Intervence ČNB v srpnu zeslábly, záznam potvrdil neshody v bankovní radě (Komentář)

Záznam z posledního zasedání znovu ukázal názorovou rozpolcenost uvnitř bankovní rady ČNB. Pětičlenná většina vedená guvernérem Michlem vyhodnotila rizika prognózy jako výrazná a jdoucí oběma směry. Aktuální výše úrokových sazeb je podle nich adekvátní současné situaci a nová data hovoří ve prospěch stability úrokových sazeb. Na této úrovni však budou muset sazby setrvat po delší dobu. Mezi členy bankovní rady převažovala shoda, že inflace se patrně již nachází blízko vrcholu. Proinflační rizika, kterým je věnována na rozdíl od těch protiinflačních naprostá většina celého zápisu, jako hrozba mzdově-cenové spirály nebo odkotvená inflační očekávání členové pětičlenné holubičí většiny nevnímají tak silně jako T. Holub a M. Mora. Z úst těchto dvou členů, kteří na posledním hlasování bankovní rady hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o 75 bb a v srpnu dokonce o 100 bb, zaznívalo také varování před více expanzivním působení fiskální politiky, než se doposud předpokládalo, nebo rizikem tlaku na oslabení koruny v důsledku poklesu úrokového diferenciálu. S úspěchem se nesetkal ani jejich návrh na konsenzuální hlasování o menším růstu úrokových sazeb, než by si sami představovali v zájmu ukončení spekulací trhů o neochotě ČNB používat úrokové sazby jako měnověpolitický nástroj. Ohledně devizových intervencí se zápis stejně jako dosavadní komunikace ČNB omezil pouze na konstatování, že centrální banka bude „i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny“.

Úrokové sazby podle nás pravděpodobně dosáhly svého vrcholu. Důvodem jsou příznivější výhled inflace a negativní trend vývoje reálné ekonomiky. V poslední době také polevily tlaky na slabší korunu a tím i na výrazné intervence ČNB na devizovém trhu. Možný počátek opětovného snižování úrokových sazeb však očekáváme až v srpnu 2023. Samotný pokles sazeb podle nás bude pozvolný, k čemuž bude přispívat postupný přenos vysokých velkoobchodních cen energií do těch spotřebitelských, který v krátkém horizontu sice nebude vytvářet tak silné inflační tlaky, v tom delším však pravděpodobně přispěje k tomu, že vyšší cenové tlaky přetrvají po delší dobu. Pozvolnost uvolňování měnové politiky podle nás bude i důsledkem jejího aktuálně nedostatečného utažení, které bude na horizontu prognózy přispívat k pomalejšímu odeznívání inflačních tlaků a zvýšených inflačních očekávání. Ve srovnání se srpnovou prognózou ČNB budou podle nás muset být úrokové sazby vyšší na celém prognostickém horizontu. Rizika naší prognózy však hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších úrokových sazeb.

ČNB v srpnu intervenovala ve výrazně menším objemu

Objem spotových operací na devizovém trhu v srpnu poklesl po téměř 10 mld. EUR v červenci na 2,4 mld. EUR. Koncem září však spekulace na slabší korunu pravděpodobně opět zesílily, a ČNB tak mohla za celý měsíc uzavřít spotové operace v objemu až 5 mld. EUR. Vzhledem k výraznému poklesu úrokového diferenciálu očekáváme, že koruna bude mít tendenci oslabovat, a to i přes pokračující přítomnost ČNB na trhu. Nepředpokládáme však tak výrazné oslabení jako ve své poslední prognóze předpovídá právě centrální banka (průměr za 4Q22 na úrovni 25,2 CZK/EUR). Podle nás se může koruna ke konci roku dostat spíše k hladině 25 CZK/EUR. Celkové měnově podmínky tedy podle nás budou utaženější.