Bude zvýšení minimální mzdy skutečně tak malé?

Ministr práce Marian Jurečka navrhne vládě zvýšení minimální mzdy od ledna tak, aby odpovídala 41 % průměrné mzdy. Navýšení by tak mělo činit asi 350 Kč neboli lehce přes 2 %.



Z naší prognózy by předpoklad o 41 % průměrné mzdy vedl k navýšení minimální mzdy spíš o 8 % (přes 1 200 Kč), což je dáno souběhem (a) růstu průměrné mzdy (o cca 6,5 %) a (b) růstu podílu minimální mzdy na průměrné mzdě z letošních 40 % na oněch plánovaných 41 %. Průměrná mzda v naší prognóze je tedy zřejmě pro rok 2023 daleko vyšší, než jak to vidí MPSV.



Ovšem třeba takové ministerstvo financí v srpnové prognóze čekalo příští rok průměrnou mzdu ve výši 43 337 Kč, z čehož by plynulo navýšení minimální mzdy dokonce o více než 1 500 Kč. Průměrná mzda v letošním 2. čtvrtletí, zveřejněná až po dokončení této prognózy MF, byla pod očekáváním MF, což může mít dopad v rozsahu možná 1 pb; z čísel MF by tedy stále plynulo zvýšení minimální mzdy o zřetelně více než 1 300 Kč. Bude proto zajímavé sledovat, zda se lidé z ministerstva financí ozvou s tím, že minimální mzda (pokud má dosáhnout 41 % průměrné mzdy) by podle jejich čísel měla být příští rok oproti představám MPSV výrazně vyšší. Když už je řeč o růstu výdělků v příštím roce: z čísel, která jsou zatím k dispozici (dohoda o růstu platů příslušníků bezpečnostních sborů a návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2023) plyne růst platů ve veřejné sféře kolem 5 %. Pokud by to tak skutečně dopadlo, pak by i v příštím roce veřejný sektor byl v ohledně růstu výdělků spíš brzdou než motorem (jak tomu bývalo před rokem 2021).

Michal Skořepa