FED i ECB zvýší sazby shodně o padesát bazických bodů (Tématické reporty)

Tento týden patří centrální bankám. Americká centrální banka zasedne k jednacímu stolu zítra, následovat jí bude evropská ve čtvrtek. Obě podle našeho odhadu zvýší úrokové sazby shodně o 50 bb. Zatímco u Fedu bude pozornost směřovat na to, kam až může klíčová sazba vystoupat, přičemž nápovědu může poskytne nový medián výhledu úrokových sazeb Fedu, u ECB to bude diskuze kolem snižování bilanční sumy. Pozornost si zaslouží i nová prognóza Evropské centrální banky, která pravděpodobně přinese výraznou revizi inflace směrem nahoru, dynamika HDP může být naopak upravena směrem dolů.

Inflace ve Spojených státech již dosáhla svého vrcholu (9,1 % v červnu) a od té doby zpomaluje. To by mělo vést i k mírnějšímu utahování měnových podmínek americkou centrální bankou. Ta podle našeho i tržního očekávání dodá 50bodové zvýšení domácích úrokových sazeb. Klíčová sazba tak stoupne na 4,25-4,50 %. Další zpřísnění měnových podmínek očekáváme v únoru, březnu a květnu, a to shodně o 25 bb. Tím by se základní sazba měla dostat na 5,0-5,25 %. Rizika se ale koncentrují směrem k ještě vyšší úrovni. To, kde vrchol současného cyklu vidí samotný Fed, by měla ukázat jeho nová prognóza. Ta ještě v září počítala s maximální úrovní 4,50-4,75 %. Nyní se pravděpodobně posune na 5,00-5,25 %, vyloučit nelze ani 5,25-5,50 %. Objevují se i diskuze, zda Fed nezvažuje zvýšení inflačního cíle. Tento názor ale nesdílíme. Nenaznačují to ani inflační očekávání, která se v horizontu pěti let drží kolem 2,5 %. Za období 2010-2015 to bylo dokonce 2,75-3,25 %, což trh zkorigoval až v roce 2014, když došlo k prudkému propadu cen ropy a inflace poklesla výrazně pod 2 %.

I v eurozóně už inflace dosáhla své nejvyšší úrovně a v následujících měsících by měla zpomalovat (v říjnu 10,6 % y/y). Jádrová inflace však podle našeho odhadu v prvních měsících příštího roku ještě poroste a bude se pohybovat nad 5 %. Zářijový odhad ECB, že úroveň jádrové inflace dosáhne v příštím roce v průměru 3,4 %, se tedy jeví jako nereálný a čeká ho revize směrem nahoru. Na druhou stranu je ale pravděpodobné, že vyhlídky pro růst HDP reviduje ECB směrem dolů. Důvodem budou očekávané dopady její měnové restriktivní politiky. Zajímavé bude, zda se do její prognózy dostane i technická recese tak, jak někteří zástupci ECB již varovali. My zatím recesi neočekáváme, ačkoli ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku naše prognóza počítá s mezikvartální stagnací hospodářského růstu. Důvodem proč si myslíme, že ekonomika eurozóny zatím do recese neupadne, je velmi dobrá kondice korporací, historicky nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy.

Celkově bude vyznění prosincového zasedání ECB zřejmě jestřábí. Centrální banka zvýší podle našeho odhadu všechny tři klíčové úrokové sazby o 50 bb, ačkoli i 75 bodové zpřísnění měnové politiky nelze zcela vyloučit. Aby ale měnová politika byla opravdu restriktivní, bude muset ECB začít výrazněji redukovat bilanční sumu. Centrální banka zatím doufá, že banky v příštím roce splatí zhruba 2 biliony EUR v rámci TLTRO úvěrů. S přebytečnou likviditou ve výši 4,5 bilionů EUR však budou podle našeho názoru třeba ještě další razantnější kroky. Předpokládáme, že ECB začne s kvantitativním omezováním v Q2, a to prostřednictvím korporátních dluhopisů. Nejpozději v Q3 přidá státní dluhopisy z programu PSPP (odhadujeme v objemu 25 mld. EUR měsíčně), přičemž v roce 2024 přidá snižování reinvestic dluhopisů z pandemického programu (PEPP) v objemu 40 mld. EUR měsíčně. Celkově však předpokládáme, že ECB bude s kvantitativním omezováním postupovat velmi opatrně, což může být zaplaceno vyšší inflací po delší období či vyššími úrokovými sazbami. U těch čekáme další zvýšení o 50 bb v únoru, o 25 bb v březnu a květnu. Tím by se depozitní sazba dostala na úroveň 3 %. Rizika se ale koncentrují ve směru ještě vyšších úrokových sazeb. I tak by očekáváné kroky ECB měly být podporou pro společnou evropskou měnu. Její kurz by se na konci příštího roku měl podle naší prognózy dostat na 1,12 USD/EUR.