Ranní okénko - ECB a Fed zvolní tempo, u konce ale ještě nejsou

Naposledy v tomto roce rozhodnou o nastavení měnové politiky centrální bankéři Fedu a ECB. Zasedání se ale konají i jinde, například v Bank of England nebo SNB (Švýcarská národní banka). Z ekonomických dat poskytnou zaktualizovaný pohled na vývoj v Q4 indikátory PMI. V Česku nás čeká hlavní údaj týdne již dnes ráno – spotřebitelská inflace. Na vývoj cen z opačného konce se pak podíváme koncem týdne v rámci PPI, cen průmyslových výrobců. Nebude chybět ani inflace v USA, kde budou navíc zveřejněna data z maloobchodu. Pro finanční trh má tak tento týden hned několik potenciálních hybatelů.

Trh se shoduje na tom, že inflace v listopadu po poklesu o 1,4 % opět vzrostla (o zhruba 0,7 %). To by vystačilo na nárůst na 15,8 % po předchozím poklesu z 18 % až na 15,1 %. Rozpětí odhadů je ale poměrně velké. Důvodem je, že je potřeba zachytit efekt vládních opatření na straně cen energií (nižší inflace) a současně pokračující růst cen u ostatních položek koše (vyšší inflace). V listopadu měly proinflačně působit zejména ceny potravin a zdražení u čerpacích stanic. Ve výsledku je tak odhad velmi nejistý a lze počítat s překvapením oběma směry.

Zítra následuje inflace v USA. Těsně před zasedáním Fedu (středa) se bude jednat o klíčovou informaci z ekonomiky. Poté, co report z trhu práce vyzněl lépe než se očekávalo, by případná silnější inflace představovala jestřábí duo. Záležet bude především na jádrové inflaci. Ta v říjnu snížila své tempo na 0,4 % z 0,6 % a indikuje polevující cenové tlaky. Jenomže svoje tempo takto snížila i v červenci a nedlouho na to začala opět sílit. Podle odhadu modelu pobočky Fedu v Clevelandu se tento vývoj bude opakovat i v listopadu. Naopak tržní odhad se přiklání k mírnému zpomalení na 0,3 %. Celková inflace by měla být oproti jádrové umírněnější, protože ji bude brzdit pokles cen energií. Navíc ji bude v meziročním srovnání snižovat statistický efekt srovnávací základny z 7,7 % blíže k 7 %.

Fed zasedá den po inflaci ve středu. Centrální bankéři si již na rozkolísaná ekonomická data zvykli, a pokud u inflace nedojde k extrémní odchylce od očekávání, sníží tempo zvyšování sazeb na očekávaných 50bb. Úrokové sazby by se tím dostaly do rozmezí 4,25-4,50 %. Tím ale Fed nebude u konce. Podle forward sazeb by „hikování“ mělo pokračovat až k úrovni poblíž 5,2 %. S aktualizovanou prognózou Fedu by mohlo dojít k přenastavení výhledu trhu.

Ve čtvrtek je na řadě ECB. I ta by měla přibrzdit ze 75 na 50bb. Trh bude zajímat především otázka tempa zvyšování sazeb a jejich konečné výše. Sazby na forwardovém trhu ukazují na 2,8 % v horizontu 6 měsíců. Kromě vývoje sazeb by Lagarde měla dále přiblížit plán snižováni bilance ECB. Stejně jako Fed, i ECB představí novou makroekonomickou prognózu s inflací revidovanou nahoru a HDP dolů.

David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.