Výsledky skupiny Erste Group za tři čtvrtletí roku 2022: solidní provozní výsledky odrážejí odolnost trhů ve střední a východní Evropě

• Solidní nárůst objemu úvěrů (+ 10,3 % od začátku roku) s růstem v korporátním i retailovém segmentu
• Růst provozního výsledku díky silnému nárůstu čistých úrokových výnosů
• Podíl rizikových úvěrů dosáhl historického minima od IPO – 2,0 %
• V roce 2023 se předpokládá nižší růst HDP a klesající, avšak stále zvýšená míra inflace

Skupina Erste Group Bank AG vykázala za prvních devět měsíců roku 2022 provozní výnosy ve výši 2,89 mld EUR. Jde o 11,4% nárůst v porovnání se stejným obdobím minulého roku. 19,5% nárůst čistých úrokových výnosů, na 4,39 miliard EUR, odráží jak solidní růst úvěrů, tak příznivý vývoj úrokových sazeb, zejména na trzích mimo eurozónu. Čistý výnos z poplatků a provizí meziročně vzrostl o 8,3 % na 1,83 miliard EUR, a to především díky ziskům z plateb a správy aktiv. V průběhu výkazního období provozní výnosy rostly rychleji (+9,3 % na 6,27 miliard EUR) než provozní náklady (+7,7 % na 3,38 miliard EUR). Náklady na rizika stouply na 158 milionů EUR, neboli o 11 bazických bodů (1-9/2021: 52 milionů EUR neboli 4 bazické body), což odráží útlum v makroekonomickém prostředí. Zlepšily se jak podíl rizikových úvěrů (2,0 % v porovnání s 2,4 % na konci roku 2021), tak poměr krytí rizikových úvěrů (96,8 % vs. 90,9 %). Čistý zisk bankovní skupiny působící ve střední a východní Evropě činil 1,65 miliard EUR (1-9/2021: 1,45 miliard EUR).

Finanční výsledky za období leden – září 2022 jsou v předběžné zprávě vedení porovnávány s výsledky za období leden – září 2021, rozvahová pozice ke 30. září 2022 je porovnávána s pozicí ke 31. prosinci 2021.

Čistý úrokový výnos a výnosy z poplatků kompenzují ztráty v čistém zisku z obchodních operací

Čistý úrokový výnos vzrostl na 4 385,2 milionů EUR (+19,5 %; 3 669,5 milionu EUR), a to zejména díky růstu úrokových sazeb mimo eurozónu – především v České republice, Maďarsku a Rumunsku – a značnému růstu v objemů úvěrů na všech trzích. Čistý výnos z poplatků a provizí vzrostl na 1 829,9 milionů EUR (+8,3 %; 1 690,4 milionů EUR). Nárůst byl zaznamenán téměř u všech kategorií poplatků a provizí a na všech hlavních trzích, přičemž výrazný nárůst byl zaznamenán zejména v oblasti platebních služeb a ve správě aktiv. Čistý zisk z obchodních operací poklesl na -848,5 milionů EUR (67,5 milionů EUR); položka čistý zisk/ztráta z finančních nástrojů vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty vzrostla na 743,3 milionů EUR (133,5 milionů EUR). Vývoj těchto dvou položek byl především výsledkem vlivu oceňování. Provozní výnosy vzrostly na 6 270,7 milionů EUR (+9,3 %; 5 735,0 milionů EUR).

Silné provozní výsledky a lepší poměr nákladů a výnosů

Všeobecné administrativní náklady vzrostly na 3 381,3 milionů EUR (+7,7 %; 3 141,0 milionů EUR). Personální náklady vzrostly na 1 967,2 milionů EUR (+4,6 %; 1 881,3 milionů EUR). Počet pracovníků se od roku 2021 v podstatě nezměnil, změna činila +1,1 %, na 45 078 (ekvivalent plných pracovních úvazků). Markantní nárůst v ostatních administrativních nákladech na 1 003,4 milionů EUR (+18,5 %; 846,6 milionů EUR) je především důsledkem podstatného nárůstu plateb do systémů pojištění vkladů na 158,4 milionů EUR (113,1 milionů EUR) – většina pravidelných příspěvků, jejichž platba se očekává v roce 2022, však již byla uhrazena předem – a vyššími výdaji napříč všemi kategoriemi, zejména výdaji na IT a kanceláře. Odpisy dosáhly 410,7 milionů EUR (-0,6 %; 413,2 milionů EUR). Celkově se provozní výsledek se výrazně zvýšil, a to na 2 889,4 milionů EUR (+11,4 %; 2 594,0 milionů EUR). Poměr nákladů k výnosům se zlepšil na 53,9 % (54,8 %).

Podíl rizikových úvěrů dosáhl historického minima od IPO – 2,0 %

V důsledku čistých alokací činila ztráta ze znehodnocení finančních nástrojů („náklady na rizika) -158,3 milionů EUR, neboli -11 bazických bodů průměrných hrubých klientských úvěrů (-51,6 milionů EUR neboli 4 bazické body). Čistá alokace na rezervy na úvěry a zálohy a na závazky a poskytnuté záruky byla zaúčtována na všech klíčových trzích s výjimkou Chorvatska. Pozitivní příspěvek byl zaznamenán v souvislosti s vysokými příjmy souvisejícími s vymáháním již odepsaných úvěrů ve všech segmentech, zejména v České republice a v Chorvatsku. Po revizi a uvolnění rezerv souvisejících s covidem, aktualizaci parametrů výhledových ukazatelů (FLI) a po zavedení překryvných opatření pro cyklická odvětví, k nimž došlo ve druhém čtvrtletí, byla ve třetím čtvrtletí zavedena další překryvná opatření pro odvětví, která jsou nejvýrazněji dotčena volatilitou na trzích s energií (energetika, kovozpracovatelský průmysl a chemický průmysl), a to ve výši 147 milionů EUR. Celkově dosahovaly všeobecné krizové rezervy na konci září částky 676 milion EUR. Podíl rizikových úvěrů na základě hrubých zákaznických úvěrů se dále zlepšoval, a to na 2,0 % (2,4 %), což je nejlepší výsledek zaznamenaný od IPO. Podíl krytí rizikových úvěrů (bez zajištění) se zvýšil na 96,8 % (90,9 %).

Čistý výsledek vzrostl za prvních devět měsíců na 1,65 miliard EUR

Ostatní provozní výsledek dosáhl výše -246,5 milionů EUR (-243,3 milionů EUR). Rostly výdaje na každoroční příspěvky do rezolučních fondů za celý rok 2022, které jsou součástí této položky – nejvýrazněji v Rakousku a v České republice – na 139,1 milionu EUR (108,5 milionů EUR). Bankovní daně, které se v současné době platí na dvou klíčových trzích, vzrostly na 133,2 milionů EUR (71,6 milionů EUR). Z toho v Maďarsku bylo naúčtováno 108,4 milionů EUR, včetně běžné bankovní daně za celý finanční rok ve výši 16,1 milionu EUR (14,9 milionu EUR), daně z transakcí za první tři čtvrtletí ve výši 42,4 milionů EUR (35,7 milionu EUR) a nově zavedené daně z náhodných zisků ve výši 49,9 milionů eur za celý rok 2022, vypočtené na základě čistých výnosů z předešlého roku. V Rakousku činila bankovní daň 24,8 milionu EUR (20,9 milionů EUR). Pozitivní vliv mělo uvolnění rezerv na potenciální právní rizika související s rumunskou legislativou na ochranu spotřebitele ve výši 41,8 milionů eur, který se rovněž odrazil v ostatním provozním výsledku.

Daň z příjmu činila 434,5 milionů EUR (433,6 milionů EUR). Platby minoritním akcionářům se snížily na 332,6 milionů EUR (397,2 milionů EUR) v důsledku nižších příspěvků spořitelen k výnosům, především v důsledku vyššího znehodnocení finančních nástrojů. Díky silnému provoznímu výsledku vzrostl čistý zisk náležející vlastníkům mateřské společnosti na 1 647,0 milionů EUR (1 451,4 milionů EUR) .

Solidní růst objemu úvěrů, CET1 ve výši 14,2 % (pro-forma)

Celkový vlastní kapitál bez nástrojů AT1 vzrostl na 22,3 miliardy EUR (21,3 miliardy EUR). Po regulatorních odpočtech a filtracích v souladu s nařízením o CRR vzrostl kmenový kapitál tier 1 (CET1, konečný) na 19,4 miliardy EUR (18,8 miliardy EUR), zatímco celkové vlastní prostředky (konečné) vzrostly na 25,2 miliardy EUR (24,8 miliardy EUR). Výše uvedené údaje zahrnují prozatímní zisk za první dvě čtvrtletí, avšak nikoliv za třetí. Celkové riziko ( rizikově vážená aktiva, zahrnující úvěrové, tržní a operační riziko, CRR, konečné) vzrostlo na 140,8 miliardy EUR (129,6 miliardy EUR). Ukazatel kmenového kapitálu tier 1 (CET1, konečný) činil pro forma 14,2 % (14,5 %), ukazatel celkového kapitálu 17,9 % (19,1 %).

Aktiva celkem stoupla na 335,3 miliardy EUR (+9,1 %; 307,4 miliardy EUR). Na straně aktiv se poklesla pokladní hotovost a hotovost u centrálních bank na 44,6 miliardy EUR (45,5 miliard EUR) a vzrostly úvěry a jiné pohledávky za bankami – zejména na Slovensku, v České republice a v Rakousku – na 26,7 miliard EUR (21,0 miliard EUR). Úvěry a jiné pohledávkyza klienty se zvýšily na všech klíčových trzích, a to na 198,8 miliard EUR (+10,3 %; 180,3 miliardy EUR), nejvýrazněji v Rakousku a v České republice. Na pasivní straně vzrostly vklady bank, a to na 36,2 miliard EUR (31,9 miliard EUR). Vklady klientů rostly téměř na všech klíčových trzích – nejvýrazněji v Rakousku a České republice – na 232,5 miliard (+10,4 %, 210,5 miliard EUR). Poměr úvěrů ke vkladům se podstatně se výrazně neměnil a činil 85,5 % (85,6 %).

Výhled: Očekává se, že trhy Erste budou i nadále odolné

Ačkoliv se hospodářské výsledky v běžném roce ukázaly silnější, než se předpokládalo (současné odhady nyní předpokládají na klíčových trzích Erste Group v roce 2022 růst reálného HDP ve výši zhruba 1,8 % až 6,2 %), Erste Group očekává v roce 2023 zpomalení růstu a průměrnou míru růstu reálného HDP na jejích trzích ve výši 1,2 % v porovnání s 0,3 % v eurozóně. Nicméně se očekává, že míra nezaměstnanosti bude nízká (zhruba 3 % až 7 %). Míra veřejného zadlužení zůstane ve všech zemích střední a východní Evropy podstatně nižší, než je průměru EU. Očekává se, že inflace se v roce 2023 zpomalí, avšak stále se odhaduje, že po celý rok bude vyšší, s ročním průměrem od 5.2 % do 14,3 % napříč klíčovými trhy Erste Group.

Za této situace Erste Group očekává, že se růst čistých úvěrů zpomalí, a to z více než 10 % v roce 2022 na zhruba 5 % v roce 2023. Tento vývoj v kombinaci s příznivým prostředím úrokových sazeb ve střední a východní Evropě spolu s normalizací politiky úrokových sazeb ze strany ECB by měl vést k nárůstu čistých úrokových výnosů o zhruba 20 % v roce 2022 a kolem 10 % v roce 2023.

V souladu se slabším hospodářským výhledem na rok 2023, avšak za předpokladu nadále silných trhů práce ve všech zemích střední a východní Evropy, skupina Erste Group očekává, že by rizikové náklady měly v roce 2023 zůstat na nízké úrovni a nepřekročit 35 bazických bodů (trh na rok 2022? pod 20 bazických bodů). Očekává se, že podíl rizikových úvěrů v roce 2023 poroste ze zhruba 2 % v roce 2022, avšak zůstane pod 3 %.

Erste Group usiluje o dosažení návratnosti hmotného kapitálu (ROTE) ve výši zhruba 14 % v roce 2022 a 13-15 % v roce 2023. UkazatelCET1 by měl zůstat nad 14 % po celé období výhledu. Skupina Erste Group plánuje vyplatit za finanční rok 2022 dividendu ve výši 1,90 EUR na akcii.

Všechna výhledová prohlášení v tomto výhledu vycházejí z následujících klíčových předpokladů: značné hospodářské zpomalení, avšak bez negativního meziročního růstu reálného HDP v roce 2023; absence dalších významných politických nebo regulačních zásahů; absence dalšího zhoršování geopolitické situace; stabilizace situace v energetice Evropě.

Okomentovat na Facebooku