Na konci roku 2023 sazby zase u 2 % ? - Víkendář

Profesor financí Jeremy Siegel z Wharton School of Business se před časem na CNBC rozčiloval nad tím, že Fed nejdříve udělal chybu, když držel svou politiku příliš dlouho uvolněnou. A nyní dělá stejnou chybu z druhé strany. Tedy drží svou politiku příliš utaženou. Na CNBC odpovídal na otázku, zda se mohou skutečně naplnit úvahy, podle kterých americká centrální banka již brzy přestane se zvedáním sazeb, nebo nepřestane, ale o to prudší pokles sazeb přijde v příštím roce.

Siegel řekl, že podle něj Fed již brzy „otočí“. V praxi to nebude znamenat, že by v listopadu nezvedl sazby o 75 bazických bodů. Podle profesora ale budou zástupci Fedu dávat jasně najevo, že inflační tlaky již znatelně klesají. Profesor v této souvislosti zmínil zejména americký realitní trh, který podle něj vykazuje znatelné známky ochlazení. Nic na tom nemění ani čísla týkající se jádrové inflace, protože ta odráží vývoj na realitním trhu s „dramatickým zpožděním“.

V listopadu tedy Siegel čeká růst sazeb o 75 bazických bodů. Další zvýšení podle něj přijde v prosinci, není ale třeba, aby to bylo o dalších 75 bazických bodů a dokonce i 50 bazických bodů může být příliš mnoho. Pak by si měl Fed dát podle ekonoma pauzu. K tomu Siegel dodal, že trhy hlavně čekají na signál, že Fed vnímá pokrok na straně poklesu inflačních tlaků, který by „v určité chvíli dával prostor pro pauzu“.

Pokud by Fed držel kurz a utahoval politiku i v příštím roce, byla by to podle ekonoma pohroma. Právě zmíněné signály by měly trhům ukázat, že se jí centrální banka vyvaruje. CNBC k tomu dodala, že lidé jako Larry Summers naopak varují před pauzou ve zvedání sazeb, která by přišla příliš brzy. Siegel na to odpověděl, že Summerse respektuje, ale nesouhlasí s ním v odhadech toho, jak vysoko budou muset sazby jít. Již v současné době pak podle něj existuje větší riziko, že monetární politika bude utažena příliš, než že bude utažena nedostatečně.

Siegel by podle svých slov nebyl překvapen, kdyby se klíčové sazby Fedu na konci příštího roku dostaly zpět ke 2 % kvůli tomu, jak znatelné by bylo ochlazení hospodářské aktivity. „Lidé jsou tak netrpěliví. Zvedání sazeb začalo v březnu, tedy před půl rokem... A zpoždění dopadů monetární politiky je velké,“ dodal ekonom, podle kterého se tedy hlavní efekt utahování ještě projeví. Připomněl v této souvislosti uvolnění monetární politiky z roku 2020 s tím, že „vysoká inflace přišla až v roce 2021“.

Na šíři názorů týkajících se dalšího vývoje monetární politiky v USA ukazuje i rozhovor, který poskytl Mohamed El-Erian Bloombergu. Ten mimo jiné poukázal na to, že šéf Fedu Powell poslední dobou často zmiňuje Paula Volckera. Volcker stál v čele centrální banky v době, kdy prudce utahovala svou politiku s cílem snížit vysokou inflaci sedmdesátých let. El-Erian se domnívá, že Powell tím chce získat větší důvěru v to, že Fed i nyní dokáže inflaci snížit.

Taková důvěra by dokonce znamenala, že sazby nebudou muset jít nahoru tolik jako v případě důvěry nižší. El-Erian dodal, že Volcker čelil pouze dilematu růst – inflace. Powell ale podle ekonoma musí řešit trilema, protože vedle růstu a inflace tu je ještě téma finanční stability. A El-Erian se domnívá, že pokud přijde obrat v monetární politice, důvodem bude právě finanční stabilita.

Zdroj: Bloomberg, CNBC, Youtube