Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 11. 2022

Hospodaření územních samosprávných celků nadále dosahuje velice dobrých výsledků, přestože čelí negativním ekonomickým dopadům ruské invaze na Ukrajině a vysoké inflace. Přebytek hospodaření územních rozpočtů sice meziročně zaznamenal nepatrný propad, avšak překonal výsledky hospodaření z období druhé vlny pandemie COVID-19, ale i z období před pandemií. Přetrvávající ruská invaze na Ukrajině vyvolává tlak na růst výdajové stránky územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) v souvislosti konfliktem, především v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, které jsou však do značné míry kompenzovány ze státního rozpočtu. V listopadu dochází v porovnání s říjnem ke zrychlení inflace, která se nadále nachází vysoko nad hranicí tolerančního pásma České národní banky (dále jen „ČNB“).

Daňové příjmy krajů a obcí jsou od minulého roku negativně poznamenány zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Objem daňových příjmů ÚSC však neklesl, ale naopak překonal objem daňových příjmů z roku 2019, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a významným růstem inkasa daně z přidané hodnoty. V souladu s predikcí Ministerstva financí v listopadu letošního roku daňové příjmy ÚSC překonaly jejich inkaso z roku 2021.

Přetrvávající válka na Ukrajině má negativní dopad na globální ekonomiku, neboť vyvolala energetickou krizi a významně přispěla k růstu inflace, která vedla ke zpřísňování měnové politiky centrálních bank. Českou ekonomiku, která je závislá na dovozu plynu z Ruska, by ruské omezování plynu směrem do Evropy mohlo uvrhnout do hluboké recese s negativními dopady na růst ekonomiky. Obce však mají dobrou výchozí pozici, konkrétně dostatek vlastních příjmů, aby mohly čelit hospodářskému útlumu bez pomoci státního rozpočtu, což vyplývá i z významného přebytku provozního salda a výše úspor. Na výdajovou stránku veřejných rozpočtů má také dopad schválený Program pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou, který zahrnuje zajištění základních potřeb, ubytování, stravování nebo sociální a materiální pomoc.

Probíhající inflace (v listopadu meziroční růst o 16,2 %) sice zvyšuje výdaje ÚSC (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií), ale zároveň přispívá ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa daně z přidané hodnoty), a tedy i daňových příjmů ÚSC. Navzdory přetrvávající inflaci investiční aktivity ÚSC i v listopadu nadále rostou a překonávají investice z doby před vypuknutím pandemie.

Podrobná data za ÚSC lze nalézt v tabulkách (.XLS, 179 kB).

 

Hospodaření územních rozpočtů

Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) hospodařily k 30. 11. 2022 s kladným saldem rozpočtu ve výši 46,3 mld. Kč¹. V komparaci s minulým rokem se výsledek hospodaření sice meziročně propadl o 21,1 %, tj. 12,4 mld. Kč, avšak oproti období druhé vlny pandemie COVID-19 vzrostl o 49,4 %, tj. 15,3 mld. Kč. Saldo hospodaření se zásadně zlepšilo i v porovnání s „předcovidovým“ obdobím, a to o 12,4 %, tj. 5,1 mld. Kč (viz graf č. 1). Očištěné saldo hospodaření krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² činí 38,6 mld. Kč, a to z důvodu časového nesouladu mezi okamžikem přijetí peněžních prostředků kraji a hl. m. Prahou určených na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy a jejich odesláním školám. Meziročně očištěné saldoⁱ hospodaření kleslo pouze mírně, a to o 9,6 %, tj. o 4,1 mld. Kč. Je podstatné zdůraznit, že územní rozpočty si vedou v současnosti velice dobře a nadále navyšují své úspory, a to i přes hospodářský útlum způsobený invazí ruských vojsk na Ukrajině a inflací.

Příjmy územních rozpočtů:

Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů k 30. 11. 2022 činily 669,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8 %, tj. o 49,8 mld. Kč. Očištěné příjmy krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) činí 500,2 mld. Kč. Celkové příjmy ÚSC kontinuálně rostou, a to i bez ohledu na současnou a očekávanou nepříznivou hospodářskou situaci. Ke konci listopadu vlastní příjmyⁱⁱ územních rozpočtů dosáhly 406 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17 %, tj. o 59,1 mld. Kč. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 16,7 %, tj. o 49,3 mld. Kč, na 344,2 mld. Kč. Naopak propad byl zaznamenán na straně transferů přijatých územními rozpočty, které v listopadu meziročně klesly o 3,4 %, tj. o 9,4 mld. Kč, na 263,6 mld. Kč. Pokles se týkal, jak přijatých neinvestičních transferů, které se snížily o 3 %, tj. o 7,3 mld. Kč, na 235 mld. Kč, tak investičních přijatých transferů, které meziročně klesly o 6,7 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 28,6 mld. Kč. Na základě podílu vlastních příjmů na celkových příjmech očištěnýchⁱⁱ, který ke konci listopadu činil 81,2 % a meziročně vzrostl, lze konstatovat, že územní rozpočty jsou finančně soběstačné a relativně nezávislé na přijatých transferech, a to zejména zásluhou vysokého podílu vlastních příjmů obcí.

Výdaje územních rozpočtů:

Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů k 30. 11. 2022 činily 623,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,1 %, tj. o 62,2 mld. Kč. Očištěné výdajeⁱⁱ krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) činí 461,6 mld. Kč. V absolutním vyjádření se na meziročním růstu podílely zejména běžné výdaje, které se na konci listopadu zvýšily o 42,4 mld. Kč a dosáhly 497 mld. Kč. Dominantní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. V procentuálním vyjádření byl meziroční růst celkových výdajů vyvolán především růstem kapitálových výdajů, které ke konci listopadu vzrostly o 18,6 % na 126,2 mld. Kč.

V souvislosti s pokračující invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, realizovaly ÚSC k 30. 11. 2022 konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 4,1 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Významná část těchto výdajů ÚSC byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). Prozatím byly ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 2 mld. Kč.

 

I. Hospodaření krajů

Kraje k 30. 11. 2022 hospodařily s přebytkovým saldem rozpočtu ve výši 16,7 mld. Kč, které meziročně pokleslo o 33,6 %, tj. o 8,4 mld. Kč. Tento výsledek hospodaření sice představuje výrazné meziroční snížení salda, ale v komparaci s rokem 2020 nebo oproti období před vypuknutím pandemie COVID-19, se stále jedná o lepší výsledek (viz graf č. 2). Očištěné saldo hospodařeníⁱ krajů dosáhlo 9 mld. Kč a meziročně dokonce vzrostlo, a to o 28,6 %, tj. o 2 mld. Kč. Z hlediska jednotlivých krajů hospodařil s deficitem pouze Kraj Vysočina.

Příjmy krajů:

Celkové příjmy krajů v listopadu 2022 dosáhly 286,7 mld. Kč a meziročně narostly o 2,9 %, tj. o 8,2 mld. Kč. Očištěné příjmyⁱⁱ krajů činí pouze 138,4 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyⁱⁱⁱpředstavovaly 90,8 mld. Kč (meziroční růst o 16,6 %, tj. o 13 mld. Kč) a tvořily 65,6 % celkových očištěných příjmůⁱⁱ. Kraje jsou oproti obcím méně soběstačné, neboť vykazují relativně vyšší závislost na přijatých transferech, což je v návaznosti na jejich postavení a funkci opodstatnitelné.

Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 15,9 %, tj. o 11,2 mld. Kč, na 81,4 mld. Kč. K tomu přispělo především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021 z 8,92 % na 9,78 %, postupné oživení hospodářského růstu po pandemii a také probíhající inflace. Meziročně se navýšil objem inkasa daně z přidané hodnoty o 19,1 %, tj. o 7,4 mld. Kč, na 46,3 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů právnických osob o 12,8 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 18,6 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob o 11,4 %, tj. o 1,7 mld. Kč, na 16,1 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.

Kraje do konce letošního listopadu přijaly celkové transfery ve výši 195,9 mld. Kč, což znamenalo meziroční pokles o 2,5 %, tj. o 4,9 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které v listopadu činily 184,6 mld. Kč, se meziročně snížily o 1,7 %, tj. 3,2 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější neinvestiční transfery se pravidelně řadí transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady na vzdělávání ve výši 140 mld. Kč a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v hodnotě 20,4 mld. Kč. Kraje také do konce listopadu 2022 obdržely příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny ve výši 1,5 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 4.

K poklesu došlo i na straně přijatých investičních transferů, které se meziročně snížily o 13 %, tj. o 1,7 mld. Kč, na 11,2 mld. Kč. Mezi nejvýznačnější investiční transfery se pravidelně řadí transfery poskytnuté z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná z EU, které dosáhly 5,4 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná ze SR ve výši 0,3 mld. Kč. Dále se jedná o transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury na financování dopravní infrastruktury ve výši 3,9 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 5.

Výdaje krajů:

Celkové výdaje krajů k 30. 11. 2022 dosáhly 270 mld. Kč a meziročně vzrostly pouze o 6,5 %, tj. o 16,6 mld. Kč. Očištěné výdajeⁱⁱ krajů činí 129,5 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti minulému roku zvýšily o 6,7 %, tj. o 15 mld. Kč, na 239,6 mld. Kč. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek neinvestiční transfery nefinančním podnikatelům/právnickým osobám (o 15,3 mld. Kč více) a neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím (o 7 mld. Kč více). Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 178,6 mld. Kč a tvořily 74,5 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Odvětvové výdaje krajů jsou uvedeny v grafu č. 6.

Naopak meziroční růst byl zaznamenán u kapitálových výdajů, které ke konci listopadu vzrostly o 5,6 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 30,4 mld. Kč, a to i přes omezení investičních transferů nebo významný růst cen stavebního materiálu. K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu došlo u položek investiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím (o 1,4 mld. Kč více) a stavby (o 1 mld. Kč více). Zvýšená investiční aktivita koresponduje s tím, že kraje převážně uskutečňují investiční akce v druhé polovině a před koncem rozpočtového roku.

Kraje dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 14,3 %. Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O této závislosti vypovídá podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v listopadu dosáhl 37 % a meziročně poklesl. Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldo^iv představující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část provozního salda pak zvyšuje úspory. Ke konci listopadu letošního roku očištěné provozní saldo^iv krajů činilo 31 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 19,2 mld. Kč. Kraje nevyužily svůj investiční potenciál ve výši 11,9 mld. Kč.

K 30. 11. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 2,9 mld. Kč. Největší výdaje se týkaly Středočeského a Moravskoslezského kraje. Detailní zachycení výdajů krajů na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 79 kB)

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za září 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - září 2022 ³.

 

II. Hospodaření obcí

Obce k 30. 11. 2022 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 29,6 mld. Kč, který meziročně klesl o 11,3 %, tj. o 3,8 mld. Kč. Oproti roku 2019 však vzrostl dokonce o 10,1 %, tj. o 2,7 mld. Kč (viz graf č. 7). Očištěné saldo hospodařeníⁱ všech obcí dosáhlo 29,5 mld. Kč a meziročně kleslo o 17,4 %, tj. o 6,2 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku obcí, v listopadu letošního roku skončil v přebytku 17,2 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 108 mld. Kč a výdaji v hodnotě 90,7 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci listopadu činily 282 mld. Kč, výdaje 269,8 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 12,4 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 869 obcí (29,9 % z celkového počtu obcí).

Příjmy obcí:

Celkové příjmy obcí na konci listopadu letošního roku dosáhly 390 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,6 %, tj. o 43,6 mld. Kč. Očištěné příjmyⁱⁱ obcí činí pouze 369 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyⁱⁱⁱčinily 314 mld. Kč (meziroční růst o 17,4 %, tj. o 46,5 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmůⁱⁱ. Obce jsou v porovnání s kraji relativně více soběstačné a nevykazují významnou závislost na přijatých transferech.

Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 17 %, tj. o 38,1 mld. Kč, na 262,7 mld. Kč a dosáhly tak své nejvyšší úrovně. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %, postupné oživení hospodářského růstu a probíhající inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty o 19 %, tj. o 20,4 mld. Kč, na 127,8 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů právnických osob o 13,8 %, tj. o 7 mld. Kč, na 57,9 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob o 11,5 %, tj. o 4,8 mld. Kč, na 46,6 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna meziročně roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 8, tak objem daňových příjmů obcí v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.

Ke konci listopadu 2022 obce přijaly transfery v celkové výši 76 mld. Kč, které meziročně klesly o 3,7 %, tj. o 2,9 mld. Kč. Objem přijatých transferů sice nepřekonal hodnoty z roku 2020, ale oproti předcovidovému období vzrostl o 14,6 %, tj. o 9,7 mld. Kč.

Neinvestiční transfery, které v listopadu letošního roku činily 57,6 mld. Kč, meziročně poklesly o 4,7 %, tj. o 2,8 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější přijaté transfery se řadí peněžními prostředky přijaté hl. m. Prahou z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 17,9 mld. Kč a dotace pro soukromé školy ve výši 3,2 mld. Kč. Z kapitoly MŠMT byly přijaty peněžní prostředky na Operační program s názvem Jan Amos Komenský v hodnotě 2,1 mld. Kč. Obce přijaly ke konci listopadu příspěvek na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,9 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 9.

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně klesly na 18,5 mld. Kč, ale jejich pokles byl pouze marginální (konkrétně o 0,5 %, tj. o 0,09 mld. Kč). Významná část těchto transferů je poskytována z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financovaná z EU, které dosáhly 3,9 mld. Kč, dále se jedná o transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury na Financování dopravní infrastruktury v hodnotě 2,4 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 10.

Výdaje obcí:

Celkové výdaje obcí k 30. 11. 2022 činily 360,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,1 %, tj. o 47,4 mld. Kč. Očištěné výdajeⁱⁱ obcí činí 339,4 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 12,4 %, tj. o 29,1 mld. Kč, na 264,6 mld. Kč. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek nákup ostatních služeb (více o 22,3 mld. Kč) a neinvestiční transfery právnickým osobám (více o 9,4 mld. Kč). Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 66,4 mld. Kč. Odvětvové výdaje obcí jsou uvedeny v grafu č. 11.

Ke konci listopadu se meziročně navýšily (konkrétně o 23,6 %, tj. o 18,3 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 95,9 mld. Kč. Tento růst zcela koresponduje s navýšením investičních transferů a s ponecháním základních úrokových sazeb ze strany ČNB. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek stavby (více o 13,1 mld. Kč) a investiční transfery právnickým osobám (více o 1,7 mld. Kč). Obce dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 25,5 %. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. K 30. 11. 2022 očištěné provozní saldo^iv obcí činilo 88,9 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 77,5 mld. Kč. Z toho plyne, že obce prozatím v tomto roce neprofinancovali 11,4 mld. Kč. U hl. m. Prahy očištěné provozní saldo^iv dosáhlo 30,5 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů dosáhly 14,1 mld. Kč. Hlavní město Praha tak v listopadu neprofinancovalo 16,4 mld. Kč.

K 30. 11. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 1,3 mld. Kč, které jsou a budou do určité míry kompenzovány ze státního rozpočtu. Výdaje jsou největší v případě hl. m. Prahy (685,3 mil. Kč). Detailní zachycení výdajů obcí na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 79 kB).

Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za září 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - červen 2022.³

 

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 30. 11. 2022 s celkovými příjmy ve výši 4,7 mld. Kč (meziroční růst o 7,2 %, tj. o 0,3 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 4,7 mld. Kč (meziroční růst o 13 %, tj. o 0,5 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,03 mld. Kč a meziročně tak pokleslo o 89,5 %, tj. o 0,2 mld. Kč.

 

Dokumenty ke stažení

• Vývoj hospodaření územních rozpočtů v roce 2022 - listopad XLS (179kB)
• Tabulky hospodaření - listopad XLSX (43kB)
• Výdaje ÚSC na pomoc Ukrajině za měsíc listopad XLSX (79kB)

 

---

 

¹ Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
² Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy.
³ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
ⁱ Očištěné saldo hospodaření = saldo hospodaření - přímé náklady na vzdělávání - dotace pro soukromé školy
ⁱⁱ Očištěné příjmy/výdaje = celkové příjmy/výdaje - přímé náklady na vzdělávání - dotace pro soukromé školy
ⁱⁱⁱ Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
^iv Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery - běžné výdaje - výše splátek půjčených peněžních prostředků