Středočeský kraj se intenzivně věnuje výsadbě stromů podél silnic

Středočeský kraj a jeho Krajská správa a údržba silnic se v listopadu zaměřily na výsadbu stromů podél silnic. Péče o silnice totiž není jen o opravách vozovek, čištění příkopů anebo doplňování dopravního značení. Kromě výsadby má KSÚS za úkol i péči o stromy rostoucí v těsné blízkosti komunikací. Na druhou stranu musí občas nějaký strom porazit, což se ne vždy obejde bez kritiky ze strany občanů anebo samospráv. Kde vyrostly nové aleje a proč musí správce komunikací občas sáhnout po motorové pile?

Péče o stromy je samozřejmou součástí obrovského balíku údržbových prací naší Krajské správy a údržby silnic. Nejde přitom jen o kácení, ale i smysluplné vysazování nových dřevin. „V zájmu životního prostředí se snažíme o dřeviny v těsném okolí silnic obnovovat, zachovávat a pečovat o něj. Záleží nám i na zachování krajinného rázu. Musím s povděkem konstatovat, že se naše KSÚS staví k problematice zodpovědně, nepodceňuje ji,“ zmiňuje Karel Bendl, radní pro oblast silniční dopravy a připomíná, že KSÚS například v cestmitrovství Mělník vysázela 73 ovocných stromů na silnicích III/24423 mezi Byšicemi a Lejkovem a na silnici III/2734 mezi Vysokou a Střednicemi. „Původní stromy byly ve špatném zdravotním stavu nebo suché. Do konce listopadu zvládli silničáři na Mělnicku vysázet ještě jírovce a jabloně,“ zmiňuje.

Nezřídka se však na kraj, potažmo správce komunikací, obrací jednotlivci či samosprávy odsuzující například kácení celých stromořadí. „Velmi často jsme kvůli tomu pod palbou motoristů anebo místních samospráv. Často si ale neuvědomují, že stromy jsou mnohdy v havarijním stavu a bezprostředně tak ohrožují bezpečnost silničního provozu,“ konstatuje Karel Bendl.

Havarijní strom vykazuje příznaky, při kterých hrozí riziko z prodlení. Jmenujme například vývrat, podélnou prasklinu na kmeni anebo zlomy. Takový strom musí správa pokácet co nejdříve, bez ohledu na jeho velikost. Kromě toho se také nemusí nikoho ptát, stačí jen tuto skutečnost oznámit.

Jinak se přistupuje ke stromům suchým. I ty jsou, kupodivu, plné života. „Žije zde řada ptáků, hnízdí zde i další živočichové, svůj domov tu má hmyz. V tomto případě o povolení kácení žádáme místně příslušný orgán ochrany přírody, čímž je příslušná obec. Žádáme o povolení kácení stromů, u kterých ve výšce 130 centimetrů v obvodu naměříme více než 80 centimetrů, které neohrožují bezprostředně své okolí, nejsou tedy nebezpečné, jsou pouze suché. Pokud suchý strom pokácíme, musíme vysadit nový. Pokud obec rozhodne o zachování, učiníme pěstební opatření. Například prořezávku. I ta se pak musí provádět podle standardů Agentury ochrany přírody a krajiny, aby nedocházelo k nenávratnému poškozování dřevin,“ vysvětluje Gabriela Dymáková, dendroložka KSÚS. „Pokud jde o strom, který má ve výšce 130 cm obvod do 80 centimetrů, musíme posoudit, zda se jedná o strom, který je anebo není součástí stromořadí. Pokud je, musíme žádat o jeho pokácení. V opačném případě žádat nemusíme a nemusíme o této věci ani informovat,“ doplňuje.

Stromořadím se přitom rozumí souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. Ovšem chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý další, je i tento úsek považován za součást stromořadí. „Za stromořadí se nepovažuje stromy rostoucí v ovocných sadech, školkách a plantážích,“ míní Gabriela Dymáková. A jak se starat o zapojené porosty, tj. náletové dřeviny? Žádá se o povolení.