru zpřísnění měnové politiky skrze úrokové sazby podceňují. Zatímco v USA trhy čekají v letošním roce již snižování úroků, v eurozóně by zvyšování depozitní sazby mělo podle nich skončit na 3,3 %.

Po 50bodovém zvýšení úrokových sazeb v prosinci (na 4,25 4,50 %) očekáváme, že Fed ve středu zvýší sazby o 25 bb. Další dva takovéto kroky čekáme ještě v březnu a květnu, čímž by klíčová sazba dosáhla terminální úrovně 5-5,25 %. Tržní očekávání se naproti tomu zastavila těsně pod pěti procenty. Navíc forwardové sazby ve svých cenách již zahrnují předpoklad, že by Fed měl ve druhé polovině letošního roku začít úrokové sazby snižovat. Na konci roku by již sazba měla být podle trhu zpět na 4,5 %. Tento předpoklad nicméně považujeme za neopodstatněný. Se snižováním úrokových sazeb ve své prognóze nepočítá ani samotná centrální banka. Ta naopak zdůrazňuje, že sazby budou muset na vyšší úrovni setrvat po delší období. Navíc, aby Fed mohl přistoupit k jejich snižování, musela by se inflace začít blížit ke 2-3 % y/y, popřípadě by musela hrozit hlubší recese. Takovéto signály zatím nicméně nepozorujeme. První snížení sazeb očekáváme až v Q1 24. Na úroveň 2,25-2,50 % by se klíčová sazba měla dostat v polovině roku 2025

Evropská centrální banka zvýšila v prosinci úrokové sazby o 50 bb tak, jak se očekávalo (depozitní sazbu na 2,0 % a repo sazbu na 2,5 %). Zároveň oznámila, že od března začne s kvantitativním utahováním ve výši 15 mld. EUR měsíčně. To je podle našeho názoru velmi umírněné tempo, což znamená, že ECB bude muset inflaci tlačit na nižší úrovně více prostřednictvím vyšších úrokových sazeb. Na čtvrtečním zasedání očekáváme 50bodové zvýšení všech tří úrokových sazeb, další takovýto krok by měl následovat v březnu. V květnu, červnu a červenci by mělo jít již jen o standardní 25bodové utažení měnových podmínek, přičemž v červenci by už měla růst pouze depozitní sazba. Ta by se tak v červenci letošního roku měla vyšplhat až na 3,75 %.

Rizika se ovšem koncentrují ve směru ještě razantnějšího utažení měnových podmínek skrze úrokový kanál. Vše bude záležet na dalším vývoji inflace, která sice již zřejmě v říjnu loňského roku dosáhla svého vrcholu na úrovni 10,7 % y/y, zpomalovat bude ale jen pozvolna. Jádrová inflace se bude podle naší prognózy pohybovat kolem 5 % celé první pololetí letošního roku, přičemž nad 2 % se bude držet až do konce roku 2024. Předpokládáme tak, že ECB bude muset zintenzivnit i kvantitativní utahování (QT). Další podrobnosti o těchto krocích by mohla oznámit již na čtvrtečním zasedání. Jak jsme již zmínili, ECB zahájí QT v březnu (15 mld. EUR měsíčně), přičemž podle našeho odhadu ho rozšíří na 20-25 mld. EUR měsíčně od září letošního roku. Reinvestice z pandemického programu začne snižovat v polovině příštího roku.

Se snižováním úrokových sazeb ECB nebude moci začít dříve, než si bude jistá, že se inflace v horizontu zhruba jednoho roku udrží poblíž inflačního cíle. První snižování sazeb očekáváme až na konci roku 2024.

Očekáváné kroky ECB měly být podporou pro společnou evropskou měnu. Její kurz by se na konci letošního roku měl podle naší prognózy dostat na 1,12 USD/EUR. Naopak na českou korunu bude zužování úrokového diferenciálu dopadat negativně. Své dosavadní zisky si podle nás neudrží a v průběhu roku jí čeká mírné oslabování směrem k úrovním 24,25 CZK/EUR.