Vývoj na devizovém trhu – ranní zprávy 16.12.2022

Klíčové události

• Eurozóna: Evropská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 0,50 p. b. na 2,50 %.
• Polsko: Spotřebitelské ceny v listopadu vzrostly o 0,7 % m/m a o 17,5 % r/r.
• USA: Maloobchodní tržby v listopadu poklesly o 0,6 % m/m. Nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti do 10/12 poklesly na 211 tis. Index výrobní aktivity v okolí Philadelphie v prosinci vzrostl na -13,8 z listopadových -19,4 bodu. Průmyslová produkce v listopadu poklesla o 0,2 % m/m.

Vývoj na devizovém trhu

• EURCZK: Obchodování koruny vůči se ve čtvrtek odehrávalo několik haléřů pod hladinou 24,30 CZK/EUR. Dopad zasedání Evropské centrální banky na kurz koruny byl jen velmi omezený.
• USDCZK & PLNCZK: Vůči americkému dolaru koruna ve čtvrtek po tiskové konferenci Evropské centrální banky sice nejprve posílila k hladině 22,60 CZK/USD, ale do konce odpoledne většinu zisků odevzdala. Vůči polskému zlotému koruna mírně posílila. Pokračovalo obchodování pod hladinou 5,20 CZK/PLN.
• EURHUF & EURPLN: Ze zbylých středoevropských měn včera maďarský forint mírně oslabil, když se obchodovalo v rozmezí 404 – 408 HUF/EUR. Polský zlotý mírně oslabil k hladině 4,70 PLN/EUR.
• EURUSD: Na hlavním měnovém páru se ve čtvrtek až do odpoledního výsledku zasedání Evropské centrální banky (ECB) obchodovalo v rozmezí 1,061 – 1,066 USD/EUR. ECB v souladu s naším i tržním odhadem zvýšila úrokové sazby o 50 bazických bodů a avizovala potřebu dalšího zvyšování sazeb na nadcházejících zasedáních s ohledem na výrazně vyšší inflační výhled. ECB pro příští rok prognózuje inflaci na 6,3 % a pro rok 2024 na 3,4 %, což jsou hodnoty výrazně nad 2 % inflačním cílem ECB. Větu z měnového rozhodnutí ECB „zachování úrokových sazeb na restriktivní úrovni časem sníží inflaci utlumením poptávky“ lze chápat tak, že ECB je připravena držet vyšší úrokové sazby po delší dobu a to i na úkor negativních dopadů do HDP (prognózovaný růst HDP pro rok 2023 jen 0,5 %). Otázkou samozřejmě je, zda by si ECB držela restriktivní rétoriku i pokud by eurozóně hrozila hlubší recese, což se možná dozvíme v nadcházejících čtvrtletích. Trochu zde máme paralelu s americkým Fedem, když prezidentka ECB Ch. Lagardeová zmínila, že ECB musí učinit ohledně sazeb více (předpokládáme ještě zvýšení sazeb ještě o 50 až 100 bazických bodů), než finanční trhy nyní očekávají (podobně i Fed bojuje s tím, že finanční trh příliš nevěří v růst sazeb nad 5 %). Kromě sazeb hodlá ECB utahovat měnovou politiku i prostřednictvím ukončení reinvestic jistin ze splatných cenných papírů (program APP) a to od března 2023 – začátek kvantitativního utahování. Výsledný dopad od ECB na euro byl sice krátkodobě pozitivní a euro posílilo na 1,073 USD/EUR, ale ke konci odpoledne euro větší část zisků odevzdalo a v závěru odpoledne se pohybovalo zpět na úrovni 1,065 USD/EUR.

Očekávaná data a události

• ČR: Index cen průmyslových výrobců (listopad)
• Eurozóna: Indexy PMI ve výrobě a ve službách (prosinec) – předběžné odhady, Index spotřebitelských cen HICP (listopad) – finální údaj, Zahraniční obchod se zbožím (říjen)
• Polsko: Index spotřebitelských cen (listopad) – jádrová složka
• USA: Indexy PMI ve výrobě a ve službách (prosinec) – předběžné odhady