Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 10. 2022

Územní samosprávné celky si i v říjnu 2022 vedou velice dobře a nadále dosahují přebytku hospodaření, a to navzdory hrozbě hluboké recese. Přebytek hospodaření územních rozpočtů sice nadále překonává jeho výši z období druhé vlny pandemie COVID-19, ale v komparaci s minulým rokem nebo obdobím před pandemií zaznamenává propad. Důvodem je přetrvávající ruská invaze na Ukrajině, která přináší negativní ekonomické dopady a současná vysoká inflace. Dochází nadále k růstu výdajové stránky územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) v souvislosti konfliktem, především v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, které jsou však do značné míry kompenzovány ze státního rozpočtu. Na druhou stranu je posilována i příjmová stránka rozpočtů ÚSC v podobě růstu inkasa daňových příjmů, zejména daně z přidané hodnoty. Pozitivní zprávou je vývoj meziměsíční inflace, která v důsledku propadu cen elektřiny v říjnu zpomalila, ale nadále se nachází vysoko nad hranicí tolerančního pásma České národní banky (dále jen „ČNB“).

Daňové příjmy krajů a obcí jsou již od minulého roku negativně poznamenány zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Objem daňových příjmů ÚSC však neklesl, ale naopak překonal objem daňových příjmů z roku 2019, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a významným růstem inkasa daně z přidané hodnoty. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2022 by daňové příjmy ÚSC měly v letošním roce významně překonat jejich inkaso z roku 2021 o cca 43 mld. Kč a v následujících letech nadále růst. Na tom by se měl nadále podílet zejména růst inkasa daně z přidané hodnoty.

Přetrvávající válka na Ukrajině má negativní dopad na globální ekonomiku, neboť vyvolala energetickou krizi a významně přispěla k růstu inflace, která vedla ke zpřísňování měnové politiky centrálních bank. Českou ekonomiku, která je závislá na dovozu plynu z Ruska, by ruské omezování plynu směrem do Evropy mohlo uvrhnout do hluboké recese s negativními dopady na růst ekonomiky. Obce však mají dobrou výchozí pozici, konkrétně dostatek vlastních příjmů, aby mohly čelit hospodářskému útlumu bez pomoci státního rozpočtu, což vyplývá i z významného přebytku provozního salda a výše úspor. Na výdajovou stránku veřejných rozpočtů má také dopad schválený Program pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou, který zahrnuje zajištění základních potřeb, ubytování, stravování nebo sociální a materiální pomoc.

Probíhající inflace (v říjnu meziroční růst o 15,1 %) sice zvyšuje výdaje ÚSC (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií), ale zároveň přispívá ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa daně z přidané hodnoty), a tedy i daňových příjmů ÚSC. Navzdory přetrvávající inflaci investiční aktivity ÚSC rostou a překonávají investice z doby před vypuknutím pandemie. K tomu pravděpodobně přispělo i ponechání základních úrokových sazeb ČNB na stejné úrovni.

Podrobná data za ÚSC lze nalézt v tabulkách 2022 (.XLSX, 17 kB).

 

Hospodaření územních rozpočtů

Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) hospodařily k 31. 10. 2022 s přebytkovým saldem rozpočtu ve výši 36,6 mld. Kč¹. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² přebytek hospodaření činí 23,8 mld. Kč. Výsledek hospodaření se sice meziročně propadl o 8 %, tj. 3,2 mld. Kč, nicméně v komparaci s rokem 2020 (období druhé vlny pandemie COVID-19)³ vzrostl dokonce o 139,7 %, tj. 21,3 mld. Kč. I v porovnání s obdobím před pandemií, tedy říjnem 2019, výsledek hospodaření klesl, a to o 0,1 %, tj. 40,6 mil. Kč (viz graf č. 1). Je důležité poznamenat, že územní rozpočty si v současné době i přes hospodářský útlum způsobený invazí ruských vojsk na Ukrajině a inflací vedou velmi dobře a pokračují v trendu zvyšování úspor.

Příjmy územních rozpočtů:

Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v říjnu letošního roku činily 601,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9,8 %, tj. o 53,5 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² celkové příjmy činí 451,2 mld. Kč. Celkové příjmy vzrostly i oproti roku 2020, ale též v komparaci s rokem 2019, tedy obdobím před vypuknutím pandemie. Celkové příjmy ÚSC tedy konstantě rostou, a to i bez ohledu na současnou a očekávanou nepříznivou hospodářskou situaci. Ke konci října vlastní příjmyⁱ územních rozpočtů dosáhly 368,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17,3 %, tj. o 54,3 mld. Kč. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 16,5 %, tj. o 44,1 mld. Kč, na 312,3 mld. Kč. Naopak nepatrný propad byl zaznamenán na straně transferů přijatých územními rozpočty, které v říjnu meziročně klesly o 0,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč, na 232,9 mld. Kč. Pokles se týkal výlučně strany přijatých investičních transferů, které se meziročně snížily o 3,8 %, tj. o 1 mld. Kč, na 24,3 mld. Kč. Neinvestiční přijaté transfery, které v říjnu činily 208,6 mld. Kč, sice meziročně nepoklesly, ale jejich růst byl pouze marginální (o 0,1 %, tj. o 0,3 mld. Kč). Na základě podílu vlastních příjmů na celkových příjmech očištěných o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy, který ke konci října činil 81,6 % a meziročně vzrostl, lze konstatovat, že územní rozpočty jsou velmi finančně soběstačné a relativně nezávislé na přijatých transferech, a to zejména zásluhou vysokého podílu vlastních příjmů obcí.

Výdaje územních rozpočtů:

Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v říjnu letošního roku činily 564,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,2 %, tj. o 56,7 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² celkové výdaje činí 427,4 mld. Kč. V absolutním vyjádření se na meziročním růstu podílely zejména běžné výdaje, které se na konci října zvýšily o 37,6 mld. Kč a dosáhly 453,8 mld. Kč. Dominantní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. V procentuálním vyjádření byl meziroční růst celkových výdajů vyvolán především růstem kapitálových výdajů, které ke konci října vzrostly o 20,9 % na 110,8 mld. Kč. V souvislosti s pokračující invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, realizovaly ÚSC k 31. 10. 2022 konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 3,5 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Významná část těchto výdajů ÚSC byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny).

 

I. Hospodaření krajů

Kraje k 31. 10. 2022 hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 8,6 mld. Kč, které meziročně vzrostlo o 22,1 %, tj. o 1,6 mld. Kč. Tento výsledek hospodaření představuje výrazné zlepšení salda především v komparaci s rokem 2020, kdy skončilo v deficitu 4,7 mld. Kč. Naopak propad nastává oproti období před vypuknutím pandemie COVID-19, kdy saldo kleslo o 12,4 %, tj. 1,2 mld. Kč (viz graf č. 2). Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy²saldo hospodaření dosáhlo 8,3 mld. Kč. Z hlediska jednotlivých krajů hospodařil s deficitem pouze Kraj Vysočina a Pardubický kraj.

Příjmy krajů:

Celkové příjmy krajů v říjnu 2022 činily 257 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 6,6 %, tj. o 15,9 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy²celkové příjmy činí 125,4 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyⁱ představovaly 82,1 mld. Kč (meziroční růst o 17,1 %, tj. o 12 mld. Kč) a tvořily 65,5 % celkových příjmů očištěných o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kraje jsou oproti obcím méně soběstačné, neboť vykazují relativně vyšší závislost na přijatých transferech, což je v návaznosti na jejich postavení a funkci opodstatnitelné.

Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 16 %, tj. o 9,9 mld. Kč, na 73,8 mld. Kč. K tomu přispělo především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021 z 8,92 % na 9,78 %, postupné oživení hospodářského růstu po pandemii a také probíhající inflace. Meziročně se navýšil objem inkasa daně z přidané hodnoty o 18,5 %, tj. o 6,3 mld. Kč, na 40,3 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů právnických osob o 18,5 %, tj. o 6,3 mld. Kč, na 18,5 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob o 11,1 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 14,5 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.

Kraje do konce letošního října přijaly největší objem transferů od počátku sledovaného období, a to i přes skutečnost, že se objem investičních transferů meziročně propadl. Ke konci října 2022 kraje přijaly celkové transfery ve výši 174,9 mld. Kč, což znamenalo meziroční růst o 2,3 %, tj. o 3,9 mld. Kč.

Neinvestiční transfery, které v říjnu činily 165,4 mld. Kč, meziročně vzrostly o 3 %, tj. 4,9 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější neinvestiční transfery se pravidelně řadí transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady na vzdělávání ve výši 125,5 mld. Kč a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v hodnotě 20,4 mld. Kč. Kraje také do konce října 2022 obdržely příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny ve výši 1,1 mld. Kč a ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,3 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 4.

Jak již bylo poznamenáno, tak přijaté investiční transfery meziročně klesly, a to o 9,8 %, tj. o 1 mld. Kč, na 9,5 mld. Kč. Mezi nejvýznačnější investiční transfery se zpravidla řadí transfery poskytnuté z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná z EU, které dosáhly 4,3 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná ze SR ve výši 0,2 mld. Kč. Dále se jedná o transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury na financování dopravní infrastruktury ve výši 3,4 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 5.

Výdaje krajů:

Celkové výdaje krajů k 31. 10. 2022 činily 248,4 mld. Kč a meziročně vzrostly pouze o 6,1 %, tj. o 14,3 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy²celkové výdaje činí 117,1 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti minulému roku zvýšily o 5,8 %, tj. o 12,2 mld. Kč, na 221,8 mld. Kč. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek převody vlastním rozpočtovým účtům (+ 25,7 mld. Kč) a neinvestiční transfery nefinančním podnikatelům/právnickým osobám (+ 13,7 mld. Kč). Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 167,5 mld. Kč a tvořily 75,6 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Odvětvové výdaje krajů jsou uvedeny v grafu č. 6.

Kapitálové výdaje ke konci října také meziročně vzrostly o 8,4 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 26,6 mld. Kč, a to i přes omezení investičních transferů nebo významný růst cen stavebního materiálu. Zvýšená investiční aktivita koresponduje s tím, že kraje převážně uskutečňují investiční akce v druhé polovině a před koncem rozpočtového roku.

Kraje dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 16,4 %. Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O této závislosti vypovídá podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v říjnu dosáhl 35,7 % a meziročně poklesl. Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoⁱⁱ představující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část provozního salda pak zvyšuje úspory. Ke konci října letošního roku očištěné provozní saldoⁱⁱ krajů činilo 21 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 17,1 mld. Kč. Kraje nevyužily svůj investiční potenciál ve výši 3,9 mld. Kč.

K 31. 10. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 2,4 mld. Kč. Největší výdaje se týkaly Středočeského a Jihomoravského kraje. Detailní zachycení výdajů krajů na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 75 kB)

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za září 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - září 2022⁴.

 

II. Hospodaření obcí

Obce k 31. 10. 2022 vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 27,7 mld. Kč, které meziročně kleslo o 14,2 %, tj. o 4,6 mld. Kč. Oproti roku 2019 však vzrostlo dokonce o 39,6 %, tj. o 1,2 mld. Kč (viz graf č. 7). Po očištění celkových příjmů a výdajů obcí o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² v případě hl. m. Prahy saldo hospodaření všech obcí dosáhlo 24,4 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v říjnu letošního roku skončil v přebytku 14,4 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 96,3 mld. Kč a výdaji v hodnotě 81,8 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci října činily 254,3 mld. Kč, výdaje 241,2 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 13,1 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 789 obcí (28,6 % z celkového počtu obcí).

Příjmy obcí:

Celkové příjmy obcí na konci října letošního roku dosáhly 350,6 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,4 %, tj. o 38,7 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů obcí o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy², které byly poskytnuty ze státního rozpočtu hl. m. Prahy, činí celkové příjmy obcí 332,3 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyi činily 285,1 mld. Kč (meziroční růst o 17,4 %, tj. o 42,2 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmů. Obce jsou v porovnání s kraji relativně více soběstačné a nevykazují významnou závislost na přijatých transferech.

Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 16,7 %, tj. o 34,2 mld. Kč, na 238,6 mld. Kč a dosáhly tak své nejvyšší úrovně. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %, postupné oživení hospodářského růstu a probíhající inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty o 18,6 %, tj. o 17,4 mld. Kč, na 111,3 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů právnických osob o 14 %, tj. o 7,1 mld. Kč, na 57,7 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob o 11,2 %, tj. o 4,2 mld. Kč, na 42 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna meziročně roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 8, tak objem daňových příjmů obcí v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.

Ke konci října 2022 obce přijaly transfery v celkové výši 65,5 mld. Kč, které meziročně klesly o 5,1 %, tj. o 3,5 mld. Kč. Objem přijatých transferů sice nepřekonal hodnoty z roku 2020, ale oproti předcovidovému období vzrostl o 14,3 %, tj. o 8,2 mld. Kč.

Neinvestiční transfery, které v říjnu letošního roku činily 49,8 mld. Kč, meziročně poklesly o 7,1 %, tj. o 3,8 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější přijaté transfery se řadí peněžními prostředky přijaté hl. m. Prahou z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 16 mld. Kč a dotace pro soukromé školy ve výši 2,4 mld. Kč. Z kapitoly MPSV byly přijaty neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v hodnotě 1,8 mld. Kč. Obce přijaly ke konci října příspěvek na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,9 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 9.

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly na 15,7 mld. Kč, ale jejich růst byl marginální (konkrétně o 1,8 %, tj. o 0,3 mld. Kč). Významná část těchto transferů je poskytována z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financovaná z EU, které dosáhly 3,5 mld. Kč, dále se jedná o transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo životního prostředí určené na projekty v rámci Národního programu Životní prostředí v hodnotě 2 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 10.

Výdaje obcí:

Celkové výdaje obcí k 31. 10. 2022 činily 323 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,5 %, tj. o 43,3 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² vynaložených výhradně z rozpočtu hl. m. Prahy celkové výdaje činí 304,6 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 12,3 %, tj. o 26,2 mld. Kč, na 238,8 mld. Kč. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek převody vlastním rozpočtovým účtům (+ 158,4 mld. Kč) a nákup ostatních služeb (+ 20,5 mld. Kč). Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 60,1 mld. Kč. Odvětvové výdaje obcí jsou uvedeny v grafu č. 11.

Ke konci října se meziročně navýšily (konkrétně o 25,5 %, tj. o 17,1 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 84,2 mld. Kč. Tento růst zcela koresponduje s navýšením investičních transferů a s ponecháním základních úrokových sazeb ze strany ČNB. Obce dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 25,9 %. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. K 31. 10. 2022 očištěné provozní saldoⁱⁱobcí činilo 79,3 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 68,5 mld. Kč. Z toho plyne, že obce prozatím v tomto roce neprofinancovali 10,8 mld. Kč. U hl. m. Prahy očištěné provozní saldo dosáhlo 26,5 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů dosáhly 12,9 mld. Kč. Hlavní město Praha tak v říjnu neprofinancovalo 13,6 mld. Kč.

K 31. 10. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 1,2 mld. Kč, které jsou a budou do určité míry kompenzovány ze státního rozpočtu. Výdaje jsou největší v případě hl. m. Prahy (575,1 mil. Kč). Detailní zachycení výdajů obcí na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 75 kB).

Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za září 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - červen 2022.⁵

 

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 31. 10. 2022 s celkovými příjmy ve výši 4,3 mld. Kč (meziroční růst o 8 %, tj. o 0,3 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 4,1 mld. Kč (meziroční růst o 12,8 %, tj. o 0,5 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,2 mld. Kč a meziročně tak pokleslo o 42,2 %, tj. o 0,1 mld. Kč.

 

Dokumenty ke stažení

• Měsíční zpráva - tabulky hospodaření územních rozpočtů za leden až říjen 2022 XLSX (17kB)
• Vývoj hospodaření územních rozpočtů v roce 2022 - říjen XLS (179kB)
• Tabulky hospodaření - říjen XLSX (46kB)
• Výdaje ÚSC na pomoc Ukrajině za měsíc říjen XLSX (75kB)

 

---

 

¹ Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
² Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy.
³ Je důležité poznamenat, že druhá vlna pandemie nemoci COVID-19 vyvrcholila na začátku září v roce 2020, takže srovnávané období říjen 2019 je považováno za tzv. „předcovidové období“.
⁴ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
⁵ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
ⁱ Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ⁱⁱ Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery – běžné výdaje – výše splátek půjčených peněžních prostředků