Nový prezident složením bankovní rady ČNB nezamíchá (Ranní zpráva z finančního trhu)

V ČR dnes začíná druhé kolo prezidentských voleb. Zvolená hlava státu bude mít v rámci svého funkčního období možnost pouze jedné nominace do bankovní rady ČNB, a její přímý vliv na domácí měnovou politiku tedy bude z tohoto pohledu poměrně omezený. V USA se dočkáme statistik osobních příjmů a výdajů za loňský prosinec. Spotřebitelské výdaje podle nás sice meziměsíčně mírně poklesly, pozitivním příslibem pro následující měsíce je však výrazný nárůst příjmů.

Spotřeba v USA oslabila navzdory výraznému růstu příjmů

Zatímco příjmová situace domácností se v USA v závěru loňského roku citelně zlepšila, spotřeba byla v útlumu. Prosincový výrazný pokles maloobchodních tržeb o -1,1 % m/m podle nás stáhl do záporu i růst celkových osobních výdajů (-0,2 % m/m), přestože útraty za služby naopak rostly. Slabá dynamika spotřeby v závěru loňského roku však nutně nemusí pokračovat na začátku toho letošního. Prosincová meziměsíční stagnace cen v kombinaci s námi očekávaným nárůstem nominálních příjmů o 0,5 % m/m totiž znamená výrazné zlepšení reálné kupní síly. To by mělo v kombinaci s napjatým trhem práce a zlepšujícím se sentimentem spotřebitelskou poptávku opět podpořit.

V ČR dnes začíná druhé kolo prezidentských voleb. Jedna z klíčových pravomocí hlavy státu v podobě jmenování členů bankovní rady ČNB však bude pro nového prezidenta velmi omezená. V bankovní radě ČNB totiž v následujících pěti letech vyprší pouze jeden mandát (v listopadu 2024 končí první období T. Holubovi). Dalším čtyřem radním potom až v červnu 2028, tedy necelé čtyři měsíce po konci funkčního období hlavy státu. Vítěz prvního kola Petr Pavel v podcastu Insider uvedl, že by byl rád, kdyby T. Holub chtěl ve vedení centrální banky pokračovat i druhým mandátem. Andrej Babiš se naopak opakovaně vyjadřoval kriticky k předchozí většině v bankovní radě pod vedením J. Rusnoka, která od června 2021 rychle zvyšovala úrokové sazby.

Ekonomika USA v závěru loňského roku solidně rostla

Včerejší data z USA lehce překonala očekávání. Americká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 2,9 % q/q (v anualizovaném vyjádření). Mírné překvapení oproti tržnímu konsenzu ve výši 2,5 % q/q se koncentrovalo hlavně na zásoby. Naopak spotřeba domácností byla lehce slabší. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu poklesl na 186 tis., tedy nejnižší hodnotu od dubna 2022, což potvrzuje přetrvávající napětí na americkém trhu práce. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby za prosinec sice překonaly tržní odhad, podílely se na tom ale hlavně volatilní položky dopravy, bez nich se očekávání zhruba naplnila. Dolar tak ve výsledku včera k euru posílil o zhruba 0,3 % na 1,087 USD/EUR.

Poslední vyjádření z ČNB před začátkem mediální karantény změnu postojů nepřinesla. Viceguvernérka E. Zamrazilová v rozhovoru pro E15 uvedla, že další zvýšení sazeb, které implikovala poslední prognóza expertů ČNB, by podle ní nepřineslo výrazně rychlejší zpomalování inflace. Současně nevyloučila jejich pokles ve druhé polovině letošního roku. Případné snižování sazeb nicméně podmiňuje dostatečnou jistotou, že se inflační tlaky znovu neoživí. Vyjádření zaznělo i z menšinového jestřábího tábora od T. Holuba, který v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že by podpořil další zvýšení úrokových sazeb. My na nadcházejícím zasedání, které je na programu příští čtvrtek, změnu měnověpolitických úrokových sazeb nečekáme. Na současných 7 % by podle nás mohla dvoutýdenní repo sazba setrvat až do srpna, kdy by mělo dojít k jejímu prvnímu snížení.

Koruna se včera vrátila nad 23,80 CZK/EUR. I tak si od začátku roku k euru připsala již asi 1,5 %. Přispívá k tomu zřejmě obrat v sentimentu související s nenaplněním scénáře vážné energetické krize a oživení zahraničního obchodu s eurozónou na pozadí zmírňování napětí v dodavatelských řetězcích. Pomyslnou ochrannou ruku nad domácí měnou nadále drží i ČNB. Od loňského listopadu však zřejmě nemusela intervenovat a stále disponuje značnými devizovými rezervami. Úrokový diferenciál se však na druhou stranu vlivem růstu sazeb v eurozóně viditelně zužuje, což podle nás bude ještě pokračovat (terminální depozitní sazbu ECB čekáme na 3,75 %). Inflace pak nadále zůstává oproti eurozóně výrazně vyšší. To jsou podle nás hlavní faktory, které by měly přispět k tomu, že koruna v průběhu letoška svoje nedávně zisky vůči euru spíše neudrží. Naši prognózu naleznete v nových Ekonomických výhledech zde: https://bit.ly/CEOQ123cj.