Má cenu investovat do Bitcoinu?

Den co den se na mě obracejí lidé s tím, kam mají investovat v době brutální inflace. Zatímco v minulosti uvažovali o akciích, dnes přemýšlejí o kryptoměnách. Akcie totiž padají, ale ne tak výrazně jako krypto. Globální hodnota kryptoaktiv poklesla za poslední rok z více než 2,5 bilionu dolarů na 820 miliard dolarů. Takto šílený propad v mnoha lidech vyvolává představu, že kryptoměny už jsou dost levné k nákupu.

Největší zájem přitahuje Bitcoin. Zatímco před rokem byla jeho cena nad 56 tisíci dolarů, dnes je lehce nad 16 tisíci. Bitcoin tak ztratil skoro tři čtvrtě hodnoty.

Pikantní na tom je to, že nám léta mnozí zastánci krypta tvrdili, že krypto musí ještě výrazně zdražit. Ve svém zaslepení např. tvrdili to, že je Bitcoin nové zlato, protože podobně jako u zlata i u Bitcoinu je množství omezené. Když přitom spočítali tržní kapitalizaci zlata, došli k závěru, že jednou bude cena Bitcoinu činit 540 tisíc dolarů apod. Když jsem se ptal, čím by byla taková hodnota podložená, tvrdili, že vnitřní hodnota je daná infrastrukturou a technologií blockchain. Fakt, že bude vytěženo maximálně 21 milionů, prý zase znamená, že je protiinflační. Dokonce je prý Bitcoin i proticyklický.

Smutná pravda: Bitcoin je závislý na vývoji ekonomiky

Dokud Bitcoin rostl na dohled hladiny 70 tisíc dolarů, šlo o tomto všem diskutovat a nebylo to prakticky čím vyvrátit. Zkušenost s Bitcoinem byla historicky zanedbatelná. Když se ale Bitcoin zřítil, ukázalo se, že to byly jen žvásty nadšenců a spekulantů. Bitcoin a obecně krypto není žádným paralelním světem nezávislým na okolní ekonomice.

Jakmile začaly růst ve světě úrokové sazby, začaly být alternativní investice zajímavé a lidé utíkali od akcií i od krypta. Při prvním pohledu na graf akciových trhů a Bitcoinu vidíme, jak se vyvíjejí podobně. Představa nezávislosti byla naivní.

Vnitřní problémy a nedůvěra v kryptosvět

Z toho by šlo usuzovat, že až sedne prach a akcie zase porostou, z popela vstane i krypto. Má to ale několik háčků. Kryptosvět nebyl torpédován jen růstem úrokových sazeb, ale i vnitřními problémy.

Prvním torpédem byl pád měny Luna. Následovala kryptoúvěrová společnost Celsius, kde o peníze přišly skoro dva miliony klientů. Pak se přidal pád Three Arrows Capital (3AC). Ta si pro změnu půjčovala kapitál, který následně investovala do riskantních krypto projektů.

To, jak jsou krypto projekty propojené, se ukázalo pádem velké kryptoměnové burzy FTX. Najednou se začalo mluvit o tom, že pád FTX je pro svět krypta podobný pádu Lehman Brothers. Na FTX totiž byly napojeny další firmy označované za infrastrukturu kryptosvěta. Předposlední z těchto firem je americká půjčovna kryptoměn BlockFi, jež tento týden vyhlásila bankrot. Údajně měla „významnou expozici“ na FTX a s ní spojených subjektech. Úplně poslední je úterní pád kryptoměnové burzy Bitfront.

Problémy kryptoměnového trhu pozorujeme i v ČR. Někteří lidé tvrdí, že českou verzí skandálu kolem burzy FTX je vpád policie do sídla technologické společnosti Xixoio.

To, že krypto Lehmani padli, jsem si myslel už kdysi, když padla Mt. Gox. Jenže ukázalo se, že se důvěra vrátila a kryptosvět šel dál.

Myslím, že půjde i teď. Kryptosvět se totiž stačil propojit s politikou. Šef padlé burzy FTX Sam Bankman-Fried byl druhým největším sponzorem prezidentské kampaně Joe Bidena i nedávné kampaně Demokratů. Progresivní politici jsou už tedy na straně krypta. Má obava, že by jednou mohli dělat kryptu problémy, se tím trochu rozpouští.

Je už Bitcoin na dně?

Propad Bitcoinu je tak brutální, že se nabízí otázka, zda jsme už na dně. Mnoho lidí začínají nízké hodnoty lákat k nákupu. Stále se ale bojí nakupovat a čekají, až se trh utrhne a bude to vypadat na nový trend. Podle mě dělají dobře, že vyčkávají. Já osobně totiž pochybuji o tom, že jsme už na dně.

Zatímco u klasických měn bych mohl podložit svůj názor nějakými fundamenty, u krypta se není o co opřít. Snad jedině o úrokové sazby. Ty podle mě půjdou ve světě ještě nahoru. To bude Bitcoin tížit. Otázkou je, jak moc.

Jako problém vidím i to, že BlockFi a Bitfront nemusely být posledními krypto firmami, které padly. Hodně se teď mluví o společnostech Genesis či Crypto.com. Jinými slovy, další špatné zprávy by mě nepřekvapily. Minimálně na nějaký čas bych proto dal od krypta ruce pryč.

Čistě statisticky bych si také mohl říct, že v minulosti jsme už zažili u Bitcoinu i větší propady. Klidně by tedy ještě mohl klesnout.

Lidé, kteří se chtějí alespoň částečně vyhnout inflaci a nechtějí být hráči v kasinu, by podle mě neměli jít do krypta, ale do dluhopisů. Bitcoin nebyl záchranou před inflací. Protiinflační dluhopis ano.

Kryptosvět podle mě ožije, až v něm bude platit rozumná regulace. Pád FTX ukázal, jaký punk to byl. Ti, co viděli do účetnictví burzy, mluví o tom, že ho bude nutné rekonstruovat, protože stávající výkazy jsou nedůvěryhodné.

Pročištění trhu bude nějaký čas trvat. Je potřeba na trh vrátit důvěru. V tu chvíli přijde rizikový kapitál. Otázkou je, kolik toho rizikového kapitálu ještě je. Vrátí se velcí hráči nebo se budou na trh vracet i drobní spekulanti, na které dopadly složenky za rekordně drahý plyn a elektřinu?

Krátkodobě je v kryptotrhu možné vše. Nic nedokážu vyloučit. Progresivní politici budou ale tuto část ekonomiky protlačovat. Regulace sice přitvrdí, ale ukazuje se, že pokud má být na trhu důvěra, tak to je nutné. Bitcoin nesmí mít nádech podvodu.

Přesto všechno si ale myslím, že kryptosvět je jen pro odvážné lidi, kteří si mohou dovolit riskovat. Nikdo by rozhodně do kryptoměn neměl dávat větší část svých úspor. Krypto je a stále bude rizikové. Regulace bude vždy o krok za ultra rychlým rozvojem kryptoměn.

Vladimír Pikora, Ph.D.

vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

776 888 228

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.