Prezidentské volby už ovlivňují i to, zda mají úrokové sazby dále růst

S velkým zájmem sleduji, jak čeští ekonomové hodnotí vývoj úrokových sazeb. Na první pohled se může zdát, že poprvé v historii se u nás vytratily argumenty ekonomické a nahradily je čistě politické. Může za to fakt, že Andrej Babiš i Miloš Zeman jasně řekli, že jsou proti vyšším úrokovým sazbám. Tak jak to u nás chodí, když Babiš řekne A, jeho oponent musí říct B. A tudíž oponenti Babiše jsou pro vyšší sazby. Někteří naivové to dokonce mohou vidět tak, že proruské je sazby nezvyšovat a proevropské je sazby zvyšovat.

Někdejší guvernér ČNB a přítel Miloše Zemana Jiří Rusnok, který se s prezidentem názorově už před delší dobou rozešel, současnou politiku nominantů prezidenta v čele centrální banky kritizuje. Pro ČT v neděli uvedl, že by úrokové sazby České národní banky měly být při 16procentní inflaci a nejistém výhledu vyšší. Mnozí, kteří se cítí apriori naladění proti prezidentovi, ihned přitakali. Mám pocit, že to vzali jako svou evropskou povinnost.

Jenže to je dost naivní pohled. V pozadí argumentu nezvyšovat úrokové sazby stojí více myšlenek, než se může na první pohled zdát. Nejde o to, kdo prosazuje stagnaci či zvýšení úrokových sazeb. Jde o fundamentální postoj.

Nositel Nobelovy ceny si troufl mít názor jako Zeman a Babiš, asi to je ruský šváb

Velmi zajímavě to popsal nedávno ve svém článku nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. Ten tvrdí, že centrální banky, které zvyšují své úrokové sazby ženou ekonomiky akorát do recese a bohužel to odnesou běžní lidé. On nemluví o ČNB. On mluví obecně. Jednoznačně varuje před výrazným navýšením sazeb ve jménu boje s inflací. To ale přesně sedí na naši situaci.

Stiglitz tvrdí, že inflace už brzdí, a to ještě v ekonomice nejsou cítit poslední kroky centrálních bank. To je, jako by reagoval na slova Jiřího Rusnoka, který v televizi v neděli prohlásil: "Říkat, že tu s námi vysoké úrokové sazby zůstanou delší dobu, je rezignace, katastrofa. Zastavit růst sazeb, protože to stejně nepomáhá... Bodejť by to pomáhalo, když to má zpoždění rok a půl až dva roky. Každý měsíc, kdy budeme mít inflaci zbytečně vyšší, bude působit všechny problémy, které zažíváme."

Ano, Rusnok to říká přesně. Efekt vyšších úrokových sazeb teprve uvidíme, inflace už ale není na rekordech. Stiglitz na toto téma uvádí, že benefity z dalšího zvýšení sazeb budou minimální. I bez kroků centrálních bank by podle něho inflace přibrzdila.

Na vysvětlenou dodává hezký příklad. Říká, že auta v době korony dost podražila, protože byl nedostatek čipů. Jakmile byl ale problém s čipy vyřešen, otevřel se jim prostor ke slevě. Centrální banku k tomu nepotřebovaly. To, že inflace brzdí, je tedy v jeho očích dáno nikoli centrální bankou, ale odezněním efektů koronakrize.

Ekonomika potřebuje investice a méně regulace. To je řešení, nikoli extrémní sazby

Stiglitz kacířsky tvrdí, že vyšší úrokové sazby situaci s inflací v rozporu s učebnicovými poučkami překvapivě zhorší, protože inflaci vnímá nabídkově a nikoli poptávkově. S vyššími úrokovými sazbami bude podle něj chybět v průmyslu kapitál na odstranění všech úzkých hrdel, které by výrobu zlevnily. Jinými slovy, říká, že se mají sazby nechat tam kde jsou, či je snížit a investovat do levnější produkce. Převedeno na českou realitu říká, že s nižšími úrokovými sazbami, bychom mohli např. rychleji přecházet na alternativní zdroje energie.

Jako další hezký příklad uvádí dražší potraviny. Říká, že vyšší úrokové sazby nebudou na ceny potravin působit tak jako změna zemědělské politiky, kde jsou zemědělci placeni za to, že neobdělávají veškerou půdu. To je rajskou hudbou pro mě jako člověka, který nesnáší regulace typu Evropská zemědělská politika. Ano, myslím, že potřebujeme osekat evropské zemědělství o regulace a podpory. Bez nich budou potraviny levnější.

Stiglitz říká, že úrokové sazby mají vzrůst na „normální“ úroveň a nemají zbytečně přestřelovat do rekordních hodnot. To by z mého pohledu znamenalo, že by v případě ČR měly klesnout někam ke 3 či 4 % a nezůstávat 7 %. To je i na mě revoluční. Přece jen při rekordní inflaci bych to viděl na vyšší sazby, ale dejme tomu.

O tom, jestli mají sazby klesnout, nebo ne se můžeme přít. Pro mě je zajímavé, že je tu někdo, kdo nemá nic společného s českou politikou a jednoznačně je prozápadní, aby říkal to, co je u nás značnou částí společnosti považováno za provýchodní a odsouzeníhodné. To jen ukazuje, jak je věc komplikovanější, než se na první pohled může zdát. A jak dělení na prozápadní a provýchodní je hloupé.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

Mobil: 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.