Nižší evropská inflace a silnější trh práce v USA (Komentář)
Z evropských ekonomických dat tento týden zaujaly především prosincové odhady inflace, které zaostaly za očekáváními napříč kontinentem. Inflace za celou eurozónu v prosinci zpomalila z 10,1 % na meziročních 9,2 %, zatímco se čekalo 9,5 %. Po třech měsících se tak opět vrátila do jednociferného teritoria a roste šance, že vrchol má již za sebou. Prosincový meziměsíční pokles evropských spotřebitelských cen v průměru o 0,3 % jde z velké části na vrub opatřením německé vlády, která se rozhodla pomoci domácnostem s vysokými cenami energií. Jedná se v podstatě o obdobu tuzemského úsporného tarifu se stejným charakterem dopadu do inflace. Nižší tlaky na růst spotřebitelských cen ale plynou i z výrazného obratu na energetických trzích, který se udál v posledních několika měsících. Jak u surové ropy, tak i plynu a elektřiny došlo ke snížení jejich velkoobchodní ceny na předválečnou úroveň začátku loňského roku. Silněji se tento faktor již nyní projevuje ve vývoji cen průmyslových výrobců, které v listopadu zaznamenaly druhý meziměsíční pokles v řadě. Fundamentální cenové tlaky však zůstávají v evropské ekonomice nadále silné. Potvrzuje to prosincový odhad jádrové inflace. Ta v eurozóně dokonce zrychlila v meziročním vyjádření z 5,0 % na 5,2 %, o desetinu více než se čekalo. Vyšší dynamiku vykázaly jak ceny zboží, tak i služeb. Přispívá k tomu napjatý trh práce s rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti, který se promítá v rostoucí dynamice mezd. V prosinci počet nezaměstnaných v Německu překvapivě klesl o 13 tis., když se naopak očekával nárůst o 15 tis. Podle našeho odhadu jádrová inflace v eurozóně setrvá poblíž 5 % po celé první pololetí a do konce letošního roku se pravděpodobně nedostane pod 3 %. ECB bude tudíž pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Vrcholu depozitní sazba podle naší prognózy dosáhne letos v červenci na úrovni 3,75 % oproti nynějším 2 %. Rizika přitom hodnotíme jako vychýlená ve směru ještě většího nárůstu. Obdobně i finanční trh nyní zaceňuje vrchol evropských sazeb v polovině roku při jejich dalším zvýšení v souhrnu o zhruba 150 bb.
Americký trh práce zůstává významným zdrojem inflačních tlaků a důvodem pro Fed, proč dále zvyšovat úrokové sazby. V prosinci bylo v USA v nezemědělském sektoru vytvořeno 223 tis. nových pracovních míst, oproti očekávání tedy o zhruba 20 tis. více. Největší nárůst zaměstnanosti zaznamenaly méně kvalifikované profese v oblasti služeb, kde však stále zaměstnanost zaostává za předpandemickou úrovní. Ve srovnání s odhady byla nižší i míra nezaměstnanosti, která klesla na 3,5 % (čekalo se 3,7 %). Touto optikou tedy silné napětí na americkém trhu práce stále přetrvává. Růst mezd i tak v prosinci mírně zpomalil. Tento týden zveřejněný zápis z posledního zasedání Fedu potvrdil odhodlání americké centrální banky dále zvyšovat úrokové sazby, a to i přesto, že to může vést k recesi ekonomiky a nárůstu nezaměstnanosti. Členové FOMC rovněž vyjádřili znepokojení nad tržním očekáváním ohledně jejich dalších kroků. Finanční trh totiž již pro druhou polovinu letošního roku počítá se snižováním sazeb Fedu, z vrcholu poblíž 5 % během jara. Se snižováním úrokových sazeb však na druhou stranu letos nepočítá ani jeden člen FOMC. Nedůvěra investorů na finančních trzích v odhodlání Fedu držet sazby na vyšší úrovni po delší dobu může podle členů FOMC ztížit snahu o zkrocení inflace.
Americký dolar tento týden k euru mírně posílil. Přidal zhruba půl procenta. Globální úrokové sazby vesměs klesaly. Česká koruna v průběhu první poloviny týdne posílila k 24 CZK/EUR a poblíž této úrovně se pak držela v jeho zbytku. Kurz tuzemské měny se tak přiblížil historicky nejsilnější úrovni mírně pod 23,90 CZK/EUR, které bylo dosaženo zhruba v polovině roku 2008, tedy v předvečer globální finanční krize. Posilující trend koruny z posledních dnů je však těžké vysvětlit ekonomickými daty. Ty naopak spíše hrají v její neprospěch. Zmínit lze problém tzv. dvojího deficitu, tedy výrazného schodku veřejných financí a deficitu na běžném účtu platební bilance. V neprospěch koruny hraje i očekávané pokračování zužujícího se úrokového diferenciálu, když zatímco ČNB již se zvyšováním úrokových sazeb pravděpodobně skončila (na což ukazuje rovněž záznam z posledního jednání, který jsme komentovali zde: https://bit.ly/3vLKahT), tak ECB a americký Fed v tom budou podle všeho dále pokračovat. Negativním faktorem je i nastupující recese tuzemské ekonomiky. Podobné neduhy však trápí také ostatní země rozvíjejících se trhů, kam koruna spadá, a v očích investorů tak nakonec může tuzemská měna vycházet relativně dobře.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři