180 EUR/MWh. Průlomová dohoda EU na zastropování cen plynu, a tedy i elektřiny, je tu. Znamená prohru Německa, které se obává, že Unii nyní hrozí „maďarský scénář“

Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se dnes odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU. Strop bude odpovídat hodnotě 180 eur za megawatthodinu a bude platit od poloviny února. Pokud cena plynu na nizozemské burze, které je určující pro ceny v celé EU, překročí tři dny po sobě uvedenou úroveň stropu, aktivuje se takzvaný korekční mechanismus. Ten v praxi znamená, že na burze nebudou provedeny obchody znějící na cenu vyšší, než je právě 180 eur za megawatthodinu.

Ceny plynu v EU dnes v rámci referenčního kontraktu s dodáním příští měsíc klesly na více než měsíční minimum, když se během obchodování dostaly až pod úroveň 107 eur za megawatthodinu. Tři dny po sobě uzavíraly nad dnes dojednanou úrovní stropu, tedy 180 eur za megawatthodinu,v rámci tohoto zvedeného kontraktu naposledy v posledních třech zářijových dnech.

Pokles cen plynu je nyní bezprostředně důsledkem ústupu chladného počasí a také právě snížení stropu oproti původnímu návrhu Evropské komise. Ta navrhovala strop na úrovni 275 eur za megawatthodinu.

Ke snížení cen plynu dopomáhá také stále solidní naplněnost evropských zásobníků plynu. Ty jsou v tuto chvíli plné z 84 procent, což je pro tuto část roku nadprůměrný údaj. V uplynulých dnech čerpání z nich zrychlilo v souvislosti s přechodem studené fronty přes podstatnou část Evropy, jež přinesla mrazivé počasí také do Česka. Ta je však nyní na ústupu, byť ke konci roku je třeba počítat s příchodem další podobné vlny.

Ministři států EU zodpovědní za energetiku dnes tedy dojednali úroveň stropu ještě nižší, než jakou coby kompromisní navrhovalo české předsednictví – 188 eur za megawatthodinu.

Země v čele s Německem se obávají, že dojednaná úroveň stropu je příliš nízká, takže hrozí, že odradí světové dodavatele plynu, aby jím zásobovali právě trh EU. Mohl by se tak dostavit podobný efekt jako nedávno v Maďarsku, kde zastropování cen pohonných hmot odradilo od zásobování tamního trhu zahraniční dodavatele. Vláda premiéra Viktora Orbána nakonec musela na kritický nedostatek pohonných hmot v zemi reagovat nouzovým ukončením zastropování. Pohonné hmoty tak skokově zdražily.

Podle většiny členských států EU žádá ale Německo úroveň stropu ceny plynu tak vysokou, že by neměla kýžený efekt. Zastropování burzovní ceny plynu je klíčové pro snížení také velkoobchodní ceny elektřiny v zemích EU, od níž se pak odvíjí její cena pro podniky a domácnosti. Cena plynu jakožto momentálně nejdražšího zdroje pro výrobu elektřiny totiž představuje takzvanou cenu závěrnou. Právě od závěrné ceny se odvíjí cena elektřiny také ze všech ostatních, momentálně levnějších zdrojů, jako je hnědé uhlí, obnovitelné zdroje nebo jádro. Stlačení cen plynu a elektřiny by mělo mocný protiinflační efekt, neboť vysoké ceny energií jsou klíčovým zdrojem současné mimořádně vysoké inflace, nejvyšší v historii eurozóny. 

České předsednictví bylo při dnešním jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku připraveno prosadit svůj kompromisní návrh i za tu cenu, že by byl finální návrh prosazen souhlasem pouze kvalifikované většiny členských zemí EU, nikoli jednomyslně. Pro české předsednictví je dohoda na zastropování zdárným vyvrcholením jeho půlročního trvání, jež se chýlí ke konci.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Okomentovat na facebooku