Eva Zamrazilová – Na konci roku 2023 bude inflace jednociferná

Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Daniela Drtinová, Michael Rozsypal (DVTV 7. 12. 2022, pořad Interview)

Viceguvernérka Eva Zamrazilová v rozhovoru pro DVTV o vývoji inflace, ekonomickém výhledu na rok 2023 a očekávaných krocích centrální banky. „V současné době žijeme v obrovské nejistotě, velkou neznámou jsou ceny energií. Pokud nepřijde další šok, měla by se inflace v průběhu druhého až třetího čtvrtletí 2023 vracet k jednociferným hodnotám.“

• Video (externí odkaz na web Aktualne.cz)

Vybrané citace

Spotřeba domácností

V současné době vidíme, že dramatický nárůst sazeb, který se odehrál mezi červnem 2021 a dalšími dvanácti měsíci, už opravdu nese své ovoce. Vidíme to především na číslech výdajů na spotřebu domácností, která propadla o více než 6 procent meziročně. Je to největší meziměsíční i meziroční pokles v historii sledování celé časové řady. V kombinaci s tím, že i v říjnu vidíme slabé maloobchodní prodeje, vidíme, že ten trend bude pokračovat.

Oslabení spotřeby je bohužel nepříjemným prostředníkem toho, aby se inflace dostala postupně k dvouprocentnímu cíli. My toho nedosáhneme jinak, než ochlazením spotřeby domácností - jde o index spotřebitelských cen.

Inflace a inflační očekávání

Vidíme, že inflační očekávání domácností jsou vysoká a dejme tomu možná i vyšší než dvě procenta, pro příští rok a možná i déle. Ale současně ti lidé říkají, že je nejhorší doba pro to, aby realizovali větší nákupy. Lidé se nechovají podle teorie, když máte vysoká inflační očekávání, snažíte se nakoupit teď co nejvíc, abyste se vyhnula drahým nákupům v budoucnu. Jenže oni se chovají přesně naopak, oni šetří, protože cítí tu nejistotu a obávají se toho, že nebudou moct třeba zaplatit účty na energie nebo z nějakých jiných důvodů tvoří obezřetnostní úspory. Pokud mají z čeho.

Velkou neznámou jsou ceny energií. Pokud bude všechno tak, jak předpokládáme, tak by inflace v příštích 3 měsících měla být ještě kolem 15 procent. Pak už by se měla vracet k jednociferným hodnotám někdy v průběhu druhého až třetího čtvrtletí, tzn. dejme tomu za půl roku.

Vzniká duální ekonomika. Řada firem má možnost získat úvěry v eurech. Tyto firmy mají podstatně větší konkurenční výhoru nad těmi firmami, které nemohou ty úvěry v eurech získat. Úplně specificky jsou na tom firmy se zahraniční kontrolou, které si neberou úvěry od banky, ale od svých matek. Tady vzniká situace, kdy musíme být extrémně obezřetní, abychom celou tu část ekonomiky, která je opravdu závislá na těch úvěrech v korunách od tuzemských bank, aby se nepřestřelili a tento segment se nezlikvidoval nadměrně. To je další věc, kterou si myslím, že analytici doporučující zvýšení úrokových sazeb, jednoduše neberou v úvahu.

Další věcí je dovoz inflace ze zahraničí. ECB nečeká návrat inflace ke dvěma procentům dříve než za dva roky. Takže další věc je, že nemůžeme mít zbytečně vysoké úrokové sazby, nadměrně poškozovat ekonomiku a k tomu dovážet vyšší inflaci z eurozóny.

Úrokové sazby

Nemáme kouzelný drátek, za který bychom zatáhli a inflace se automaticky vrátila na dvojku, takhle to nefunguje. Vzhledem k tomu, že měnová politika působí se zpožděním, tak my nyní vidíme reakci na to, když byly sazby někde mezi 4-5 procenty. Já neříkám, že nebudeme zvyšovat úrokové sazby, to rozhodně ne. Uvidíme, jak se budou vyvíjet makroekonomické ukazatele dál. Zatím se vyvíjejí spíše hůře, tedy spíše ve směru ještě silnějšího působení úrokových sazeb, než se původně myslelo. ČNB čekala pád spotřeby domácností jenom o 4 procenta a on byl o šest - historicky největší propad. Takže my se musíme vyvarovat přestřelení.

Vždycky musíte brát v úvahu celkové prostředí. Jestliže ekonomika nyní reaguje na sazby, které byly na 4-5 procentech před 6-12 měsíci a spotřeba spadla o 6 procent meziročně, nejvíce v historii celého statistického pozorování, tak prostě něco zjevně působí. Jak říkám, čekali jsme propad o 4 procenta. Takže nyní už jsme v situaci, kdy spotřeba domácností, ta spotřebitelská poptávka padá víc, než jsme čekali.

V současné době žijeme v obrovské nejistotě, v obrovských rizicích. Musíme vyhodnocovat každou informaci, která z ekonomiky přichází.

Pokud by se ještě v prosinci nebo na začátku roku objevily nové informace o tom, že něco naruší trajektorii inflace tak, jak ji vidíme, potom jsme připraveni sáhnout ke zvýšení úrokových sazeb.

Kdybychom zvýšili úrokové sazby o 0,75 p.b., podle modelu bychom měli za 12 měsíců inflaci cca o tři desetiny procentního bodu nižší. V tento moment já otevřeně říkám, že takto nepatrný a ještě navíc hypotetický pokles inflace mi za zvýšení sazeb nestojí. V této situaci je opravdu lepší vyčkat.

Abychom zvedali úrokové sazby, museli bychom buď vidět že zvyšují mzdy rychleji, než se čekalo. Zatím to vypadá, že nominální mzdy se zvednou o šest, maximálně sedm procent. Další věc jsou ziskové marže obchodníků a výrobců. Budeme se velmi intenzivně věnovat ziskovým maržím výrobců. Protože je možné, že část podnikatelů zvyšuje ceny svých výrobků s tím, že nechce přijít o výši svých ziskových marží. Ale podle posledního listopadového průzkumu, ten očekávaný vývoj cen v příštích 12 měsících podle podnikatelů v průmyslu – už jenom asi třetina plánuje zdražovat, zatímco před dvěma nebo třemi měsíci to byla ještě polovina. Takže přece jenom si myslím, že ten tlak ze strany ziskových marží by mohl pominout.

Kurz koruny

Kurz koruny je podle našich expertů velmi blízko své rovnovážné tržní úrovně. Určitě to není o tom, že bychom se nyní snažili korunu uměle posilovat. Na druhou stranu, je tu skupina ekonomů, která říká, že bychom měli tlumit inflaci silným kurzem. Tady je potřeba najít určitou rovnováhu a tu rovnováhu já vidím v tom, snažit se zamezit extrémním fluktuacím kurzu.