Listopadové PMI nejspíše ukážou mírně optimističtější výhled (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Pozornost se tento týden bude upírat na předstihové indikátory ekonomického sentimentu a zápisy z jednání ECB a Fedu včetně komentářů představitelů obou centrálních bank. V indikátorech PMI by mělo dojít k mírnému zlepšení, byť by měly stále zůstat pod 50bodovou hranicí. Německý IFO index by měl také zaznamenat mírné zlepšení. Páteční struktura růstu německého HDP by měla poukázat na odolnou poptávku a naopak slabý průmysl a čistý vývoz.

Mírné zlepšení v indikátorech ekonomického sentimentu.

Poté, co již čtvrtý měsíc po sobě docházelo ke zhoršování indikátorů PMI v eurozóně, čekáme, že listopadové PMI ukážou mírné zlepšení o 1 b. A to jak ve zpracovatelském průmyslu (+0,6 b.), tak i v odvětví služeb (+1,2 b.). Nicméně stále by měly zůstat pod 50bodovou hranicí v zóně indikující kontrakci ekonomické aktivity. Zlepšení by mělo jít především na konto zmírnění obav z dopadů energetické krize. Zatímco indikátory PMI již delší dobu indikují mezičtvrtletní pokles ekonomiky, tak národní statistiky nabízejí optimističtější výhled. Údaj bude i nadále zkreslovat zlepšování situace v dodavatelských řetězcích, tento efekt však již postupně slábne s normalizací subdodávek. Spotřebitelská důvěra by měla zůstat na hluboce negativní úrovni, kde by se nicméně měla stabilizovat. Její zhoršování však nečekáme vzhledem k stále vysoké míře úspor, solidnímu mzdovému růstu vlivem napjatých trhů práce a také značné fiskální pomoci.

Německý IFO index v listopadu nejspíše ukáže nepatrné zlepšení na 84,8 b. (+1,5 b.) Páteční finální odhad německého HDP by měl zůstat beze změny na 0,3 % q/q. Největší příspěvek k růstu by měl patřit spotřebě domácností, zatímco investice a průmyslová výroba byly v Q3 brzděny ekonomickou nejistotou a vysokými cenami energií. Čistý vývoz by tak měl výrazně táhnout dynamiku růstu HDP v Q3 směrem dolů. Přestože čekáme, že spotřeba domácností by měla zůstat odolná díky výše zmíněným faktorům, tak německá ekonomika by měla podle nás stále projít technickou recesí v zimě, byť jen mělkou.

Zápisy z posledních jednání Fedu a ECB by mohly nabídnout vhled do prosincových zasedání. Konkrétně zdali současné tempo 75bodových hiků zůstane normou i na příštích zasedáních. Podle nás obě centrální banky na prosincových zasedáních zpomalí tempo zvyšování sazeb a posunou klíčové sazby „pouze“ o 50 bb výše. Nicméně klíčové sazby ECB a Fedu by měly stále dosáhnout terminální úrovně 3 %, resp. 5-5,25 %, v Q223. To podporují i poslední komentáře představitelů obou centrálních bank s jestřábími tóny.

Obrat v měnové politice Fedu prozatím v nedohlednu.

Zářijová průmyslová výroba v eurozóně překvapila silným růstem (+0,9 % m/m), když těžila z pokračujícího odeznívání problémů v dodavatelských řetězcích a kompletování nevyřízených objednávek. Výkon průmyslu v eurozóně ve Q3 tak byl odolný vůči dopadům energetické krize, a to s velkým přispěním automobilového průmyslu. Data z minulého týdne rovněž potvrdila předběžný odhad růstu HDP eurozóny o 0,2 % q/q a říjnové zrychlení inflace na 10,6 % y/y (1,5 % m/m). Euru se dařilo po celý týden zůstat výrazně nad paritou vůči dolaru. Zatímco eurové tržní sazby během týdne mírně klesly, zejména pak na delším konci (až o 15 bb).

Výrazný deficit tuzemského běžného účtu platební bilance v září (-55,76 mld. CZK) šel především na vrub odlivu dividend z přímých zahraničních investic. Spolu s klesajícím úrokovým diferenciálem to nevěstí příliš dobré zprávy pro českou korunu. Více najdete zde https://bit.ly/3WXAVaG. Tuzemské ceny průmyslových výrobců, které v září vzrostly 0,6 % m/m, indikují, že cenové tlaky ve výrobní sféře zůstávají poměrně robustní. Přičemž k nižší dynamice přispělo zohlednění odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, které se týká všech podnikatelů (více zde https://bit.ly/3X7eShH).

Americké ceny průmyslových výrobců (+0,2 % m/m) naznačují polevující inflační tlaky v tamní ekonomice, což nicméně potvrdila i spotřebitelská inflace zveřejněná předchozí týden. Po očištění o volatilní složky energií a potravin ceny v říjnu dokonce stagnovaly. Středeční maloobchodní tržby v USA potvrdily dosavadní odolnost tamní spotřebitelské poptávky. To spolu s pokračujícím napětím na trhu práce, jak ukázaly týdenní statistiky, nejspíše utvrdí Fed v pokračování spanilé jízdy utahování měnové politiky. Zároveň debaty o možném obratu v měnové politice potlačily komentáře představitelů Fedu. Růst krátkých amerických sazeb během týdne prohloubil inverzi výnosové křivky. Posun tržního ocenění v minulém týdnu indikuje vyšší pravděpodobnost toho, že americká klíčová sazba vzroste nad 5 %.

Středoevropským měnám se minulý týden příliš nedařilo, když celkově oslabovaly. Česká koruna zavítala na začátku týdne pod 24,30 CZK/EUR. Nicméně od této hranice se následně odrazila a během týdne oslabila až o 0,1 %. Maďarský forint zakončil týden výrazným posílením o více než 1 %, v týdenním srovnání je však stále slabší (-0,3 %), podobně jako polský zlotý (-0,3 %).