Olomouc: Primátor dá podnět ke změně ochranného pásma - Východní tangenta

Východní tangenta: primátor dá podnět ke změně ochranného pásma

Samospráva Olomouce není v projektu stavby východní tangenty přímým účastníkem. Investorem je Ředitelství silnic a dálnic, tedy stát, ochranné pásmo rozšířil odbor životního prostředí v rámci výkonu státní správy a tím, kdo žádá ochranu svých zdrojů vody, je soukromá společnost Olma. Přesto samospráva musí reagovat, je-li projekt ohrožen. Tangenta má totiž ulevit tisícům obyvatel Hodolan, Chválkovic a Pavloviček, skrze něž denně projede dvacet tisíc vozidel v rámci tranzitní dopravy.

Město se snažilo hrát roli prostředníka a iniciovat jednání, díky nimž by se překážky v realizaci tangenty odblokovaly. Vedení města oslovovalo ministerstvo dopravy, aby v rámci stavby tangenty zajistilo i náhradní vodní zdroje pro Olmu. Současně dalo najevo, že by na této investici participovalo, pokud by pro ministerstvo byl problém uznat toto jako způsobilý výdaj, a navrhlo také poskytnout své pozemky, pokud by na nich náhradní vodní zdroj byl. Nové zdroje pak mohly být současně zapojeny i do vodohospodářské sítě města. Podmínka vybudování náhradních vodních zdrojů pro Olmu se měla podle dřívějších ujištění objevit i ve stanovisku EIA, nakonec v něm ale explicitně obsažena není, což komplikuje uznání těchto nákladů jako způsobilých výdajů.

Přeložka se plánuje už od roku 1994

Plánovaná přeložka silnice I/46, obecně známá jako východní tangenta, byla původně podle studie ŘSD z roku 1994 vedena zastavitelným územím. V květnu 2005 bylo pro stavbu tangenty vydáno územní rozhodnutí, vzápětí ale následovala petice občanů, kterým vadilo, že obchvat povede nedaleko od obydlené části a žádali přesunutí trasy dál od města. V následujícím roce 2006 byla proto zpracována „Technická studie variantního vedení východní tangenty rychlostní silnice R46“. Variantní trasa už byla vedena mimo zastavěné území, což vyhovovalo autorům petice. Na druhou stranu ale vedla v blízkosti vodních zdrojů Olmy, Studie z roku 2006 konstatovala, že novou variantu tangenty lze realizovat za předpokladu odsunu jímacího území společnosti Olma a stanovení nového pásma hygienické ochrany. Zastupitelstvo rozhodlo v roce 2006 o pořízení změny územního plánu, která měla vyřešit změnu trasy tangenty. Změna byla dokončena a vydána v roce 2010 a zakotvila novou, východnější polohu obchvatu. Ohledně zdrojů vody neobsahovala jinou podmínku než respektovat ochranná pásma vodních zdrojů, podmínky ochranného pásma tehdy umístění stavby nebránily.

Poté ŘSD započalo novou projektovou přípravu. Olomoucká samospráva přitom řešila otázku křížení tangenty s památkově hodnotnou alejí na Svatý Kopeček. Tento problém byl dořešen v roce 2019, když nový návrh přemostění aleje schválili i památkáři.

EIA určuje podmínky pro stavbu tangenty

Během přípravy dokumentace pro územní rozhodnutí ale Olma zpochybňovala hydrologické posudky na dopad východní tangenty na její vodní zdroje. V roce 2020 Olma iniciovala nové vyhlášení ochranného pásma; odbor životního prostředí schválil rozšíření ochranného pásma vodních zdrojů a zpřísnění jeho podmínek.

V listopadu 2022 vydal Krajský úřad Olomouckého kraje závazné stanovisko EIA (posudek dopadů na životní prostředí) k návrhu tangenty, kterým stanovil podmínky pro realizaci stavby, včetně zohlednění vodních zdrojů Olmy. Závazné stanovisko říká, že „nebyly shledány žádné významné negativní vlivy na vodní zdroj OLMA a jeho ochranná pásma, která by vylučovala umístnění tangenty“ a že podmínkou výstavby tangenty je upravit hranice ochranného pásma, nebo zmírnit jeho podmínky.

S tímto závěrem tedy bude nyní primátor Miroslav Žbánek předkládat podnět ke změně podmínek již vydaného ochranného pásma tak, aby bylo možné projekt východní tangenty uskutečnit. Pro klidnější život ve východní části Olomouce i pro desítky tisíc motoristů jde o zásadní věc.