MF: Zadluženost územních rozpočtů v roce 2020

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2020

Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací vykázaly ke konci roku 2020 zadluženost (dluh) ve výši 94,4 mld. Kč, což je o 3,9 % (o 3,5 mld. Kč) více než v roce předchozím. Zadluženost vzrostla na úrovni obcí a krajů, dobrovolné svazky obcí svůj dluh mírně snížily. Regionální rady dlouhodobě hospodaří bez dluhů.

V případě stavu peněžních prostředků na bankovních účtech územních rozpočtů došlo oproti roku 2019 k růstu o 7,2 %, tedy o 22,1 mld. Kč. Ke konci roku 2020 stav peněžních prostředků na bankovních účtech převýšil hodnotu celkového dluhu územních rozpočtů o 232,6 mld. Kč, tj. více než trojnásobně (3,5 krát).

Obce včetně jimi zřizovaných příspěvkových organizací vykázaly ke konci roku 2020 celkový dluh ve výši 71,1 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o nárůst pouze o 1,6 %, tedy zvýšení o 1,1 mld. Kč, přestože Českou republiku postihla epidemie onemocnění COVID-19. Naopak stav peněžních prostředků na bankovních účtech byl vykázán ve výši 270,5 mld. Kč, kdy oproti roku 2019 došlo k růstu o 9,0 %, tedy o 22,3 mld. Kč.

V celkovém objemu dluhu obcí jsou zahrnuty přijaté bankovní úvěry od peněžních ústavů, emitované komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. zápůjček ze státních fondů.

Dluh z titulu vydaných komunálních dluhopisů vykazovalo ke konci roku 2020 pouze hl. m. Praha (ve výši 10,2 mld. Kč).

Obce také přijaly zápůjčky z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ve výši 258,0 mil. Kč a z rozpočtu Státního fondu podpory investic ve výši 9,1 mil. Kč.

V roce 2020 vykázalo dluh 3 215 obcí z celkového počtu 6 254 obcí, což je 51,4 % obcí. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech dluh, zůstává v zásadě stabilizovaný, meziročně došlo k nárůstu o 34 obcí.

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí dluh ostatních obcí celkem 43,3 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu nárůstu celkového dluhu o 1,9 mld. Kč.

Celková výše dluhu hl. m. Prahy včetně příspěvkových organizací Magistrátu hl. města Prahy a příspěvkových organizací městských částí dosáhla 20,1 mld. Kč. Podíl dluhu hl. m. Prahy na celkovém dluhu obcí činil 28,3 %.

Dluh příspěvkových organizací zřízených obcemi včetně organizací zřízených městskými částmi hl. m. Prahy dosáhl ke konci roku 2020 výše 863,0 mil. Kč. Z celkového počtu 8 327 organizací vykazovalo dluh 389 organizací, tj. 4,7 %. V rámci zadlužených obecních příspěvkových organizací jich z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) působilo nejvíce v oblasti předškolního a základního vzdělávání.

Dobrovolné svazky obcí vykázaly dluh ve výši 1,4 mld. Kč, což je o 0,2 mld. Kč méně než předchozí rok. Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

Kraje včetně jimi zřízených příspěvkových organizací vykázaly ke konci roku 2020 dluh v celkové výši 21,8 mld. Kč. Meziročně hodnota dluhu vzrostla o 13,0 %, tedy o 2,5 mld. Kč. Na položce úvěrů byl vykázán meziroční nárůst dluhu o 2,2 mld. Kč; podíl úvěrů na celkové zadluženosti krajů dosáhl 83,9 %. Kraje ani v roce 2020 neemitovaly komunální dluhopisy.

Dluh příspěvkových organizací zřízených kraji (z 1843 organizací vykazuje dluh 263 organizací, tj. 14,3 %) dosáhl ke konci roku 2020 výše 4,0 mld. Kč. V rámci zadlužených krajských příspěvkových organizací působilo z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) nejvíce organizací v oblasti středního všeobecného a odborného vzdělávání.

Podrobnější informace o zadluženosti územních rozpočtů v roce 2020 lze nalézt ve Státní závěrečný účet územních rozpočtů za rok 2020.

II. Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2020

Do monitoringu hospodaření ÚSC za rok 2020 bylo zahrnuto 6 263 ÚSC České republiky (tj. 6 250 obcí vč. hl. m. Prahy a 13 krajů).

Souhrnné výsledky monitoringu hospodaření ÚSC:

• monitorující ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti byl u 575 (tj. 9,20 %) obcí vyšší než 60 % (viz Příloha č. 2); jedná se o meziroční nárůst o 26 obcí;
• monitorující ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům byl u 165 ÚSC (155 obcí, tj. 2,48 % a 10 krajů, tj. 76,92 %) vyšší než 25 %, jedná se o meziroční nárůst o 26 ÚSC;
• monitorující ukazatel celkové likvidity byl u 84 (tj. 1,34 %) obcí v intervalu <0;1>, jedná se o meziroční pokles o 20 obcí.

Do kategorie ÚSC s vyšší mírou rizika hospodaření se zařadilo 7 (tj. 0,11 %) obcí, jedná se o meziroční nárůst o 1 obec. Tyto obce vykázaly překročení hraničních hodnot všech tří monitorujících ukazatelů současně.

Výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů.

Z výsledků vyhodnocení plnění pravidla rozpočtové odpovědnosti pro ÚSC za rok 2020 vyplývá, že povinnost snížit svůj dluh zákonem stanoveným způsobem nesplnilo 6 obcí. Důvodem bylo odložení splátek přijatých úvěrů nebo zápůjček v souladu se splátkovým kalendářem. Ministerstvo financí nemuselo žádné obci pozastavit podíl na výnosu daní kvůli porušení pravidla rozpočtové odpovědnosti. Zcela bez dluhu podle pravidla rozpočtové odpovědnosti pak v loňském roce hospodařilo 3555 obcí a Jihočeský kraj a Plzeňský kraj.

Hospodaření ÚSC je až na některé výjimky stabilní a ve velice dobré kondici.

Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření ÚSC jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce či kraje v záložce Monitoring a audit).