ČNB: Měnověpolitické rozhodování je teď extrémně těžké

Účast Evy Zamrazilové, viceguvernérky ČNB v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce
Václav Moravec (ČT1 13. 11. 2022, pořad Otázky Václava Moravce)

Viceguvernérka Eva Zamrazilová v pořadu Otázky Václava Moravce: „Zvýšení úrokových sazeb o 75 nebo 100 bazických bodů proto, aby inflace za rok byla o 0,3 procentního bodu nižší, mi připadá naprosto neúměrné, protože vidíme, co udělala už ta současná úroveň úrokových sazeb s trhem hypoték a úvěrů nefinančním podnikům.“

Vybrané citace

Měnověpolitické rozhodování

„Měnověpolitické rozhodování je teď extrémně těžké, protože ta situace je zatížena extrémní nejistotou a riziky. Je to jako jízda v mlze, která skutečně vyžaduje určitou zkušenost a odbornost.“

„Samozřejmě, že to zvýšení úrokových sazeb pořád pečlivě vyhodnocujeme. Já nemohu teď vůbec mluvit o tom, s čím počítám, nebo nepočítám. Vždycky to je rozhodování za rizika a nejistoty a my se musíme co nejlépe snažit ta rizika pojmenovat a ocenit.“

„Máme nejvyšší úrokové sazby nejenom v novodobé historii, ale také v rámci všech vyspělých zemí – máme je na 7 %. Těsně pod námi je Polsko, které v současné době má velmi podobnou komunikační strategii jako my – na minulém zasedání před několika dny nechali sazby na 6,75 %. Myslím si, že hned po nás nejvyšší sazby má Nový Zéland a Austrálie, někde kolem 3,5 %, americký FED 3 %, ECB 2 %, takže to je optika.“

„V prognózách našich odborníků byla i varianta, kdybychom úrokové sazby zvýšili a kdybychom je nezvýšili. V horizontu jednoho roku byl dopad do inflace 0,3 procentního bodu. Zvýšení úrokových sazeb o 75 nebo 100 bazických bodů proto, aby inflace za rok byla o 0,3 procentního bodu nižší, mi připadá naprosto neúměrné, protože vidíme, co udělala už ta současná úroveň úrokových sazeb s trhem hypoték. Vidíme, co udělala s trhem úvěrů nefinančním podnikům, tam je sazba kolem 8 %, propady o nějakých 60 % u úvěrů v korunách, o 40 % u úvěrů celkem. Vidíme zájem o úvěry v cizí měně, což znamená, že podniky si berou na sebe kromě tržního rizika a úvěrového rizika i riziko měnové, což pochopitelně je riziko pro finanční stabilitu.“

„Takže otevřeně říkám, že kvůli třem desetinám procentního bodu za rok já nejsem ochotná zvednout sazby. Ne v této situaci. Ale to neznamená, že to neudělám za měsíc, protože neustále zvažujeme všechna rizika: rizika mzdově inflační spirály, rizika stále vysoké ziskovosti podnikové sféry, rizika přicházející ze zahraničí a rizika přicházející z fiskální politiky.“

Inflace

„Čekáme, že (dvouciferná) inflace odezní někdy během druhého čtvrtletí 2023, kdy bychom se opravdu už měli setrvale dostat na jednociferné hodnoty.“

„V současné době se hodně mění spotřebitelské chování. Lidé mění nějakým způsobem svoji spotřebu a volí substituty. To znamená, že nekupují tolik toho drahého zboží a snaží se přejít na zboží levnější. To vlastně zkresluje inflaci směrem spíše nahoru, protože my každý ten jednotlivý kousek toho spotřebního zboží koše, to zboží, nebo tu službu, ten cenový nárůst vážíme vahou z roku 2020, kdy to chování bylo jiné. To není chyba statistiků, jinak to udělat nejde, protože ty nové váhy se zatím zjistit nedají, pro to nejsou technické možnosti. Ale skutečně myslím, že ta inflace odeznívat bude.“

Intervence

„Měnový kurz se snažíme pouze stabilizovat, protože víme, že podnikatelská sféra je schopna plánovat s určitou úrovní kurzu, ale vždycky vadily brutální výkyvy nahoru nebo dolů.“

„Máme jedny z nejvyšších devizových rezerv na světě v poměru k hrubému domácímu produktu. Ty devizové rezervy vznikly měnovou politikou. Vznikly v důsledku politiky kurzového závazku, se kterou jsem hluboce nesouhlasila. Nicméně v dnešní době, pokud už tady ty devizové rezervy jsou, na co jiného bychom je měli použít, než zase na měnovou politiku?“

„Myslím si, že tam byly spíš takové kratší, menší, dražší (intervenční) epizody, ale nečekám návrat těchto epizod v dohledné době, protože de facto není ani tolik proč. Celkově ten sentiment k regionu je v současné době lepší, protože hodně špatná a riziková ta situace vypadala v době, kdy se zdálo, že ekonomika nejenže bude mít extrémně drahý plyn nebo energie, ale že ho nebude mít vůbec. Ta situace se svým způsobem stabilizovala a Česko je, na rozdíl třeba od Maďarska, v extrémně komfortní situaci.“