Každoročně je nevyužito obrovské množství dat. Změnit to může nová éra kvantových počítačů, upozorňuje studie Accenture

Aktuálně leží ladem obrovské množství důležitých dat. Počítače si s nimi až dosud nedokázaly poradit. Technika nové generace však s velkými objemy dat umí pracovat velmi dobře. To je obrovská příležitost pro celý byznys i společnost, upozorňuje studie Accenture Tech Vision 2022.

 Univerzální algoritmy

Napříč IT prostředím se již objevují vysoce výkonné počítače (HPC), superpočítače a biocomputing, tedy technika inspirovaná biologickými procesy. Tyto tři skupiny významně sníží obtížnost řešení některých z nejpalčivějších světových problémů. Jedna teorie tvrdí, že jakmile se podaří vyřešit některý z neřešitelných problémů, je velmi pravděpodobné, že tento algoritmus bude úspěšný i při řešení jiných. Jinými slovy, algoritmus, který rychle vyluští křížovku, nám může pomoci při skládání bílkovin.

Nelze tak očekávat, že budeme nadále zažívat postupné a předvídatelné inovace jako v minulosti. „Jakmile překročíme výpočetní prahy potřebné k řešení zásadních problémů, začnou padat zdi kolem celých průmyslových odvětví. Tato transformace nenastane zítra, ale vývoj už je v plném proudu,“ říká Karel Kotoun, Accenture senior manažer v oblasti finančních služeb.

Plýtvání daty

Firmy dnes generují mnohem více dat než kdykoli předtím, což vyvolává nutnou potřebu strojů, které dokáží tato data přeměnit na znalosti. Společnost IDC zjistila, že v roce 2020 bylo vytvořeno, zachyceno nebo replikováno 64,2 ZB (1 zettabyte = miliarda terabytů) dat a očekává se, že toto číslo do roku 2025 vzroste na 180 ZB. Ze všech dat vytvořených v roce 2020 však bylo pouze 10,6 procenta užitečných pro analýzu nebo pro modely umělé inteligence a strojového učení a jen asi 44 procent z nich bylo skutečně využito.

Miliarda gigabytů v cm³

Zároveň začínáme pozorovat skutečné splynutí biologie a strojů, kdy stroje nejen napodobují biologické operace, ale přímo využívají biologické procesy. V popředí stojí ukládání dat. Jeden z odhadů předpovídá, že DNA by mohla uložit 1 exabyte (miliarda gigabytů) dat v pouhém jednom krychlovém centimetru prostoru, přičemž na základě biologické DNA nalezené na Zemi má potenciál přetrvat více než 700 tisíc let. Spolehlivost spolu s úsporným využitím prostoru a energie by mohla být transformativní v době, kdy naše záliba ve vytváření dat rychle převyšuje naši schopnost je efektivně ukládat. V roce 2019 se společnost Microsoft stala první firmou, která prokázala schopnost úspěšně ukládat a načítat data v umělé DNA.

Nejsou lidi

Schopnosti řešení problémů, které tato nová vlna výpočetní techniky umožňuje, mohou vést k největším technologickým převratům naší doby. S tím jsou spojeny nároky na personál. „Mezi hlavními faktory, které dnes zdržují potenciální nasazení kvantových strojů, je nedostatek vyškolených pracovníků,“ říká Kotoun z Accenture.

Proto vznikají iniciativy, které chtějí tuto mezeru zacelit. Jednou z nich je projekt Quantum Compunting on Finance francouzského startupu QuantFi a poskytovatele kvantového školení QUERECA, který je zaměřen na využití kvantové výpočetní techniky ve finančním sektoru. Veřejný sektor je pak zapojen v projektu EuroHPC, který má podpořit využívání HPC v Evropské unii.

Připravte se

Rychle se zdokonalující technika může znamenat buď konec odvětví, nebo největší příležitost za celé generace. Firmy, které spojí svou budoucnost s těmito stroji, budou mít největší šanci tuto příležitost využít.

A co lze firemním stratégům doporučit? „Představte si, jak by se obor, v němž působíte, změnil, kdyby se vyřešily některé jeho nejpalčivější problémy. Z mého pohledu je ideální založit skupinu, která se těmito věcmi bude zabývat. Ta by měla také určit, která z nových technologií a jak ovlivní vaši firmu jako první,“ doporučuje Karel Kotoun.