Tuzemská inflace v prosinci zaostala za očekáváními (Analýza makroindikátorů)

Česká inflace v meziročním vyjádření zpomalila z listopadových 16,2 % na 15,8 % v prosinci. To bylo plně v souladu s naší na trhu nejnižší prognózou. Konsensus analytiků počítal se stagnací meziroční inflace na 16,2 %, a to při pásmu odhadů od 15,8 % do 16,7 %. Podobně jako ve zbytku Evropy, tak i v tuzemsku prosincová inflace významně zaostala za očekáváními. Tlaky na růst cen postupně slábnou, ať už z titulu nižších cen energetických komodit či klesající poptávky. Česká národní banka ve své prognóze ze začátku listopadu očekávala meziroční inflaci ve výši 19,1 %.

V souladu s našimi očekáváními zůstaly v prosinci spotřebitelské ceny oproti předchozímu měsíci v průměru beze změny. Výrazně klesly ceny pohonných hmot, a to o 10,5 % m/m. Se zpožděním tak odrážely korekci ceny surové ropy. Ta se snížila ze zhruba 100 USD/barel na současných přibližně 80 USD/barel. Příspěvek celé oblasti dopravy k meziměsíční inflaci byl -0,3 pb. V poklesu druhý měsíc v řadě pokračovaly ceny automobilů (v prosinci o 0,8 % m/m).

Výrazně klesla i dynamika cen potravin a nákladů spojených s bydlením. Meziměsíční růst cen potravin zvolnil z listopadových 1,8 % na 0,3 % v prosinci. Ještě rychleji se pak snížil růst nákladů spojených s bydlením, z 2,8 % na 0,4 %. Příspěvek nákladů spojených s bydlením k celkové meziměsíční inflaci tak razantně klesl z 0,7 pb v listopadu na 0,1 pb v prosinci. Působilo na to především zpomalení růstu cen energií. Ty v průměru zdražily meziměsíčně o 1,4 %, zatímco měsíc předtím vzrostly o 8,4 %. Poprvé od srpna 2020 navíc došlo ke snížení imputovaného nájemného. To bylo v prosinci meziměsíčně nižší o 0,2 %, když vliv mělo částečné zlevnění stavebních materiálů a stabilizace cen nemovitostí.

Po sezonním očištění podle našeho odhadu došlo k výraznému zpomalení meziměsíčního růstu spotřebitelských cen z 1,9 % v listopadu na 0,3 % v prosinci. Na nižších úrovních se udržela také jádrová inflace, která podle ČNB v meziměsíčním vyjádření v prosinci stagnovala na předchozích 0,4 %. To by po sezonním očištění podle našeho odhadu znamenalo nepatrný nárůst dynamiky z 0,6 % na 0,7 %. To je sice oproti předchozím měsícům méně, stále však vysoko nad inflačním cílem centrální banky. V meziročním vyjádření jádrová inflace zvolnila z 13,8 % na 13,3 %. Ceny zboží v prosinci meziměsíčně klesly o 0,2 % po předchozím růstu o 1,8 %, zatímco dynamika cen služeb setrvala na již poměrně nízkých +0,3 % m/m (sezonně neočištěno).

V lednu pravděpodobně meziroční inflace v důsledku odeznění vlivu úsporného energetického tarifu zrychlí. Pohybovat by se mohla v rozmezí 17-18 %. Velkou nejistotou je míra tradičního lednového přecenění. To bylo v loňském roce neobvykle silné. Nižší jádrová inflace z listopadu a prosince dává ale naději, že by toto přecenění letos již tak silné být nemuselo. Vlivem poměrně významného poklesu tuzemské poptávky by již mohli být prodejci při nastavování cen více opatrní. V tomto směru působí i stabilizace cen energií na velkoobchodních trzích.

Za celý loňský rok růst spotřebitelských cen dosáhl 15,1 %. To je v souladu s naší čtvrtletní prognózou z října, která zároveň pro letošní rok očekává inflaci v průměrné výši 12,0 %. Dosavadní vývoj však dává šanci na to, že v nové prognóze bychom mohli tento odhad mírně snížit.