Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v září poměrně viditelně zrychlil

Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v září poměrně viditelně zrychlil, ze srpnových 17,2 % na 18,0%, když trh počítal víceméně se stabilitou meziroční inflace na srpnové úrovní.

Meziroční cenový růst se v září zrychlil u potravin, energií pro domácnosti a také u většiny položek spadajících to jádrové inflace.

Výrazné zpomalení meziročního růstu vykázaly ceny pohonných hmot.

Meziroční inflace na úrovni 18,0 % je ovšem o více než dva procentní body pod prognózou ČNB prezentovanou počátkem srpna, z pohledu centrální banky tedy zářijová data nepředstavují špatné překvapení.

Meziroční inflace v září vzrostla ze 17,2 % na 18,0 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od konce roku 1993.

Finanční trh očekával inflaci na úrovni 17,2 %, ČNB ve své prognóze z počátku srpna odhadovala zářijovou meziroční inflaci na úrovni 20,4 %.

Pro celé třetí čtvrtletí ČNB očekávala průměrnou celkovou inflaci na úrovni 19,5 %, skutečný nárůst spotřebitelských cen však činil pouze 17,6 %.

Meziroční inflace v české ekonomice by měla dosáhnout svého vrcholu v průběhu letošního závěrečného čtvrtletí, zhruba v oblasti 18,5 %, a na dvouciferných úrovních meziroční inflace zůstane přinejmenším do počátku druhého čtvrtletí 2023.

K dvouprocentnímu cíli se inflace vrátí zřejmě až v roce 2024, na dohled ke 2 % se ale inflace může přiblížit již v závěru roku 2023.

Nárůst celkové meziroční inflace byl v září tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše, dominantní vliv měly nicméně náklady na bydlení, tedy ceny energií pro domácnosti, a ceny potravin.

Meziroční růst cen pohonných hmot naopak v září vykázal výrazné zpomalení.

Zrychlení cenového růstu vykazují také položky spadající do tzv. jádrové inflace, jako je rekreace a kultura, ceny ve veřejném stravování a ubytování anebo ceny bytového vybavení.

Jádrová meziroční inflace vykáže za měsíc září zřejmě nárůst poté, co v srpnu zůstala beze změny na červencové úrovni 14,7 %.

Zářijová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a ve třetím čtvrtletí jádrová inflace dle všeho zaostala za odhady české centrální banky.

Počátkem srpna zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace bude ve třetím čtvrtletí 2022 činit 15,6 %, údaj za červenec a srpen nicméně činil shodně 14,7 %.

Inflace byla v průběhu třetího čtvrtletí pod prognózou centrální banky a platí to i výsledcích za samotné září.

Čistě z pohledu inflační prognózy, kterou ČNB zveřejnila počátkem srpna, je vývoj inflace v souladu s názorem, že není potřeba dále zvyšovat úrokové sazby.

Pro další rozhodování bankovní rady ale bude důležité mimo jiné to, jakým směrem se budou ubírat mzdová vyjednávání v české ekonomice a nakolik se bude dařit držet rozpočtovou disciplínu.

Očekávám, že dvoutýdenní repo sazba ČNB zůstane ve zbytku letošního roku beze změny na své stávající úrovni 7,00 %, v průběhu prvního pololetí 2023 by mohl být zahájen proces snižování úroků.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.