Fed to s utahováním přežene, obává se ekonom Mankiw

Známý ekonom a autor učebnic Greg Mankiw se na svém blogu svěřoval s obavami z toho, že Fed to přežene s utahováním své monetární politiky. Na začátku ale ekonom zdůraznil, že souhlasí s monetárními jestřáby ve dvou hlavních oblastech. Za prvé v tom, že předchozí uvolněná monetární a fiskální politika „částečně mohou za současnou vysokou inflaci“. S čím ještě ekonom souhlasí a co stojí za zmíněnými obavami?

Mankiw také píše, že „výrazné monetární utažení je namístě“. I proto, že na fiskální straně nedochází k žádným znatelným snahám o snížení agregátní poptávky. Namísto toho americká vláda rozjela programy, jako je odpuštění studentských úvěrů, které mají na straně agregátní poptávky opačný efekt. Takzvaný Inflation Reduction Act pak Mankiw hodnotí jen jako „bezohlednou politickou kouřovou clonu“.

Otázkou ovšem je, jak moc tedy monetární politiku utáhnout. „Tato otázka je složitá, a pokud někdo tvrdí, že zná přesnou odpověď, není upřímný k vám nebo k sobě,“ píše ekonom. Důvodem nejistoty je zpoždění, se kterým monetární politika funguje a se kterým se projevuje v celé ekonomice. Není tak ani překvapivé, že dosavadní monetární utahování se zatím na inflaci nijak zvlášť neprojevuje.

To, že inflace zatím na zvyšování sazeb nereagovala, tak podle Mankiwa tedy není ani důvod pro další utahování monetární politiky. Fed podle něj udělal chybu, když „čekal, až se inflace objeví a pak teprve začal utahovat.“ Nyní může udělat podobnou chybu, když „bude čekat, až inflace klesne k cíli a pak teprve přestane utahovat.“ Jedním z nástrojů, jak „kalibrovat monetární politiku“, přitom může být takzvané Taylorovo pravidlo.

Mankiw popisuje toto pravidlo následovně: Zhruba říká, že reálné sazby by měly vzrůst o 0,5 procentního bodu, pokud se inflace zvýší o jeden procentní bod. K tomu ekonom dodává, že výnosy pětiletých amerických vládních dluhopisů upravované podle výše inflace během posledního roku vzrostly o 330 bazických bodů. Podle popsaného pravidla by to byl odpovídající růst, pokud by se inflace zvýšila o 6,6 procentního bodu. Došlo k tomu?

Mankiw připomíná, že inflaci lze měřit různými způsoby. Pokud bychom ji měřili na celkové úrovni indexem spotřebitelských cen, pak je popsaný růst reálných sazeb v pořádku. Alternativní pohled už ale ukazuje něco jiného. A to samé mohou naznačovat odhady takzvaných neutrálních sazeb – viz druhou část Mankiwovy úvahy.

Zdroj: Blog Grega Mankiwa