Proč se vláda zdráhá snížit DPH na potraviny, když ji máme jednu z nejvyšších v EU?
Vláda se zdráhá
snížit DPH na potraviny. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. O
kolik peněz by ji připravilo? Záleží, jakých potravin by se snížení DPH týkalo
a v jakém rozsahu by bylo, ale lze předpokládat, že roční náklady snížení
by se pohybovaly v pásmu od 10 do 20 miliard korun. To nejsou zanedbatelné
náklady. Zvláště ne za současné situace, kdy vláda na letošek sice plánuje
schodek státního maximálně 295 miliard korun, ale třeba podle Národní
rozpočtové rady je i tak nerealistický. Pravděpodobnější je, že schodek bude
letos kolem 360 miliard korun. Vláda tak musí hledat úspory, a ne vytvářet nový
dluh právě třeba snížením DPH na potraviny. Pokud by ale byla schopná ušetřit,
jak vládní strany hlavně před volbami ostatně slibovaly, byla by to jiná
písnička. V takovém případě by se DPH na potraviny mohla výrazněji snížit,
třeba ze stávající patnáctiprocentní sazby na desetiprocentní. Otázkou by pak
ovšem bylo, do jaké míry by snížení daně promítli do svých cen prodejci,
například obchodní řetězce. Zkušenost třeba i ze sousedního Německa z doby
pandemie roku 2020 naznačuje, že by promítnutí nebylo úplné a že by si tedy
řetězce na úkor státu (a daňového poplatníka) navýšily své marže. To je další
důvod, proč se zatím vláda zdráhá sazbu DPH snížit. Navíc ministerstvo financí
nyní uvažuje o zrušení nejnižší sazby DPH, tedy té desetiprocentní. Kompenzačně
by v takovém případě mohlo snížit stávající patnáctiprocentní sazbu na úroveň
třinácti nebo čtrnácti procent. To by tedy DPH z potravin snížilo, ale jen
poměrně nepatrně, takže by to řadoví nakupující sotva postřehli.
Argumentem pro snížení DPH je, že je jedna z nejvyšších v EU. Německo uplatňuje na potraviny sazbu sedmiprocentní, Rakousko desetiprocentní, Polsko běžně na základní potraviny sazbu pětiprocentní, kterou však nyní kvůli rapidní inflaci tamní vláda snížila na nulu, a konečně Slovensko sazbu desetiprocentní. Česko má tedy z těchto zemí DPH na potraviny nejvyšší, což je jeden z důvodů, proč je celá řada potravin například v Polsku, ale někdy i třeba v Německu, znatelně levnější než v Česku.
Pokud by vláda ke snížení DPH přistoupila, mělo by být trvalé, neboť jinak prodejci a řetězce nepromítnou snížení daně tolik do konečných cen. A také by mělo být kompenzováno odpovídajícím navýšením příjmů veřejných rozpočtů, případně doprovázeno odpovídajícím seškrtáním některých veřejných výdajů. Ideálně tedy v rozsahu 10 až 20 miliard ročně.
Snížení DPH na potraviny je přitom ekonomicky i sociálně žádoucí, pokud tedy budou výše uvedené splněny podmínky v body. Zejména proto, že zlevnění potravin by pomohlo hlavně sociálně slabším domácnostem typu těch tvořených důchodci nebo samoživiteli. V rozpočtech těchto lidí mají výdaje na potraviny vyšší podíl, než je tomu u bohatších lidí. Vhodně provedené a kompenzované trvalé snížení DPH na potraviny, alespoň na ty základní typu mléčných výrobků, masa, pečiva, případně ovoce a zeleniny, je tedy vhodným příspěvkem k udržení sociálního smíru.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko – novela stavebního zákona
- Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko – novela stavebního zákona - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení
- Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko – novela stavebního zákona
- Jedinec nic, celek vše! Ni zisk, ni slávu! Kupředu, zpátky ni krok! Hesla sokolů umučených nacisty
- V oddělení kanceláře rady vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariátu rady vlády pro národnostní menšiny v úřadu vlády čr - nabídka práce
- Vláda Petra Fialy - důvěra a nedůvěra vládě a členům vlády
- Lidé mají pro neočekávané životní situace naspořeno méně, než by chtěli a měli mít. Obecně jsou na tom s tvorbou finanční rezervy hůře ženy než muži. Vůbec nejméně pak mají naspořeno mladí do 34 let.
- Má americký akciový trh vnitřní sílu? Investoři by se měli mít na pozoru
- Občanky mají mít už děti od šesti let. Rodné číslo by mělo zmizet
- Potvrzeno: 16 směrnic EU (2014/1/EU - 2014/16/EU) má bezprostřední účinek
- Anketa - Vztah k EU a daním - Bydlíte v EU a platíte daně v EU, plánujete i nadále?
- Budoucnost EU: Parlament navrhuje změny ve Smlouvách EU, které zvýší schopnost EU jednat a dají větší slovo občanům
Prezentace
18.11.2024 Nejlepší telefon za 2 990 Kč. Motorola má hit…
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak trh reagoval na volby v USA? Historická maxima, ale i prudké propady
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Martin Thienel, Kalkulátor.cz
Iva Grácová, Bezvafinance
Podvodníci čekají na vaši chybu: Jak se nenapálit při vánočních nákupech na internetu?
Marek Pokorný, Portu
Jak snížit daně díky DIPu? Zde je návod pro vyplnění daňového přiznání
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Jak reagovat na konec smlouvy s dodavatelem? Pozor na vyšší ceny
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Flotilové pojištění ušetří firemní finance i starosti, které se týkají služebních i soukromých cest
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna